Děkuji za slovo, pane předsedající.

Nejdříve se částečně vyjádřím k té diskusi, která tady již probíhá. Je skutečně pravdou, že původní vystoupení směřovala k nějakému širokému omezení volebního práva. A je také pravdou, že omezení volebního práva z důvodu ochrany života a zdraví je běžně předpokládáno. Nicméně, to se většinou týká jednotlivců. Nyní jsme v situaci, kdy by se to týkalo tisíců, možná i desetitisíců osob a voličů, což by nutně vedlo k možnosti změn volebních výsledků, zvláště v senátních volbách, kde nízké desítky hlasů rozhodují o tom, kdo z těch kandidátů se podívá do druhého kola. Skutečně nějaké to lokální ohnisko nebo omezení by mohlo vést zcela ke změně těch voleb, což by potom vyvolávalo problémy v nějakých případných následných přezkumech nebo zpochybňování legitimity.

Takže jsem rád, že se podařilo na základě tlaku odborné veřejnosti a opozice najít tento návrh. Ještě podotknu, že původně jsme navrhovali to řešit korespondenční volbou, protože tak to řešily i jiné státy, například Polsko úspěšně využilo nově zavedenou korespondenční volbu ve volbě prezidenta ve dnech 28. 6. 2020 a v druhém kole 12. 7. 2020.

Dobrým příkladem je také Německo, které má podobný právní systém jako my a umožňuje v něm běžně korespondenčně hlasovat bez omezení. A například v Bavorsku proběhly tento rok volby kvůli koronaviru právě čistě korespondenčně. Podobně třeba i Jižní Korea, která patří mezi státy, které nejlépe zvládají tu epidemii, umožnila korespondenční hlasování osobám v karanténě, a to ve volbách, které proběhly 15. 4. Čili ty příklady ze zahraničí jsou, je to možnost. Naopak Česká republika je tou výjimkou v rámci Evropské unie, kde pouze my a státy Balkánského poloostrova patříme mezi ty, které nemají zavedenou korespondenční volbu žádným způsobem v žádných volbách. Ostatně ta korespondenční volba je navržena nyní v zákoně o správě voleb, který nyní leží na vládě a čekáme všichni, až se sem dostane.