Pikal (Piráti): Je třeba rozlišovat mezi dlouhodobým a volebním programem

Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Já jsem nečekal, že budu vystupovat po takovém projevu, nicméně jsem se přesto přihlásil. Já bych chtěl samozřejmě poděkovat za to, že tady byl představen pirátský program. Je třeba rozlišovat mezi dlouhodobým programem a volebním programem.

Volební program pro tyto volby jasně říkal, že /kde to mám, pardon/ podpoříme zavádění prvků přímé demokracie, přímou volbu .......(?) starostů, celostátní referendum, občanské veto, neslučitelnost funkcí, vykonávaných na plný pracovní úvazek.

Tak neslučitelnost funkcí vykonávaných na plný pracovní úvazek už v nějaké podobě odešla, co se týče občanského veta, tak návrh zatím předložen není, to je pravda, protože jsme prostě v tomto jednání zablokováni tím projednáváním tohoto tisku a hledáním nějaké shody.

Já bych chtěl říci, že nebylo cílem nechat se zvolit předsedou Poslanecké sněmovny proto, abychom tady mohli donekonečna opakovat náš program, ale proto, abychom mohli něco z něj aspoň prosadit, takže cílem tohoto návrhu není prosadit zcela náš program, protože to je zjevně nemožné, protože prostě ovládáme pouze 22 mandátů, nikoliv 120, ale cílem je najít nějakou shodu, se kterou se dá pracovat a kterou lze prosadit v tomto volebním období.

Já bych chtěl poděkovat velice paní poslankyni Válkové, za kterou jsem přišel jako první potom, co se objevil návrh na celostátní referendum v systému a porovnal jsem jejich a náš program a našli jsme nějakou základní shodu, nad kterou se potom pracovalo dál.

Jak tady zaznělo, co se týče zákonodárné iniciativy, lidového veta, odvolatelnosti nebo třeba schvalování změn Ústavy, to jsou všechno návrhy, které během této diskuse nad návrhem zákona o celostátním referendu zazněly, ale to jsou jiné nástroje, které je třeba předložit a projednat zvlášť. Já samozřejmě budu velice rád za takové návrhy, ať už se jedná o zákonodárnou iniciativu občanů, tak, aby se mohl předložit rovnou zákon, se kterým by se pak Sněmovna musela vyrovnat, nebo ať by se jednalo o lidové veto, tedy možnost lidu vetovat nějaký návrh zákona. To jsou všechno samozřejmě služby (?), které by určitě dávaly smysl, nemohou ale být součástí návrhu zákona o všeobecném referendu, zvláště když některé strany, které ve Sněmovně ovládají - pravda - více mandátů, požadují, aby tam nebyla Ústava, aby tam nebyly mezinárodní smlouvy, aby tam nebyla základní práva a svobody, ostatně myslím si, že otázky základních práv a svobod by snad ani neměly být otázkou referenda obecně, protože se přece jenom jedná o základy našeho demokratického státu. Tolik k tomu obecně.

Teď k pozměňujícímu návrhu, který je tam načten, což je sněmovní dokument 2345. Tento dokument je velice podobný tomu návrhu, který nakonec schválil ústavně právní výbor a jak jsem pochopil, tak byl navržen jako výchozí dokument, takže já bych potom počkal asi na začátek té podrobné rozpravy, abych věděl, k čemu mám když tak předkládat pozměňující návrhy.

Samozřejmě tento návrh zákona tak, jak byl předložen, vychází z nějakých kritérií od nás. My bychom si představovali, že občané budou schopni hlasovat třeba i o mezinárodních smlouvách. Tady je potřeba se zastavit, protože ten návrh, ten společný, jak je načten, umožňuje hlasovat o mezinárodních smlouvách, akorát ne o všech, akorát ne o těch, kde předává Česká republika některá práva jinam, to znamená mezinárodní smlouvy podle článku 10A. Ty jsou vyloučeny, ale samozřejmě je možné hlasovat o jiných mezinárodních smlouvách, takže - teď mě nenapadá - třeba nějaké společné zdanění nebo nějaké letecké záležitosti by se tím určitě hlasovat daly, ale určitě najdeme i nějaké mezinárodní smlouvy, které by byly zajímavé.

Pak se ještě zastavím u kvora, jak se nakonec podařilo domluvit podpisy, domluvit množství hlasů, které je potřeba pro to, aby byla věc závazná. Podařilo se domluvit, že místo toho, aby počet podpisů, které je potřeba sebrat, byl neúměrně vysoký, přes 8 (?) tisíc, tak se to podařilo snížit na 400 tisíc, resp. 450 tisíc v té dohodě, a to už je realistické číslo. Je třeba říci, že petice s takovým množstvím, protože se skutečně podařilo sebrat navíc, je v přípravě jak návrh zákona, který umožní elektronické sbírání petic, tak je vlastně teď v legislativní přípravě návrh o všeobecné správě voleb, kde je možnost sbírat petice v elektronickém systému, takže já věřím, že pak bude tohle číslo daleko lépe dosažitelné, ale samozřejmě tento návrh přišel do legislativního procesu až poté, co jsme předložili náš návrh nebo co přišlo s touhle dohodou podoby (?) zákona o celostátním referendu, ale právě jakoby předpokládáme, že k tomuto ústavnímu návrhu zákona bude ještě prováděcí zákon, který potom umožní sběr podpisů na petice elektronicky, což podle mne velice dobře umožní sebrat těch 450 tisíc podpisů, ale samozřejmě my se osobně nebráníme nějakým návrhům na snížení toho počtu. To se potom uvidí ve finálním hlasování.

Pak bych se zastavil u druhé věci, a to je ta závaznost, kdy to referendum bude závazné, protože my nechceme referendum, které jakoby něco odhlasuje a pak se neví, co se bude dít dál. Nechceme orientační referenda, kdy se můžeme, vláda nás, občanů, může zeptat na to, jak si to představujeme a pak to nějak dopadne a pak se budou hádat, jestli to bylo závazné nebo ne a jestli podle toho musí konat nebo ne, jak se to teď děje v Británii. My chceme referendum, které skutečně zaváže vládu a zaváže Parlament, že podle něj musí konat. A podle toho tam jsou také nastaveny ty lhůty závaznosti, kdy prostě vláda je povinna konat podle výsledků a Parlament nemůže dělat nic proti výsledkům, a to po jasně danou dobu. To je k té závaznosti.

A teď k té závaznosti výsledku hlasování. Já myslím, že ten kompromis, který se podařilo dohodnout, který vede k tomu, že nebudou existovat kampaně, které by odrazovaly lidi od toho, aby šli volit nebo že nebudou existovat ty nejhorší možné případy, kdy referendum se stane platným a závazným, protože ti, co byli proti výsledku, tak přišli a hlasovali proti, ale díky tomu, že přišli, tak dokázali naplnit to kvorum, tak tomu se nám podařilo zabránit a já to považuji za velmi dobrý kompromis, takže je tam navrženo 25 % občanů, že musí přijít a hlasovat pro, a to je jednoznačně dosažitelné. Když se podíváte na to, kolik občanů hlasovalo pro jednotlivé prezidentské kandidáty ve druhém kole, nebo kolik hlasuje třeba i v parlamentních volbách, tak to je jednoznačně počet, který je dosažitelný a tudíž je možný. Navíc je tam to ustanovení, že hlasování se budou konat společně s volbami, takže není problém, aby byla vysoká účast.

Tady se hodí možná připomenout, že už jsme dokázali pro přímou demokracii i tady ve Sněmovně něco udělat a že prošel pozměňující návrh, který umožnil, aby se referenda na obecní a krajské úrovni konala společně s evropskými a jinými volbami a již toho bylo využito.

Tolik k předchozímu a vlastně i k představení kompromisního návrhu.

Za nás samozřejmě by bylo pěkné, kdyby občané mohli hlasovat i o ústavních změnách, o zásadních věcech a podobně. Ale na to tady není shoda a když hlasujete o prostém zákonu nebo nějaké prosté věci a když hlasujete o ústavní věci, o nějaké zásadní věci, tak by měla vzniknout i zásadní shoda. To znamená, že by tam měla být jiná kritéria toho, kolik přijde voličů, kolik voličů se vysloví pro, protože není možné, abychom o tak zásadních věcech, jako je naše členství v mezinárodních organizacích, rozhodovali nějakou těsnou většinou, kde rozhodlo možná také to, jestli ten den pršelo nebo ne, kam se má společnost vydat. V takových případech je podle mě lepší, aby se chápalo, jaké jsou většiny, ale aby se nemuselo konat a následovalo když tak další vysvětlování a rozhodování, případně nějaké další lépe připravené a lépe informované referendum, kde se dosáhne zásadní shody nebo třeba kde bude ta otázka položena jinak, tak, aby na ní mohla vzniknout zásadní shoda.

Tolik k ústavním záležitostem.

Já samozřejmě uvítám, když přijdou i návrhy na zákonodárnou iniciativu nebo lidové veto, co jsem tak během těch diskusí o zákonu o celostátním všeobecném referendu zaznamenal, tak pro některé strany, které nepodporují návrh na všeobecné referendum, by třeba i to lidové veto nebo ta zákonodárná iniciativa byly přijatelné, takže uvidíme, třeba ještě takový návrh se objeví.

Já vám děkuji. Myslím si, že ten návrh je dobrý kompromis a předpokládám, že bude vybrán na začátku podrobné rozpravy jako ten základ a pak k němu budeme podávat pozměňující návrhy. Snad bych jenom ještě poprosil, abychom nenavrhovali zvýšení kvora na 30 %, když je tam domluveno 25 %.

Děkuji.