Děkuji za slovo. Mnohé už jsem řekla v průběhu faktických poznámek, takže si dovolím jenom se stanoviskem klubu TOP 09 k tomuto návrhu doplnit ještě několik málo faktů.
Jak je tady patrné z celé debaty, která probíhá, tak se jedná významně o principiální věc. Prostě buď ctíme ten princip, že stát, nebo jeho úloha je zajistit vymahatelnost práva a vůbec toho, aby jednotlivec ta práva mohl uplatňovat, anebo vnímáme jako princip, který obhajujeme, nebo tady někteří obhajují, že základní úlohou státu je zaopatřovací úloha vůči občanům. Já myslím, že v téhle principiální rovině se hezky ukazuje, jaký je rozdíl mezi pravicí a levicí a že tedy ten spor v uvozovkách spor, nebo ta diskuse a to dělení není mrtvé.
Přesunutí povinností z těch nezodpovědných na všechny ostatní zodpovědné prostě nepodporujeme a myslíme si, že základní princip hájit práva, vymahatelnost práv má převážit a že stát má udělat všechno proto, aby byl tomuto svému účelu schopen dostát. Důležitá je samozřejmě nejenom oblast vymahatelnosti, ale také prevence. Cochemská praxe, jak tady už byla dnes zmíněna, stále bohužel není plošněji využívaná a v České republice k jejímu uplatňování dochází jen velmi pomalu. To je možné zlepšit a myslím si, že by bylo na místě se zabývat zejména tím.
Spory, které mnohdy začnou tím, že rozvod způsobí celou řadu šrámů, tak se pak právě přenášejí často do neplacení výživného. A neplacení výživného ze strany jednoho z rodičů je právě nástrojem toho, jak si ten spor v uvozovkách řešit, jakkoli všichni víme, že řešení to samozřejmě žádné není. Proto by měla být maximálně věnovaná pozornost právě prevenci toho, aby vůbec nedocházelo až k tomu finále, kdy není placené výživné ne z důvodu toho, že by ten rodič na to neměl peníze, nebo neměl možnosti, ale z důvodu toho, že to jako svůj nástroj boje využívá.
Když tady bývá řečeno, co tedy navrhujete vy, tak já připomenu jeden můj návrh, který jsem předkládala, už je to tedy delší čas, ale byl velmi haněn a zejména právě třeba těmi, kteří dnes tady hájí princip o náhradním výživném, a totiž abychom ještě více zpřísnili svůj pohled na dlužníka a abychom za trestný čin považovali neplacení výživného ne až po čtyřech měsících, jak je tomu dnes, ale už po dvou měsících, aby mohlo to vymáhání začít dříve a abychom prostě mohli konat, resp. mohl konat v tomto případě celý ten proces vymáhání. Nebylo to kvitováno. Není tady tato snaha, abychom se skutečně neposouvali do té roviny, že lidi vlastně svým způsobem neříkám, že vychováváme, tak jako paní ministryně používá, ale ukazujeme jim, že ta cesta vyhýbat se svým povinnostem, své zodpovědnosti vlastně je snadná, nebo resp. snadnější, než by mohla být, a že se v určitém pohledu může i vyplácet. To je věc, kterou bychom se měli zabývat prioritně. A na tomto poli, a myslím si, že si asi nemáme nikdo moc co vyčítat, prostě za poslední léta mohlo být uděláno mnohem více práce.
Zavádíme tady další z mnoha sociálních dávek. A jak už jsem tady také jednou zmiňovala, je prostě spíše na místě se podívat na celý ten náš robustní systém a na to, jestli všechny ty dávky plní svoji funkci. Já bych očekávala, že ministryně práce a sociálních věcí přijde s tím, jakou jinou dávku tady můžeme v tom systému zrušit ve chvíli, kdy zavádí další, jaká je zbytná ve chvíli, kdy se podívá na to, jak je využívaná. Já bych tam pár tipů měla, ale nechám si to na to, až vás na Ministerstvu práce a sociálních věcí nahradíme a budeme moci ten nepořádek začít dávat do pořádku.
Děkuji za pozornost.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
