Pikal (Piráti): Nerušit to, co není rozbité

04.03.2021 17:08

Projev na 89. schůzi Poslanecké sněmovny 4. března k návrhu změny zákona o volbách do parlamentu České republiky.

Pikal (Piráti): Nerušit to, co není rozbité
Foto: Piráti
Popisek: Vojtěch Pikal
reklama

Děkuji. Po tom předchozím vystoupení je mi to přímo trapné. Původně jsem vůbec diskutovat nechtěl, protože existovala ta dohoda, ale když tu zazněla ta jednotlivá stanoviska, myslím, že by mělo zaznít i to naše, je to jediné vystoupení, které k tomuto padne. My jsme vždy razili v rámci projednávání tohoto tématu několik základních tezí.

Anketa

Má vláda Andreje Babiše dovládnout do voleb?

85%
15%
hlasovalo: 19608 lidí

Tou první z nich byla rychlost tak, abychom to projednali rychle, abychom rychle dosáhli té shody, protože musí existovat nějaká stabilita, nějaká předvídatelnost a čím déle bude ten legislativní proces trvat a čím později vstoupí ty nové úpravy v platnost, tím spíše budou prostě otevřeny nějakému případnému napadení nebo nějakým podobným problémům a může to zkomplikovat jak důvěru v ty volby, tak důvěru v jejich výsledek, a to je něco, co si v této době určitě nikdo nepřejeme. Bohužel kvůli tvrdohlavosti některých se zde scházíme až po měsíci. Myslím si, že jsme místo boje o to, co bude legislativním podvozkem, mohli věnovat tu sílu tomu vyjednávání, ale jsem rád, že se už něčeho podařilo dosáhnout.

Druhou základní tezí bylo nerušit to, co není rozbité. To znamená, zachovat těch čtrnáct krajů, protože Ústavní soud je nezrušil, protože fungují, existují a má smysl na nich v tuto chvíli stavět, voliči jsou na ně zvyklí, politické straně, jejichž význam zde byl také zdůrazňován, jsou na ně zvyklí, takže nevidím důvod do toho v tuto chvíli zasahovat. Ta rovnost hlasů, která tady byla zmiňována jako argument pro jejich případné rozbití, tak ta neobstojí, protože ten výpočet, který můžete udělat v jednom volebním obvodu, úplně stejný, co se týče hlasů na mandáty týče, můžete udělat i při čtrnácti obvodech prostě, takže ty hlasy z těch čtrnácti obvodů vezmete na tu celostátní úroveň a budete primárně počítat tam s nimi.

Tím se dostávám k třetí základní tezi, a to je rovnost hlasů voliče bez ohledu na to, ve kterém volí kraji a kterou volí stranu. To se týká vlastně dvou věcí, jedna je otázka převodu hlasů na mandáty. Všechny návrhy zákona v této věci, které jsou v tuto chvíli předložené, počítají se stejným modelem přerozdělení hlasů na mandáty. To znamená, že vezmeme hlasy vítězů voleb, které byly odevzdány pro vítěze voleb, sečteme je na celostátní úrovni, vydělíme dvěma sty, což je ten počet poslanců a tímto mandátovým číslem potom vydělíme ty zisky jednotlivých stran a tak jasně získáme, kdo má kolik mandátů, která strana, podle největšího zbytku rozdělíme ty zbylé mandáty, které se prostě vydělit nepodaří. Myslím si, že tohle je tedy ten základní princip, na kterém bychom mohli najít také shodu, i když ještě není potvrzená, protože nikdo nic jiného zatím nepředložil ani nenavrhl a já bych si tu dohodu skutečně nerad komplikoval nějakými diskusemi o dělitelích. To je jedna věc.

Druhá věc, která je poněkud komplikovanější, potom je rozdělení mandátů do krajů, kde prostě nelze dosáhnout matematicky toho, abychom současně naplnili úplnou rovnost mandátů pro kraje a úplnou rovnost mandátů, co se týče zastoupení voličů v krajích, ale rád bych se přidržel toho principu, že podle toho, kolik v kterém kraji přijde k volbám voličů, tolik tam bude přiměřeně mandátů celkově tento kraj zastupovat v Poslanecké sněmovně. Zde si dovolím jednu odbočku.

Logicky prostě není možné, aby když máme kraje tak rozdílné velikosti, tak aby když někde stačí tři procenta na mandát, tak jinde ta tři procenta na mandát stačila taky, protože to je prostě řádově méně voličů, kteří by těmi třemi procenty byli zastupováni. Vždycky se musíme bavit o celých hlasech, nikoliv o procentech, když rozdělujeme ty mandáty za ty hlasy. Čili to je tahle záležitost.

Pak je ještě jedna věc, co tu byla zmiňována, a to je stabilita toho politického systému. Já mám za to, že ta stabilita nevzniká nějakým bonusem pro vítěze, ale ta stabilita vzniká tím, že vláda se bude opírat nejenom o většinu Poslanecké sněmovny, ale i o reálnou většinu voličů, reálnou většinu hlasů voličů. Není možné, aby kvůli nějakému bonusu pro vítěze nebo něčemu takovému vznikla situace, že vláda se budu opírat o vlastně menšinu. Navíc bych chtěl podotknout, že vzhledem k tomu, že tady máme dlouhodobě vlastně volební kvorum a je shoda na tom, že bude zachováno, tak prostě všichni vítězové, kteří přesáhnou volební kvorum, dostanou přiměřený bonus, protože budou zastupovat více hlasů voličů poměrně než kolik odpovídá celkovému počtu odevzdaných hlasů.

Takže ten bonus tam již je, není potřeba hledat něco dalšího. Ostatně ta oprava toho kvora je něco nepovinného, bez čeho bychom přežili ten volební zákon, když bychom nenasadili nějaké to kvorum pro koalice, tak by byl vcelku funkční, ale já to kvorum pro koalice chápu jako jistý dostředivý prvek, který prostě má motivovat ty strany k nějaké spolupráci, pokud jsou si (ideologicky?) blízké a pokud prostě pro ně dává smysl, že když budou spolupracovat, tak mohou vstoupit do té Sněmovny společně a takto bych se k tomu kvoru rád stavěl. To kvorum, které jsme měli předtím, tak naopak demotivovalo od spolupráce, jak jsme si mnohokrát zažili, působilo vlastně rozklad těch koalic ze strachu o nepřekonání kvora a nebo k nějakému účelovému obcházení, kdy se zase zakládaly prostě jednorázové volební subjekty, které se tvářily jako jedna strana, i když to de facto bylo spojení několika stran v nějakém bloku.

Takže pokud kvorum pro ty koalice má fungovat, pokud má fungovat jako dostředivý projekt vytvářející podmínky pro spolupráci, tak podle mě nemůže být příliš vysoké, protože pak bychom byli tam, kde jsme byli teď.

Ještě se zmíním o té nestabilní Belgii, která má šest parlamentů, pokud vím, takže to je prostě nesrovnatelný systém. A také bych chtěl možná upozornit na to, že senátní obvody, když jsme je tady posledně projednávali, tak naopak ta změna schválena nebyla v Senátu. A od té doby nám tady leží další úprava volebního zákona, která má tu situaci narovnat do budoucna. Je na ní všeobecná shoda, je to snad zhruba 10. bod na schůzi této Sněmovny. Věřím, že se k němu někdy můžeme dostat, protože je to oprava, kterou podle mě potřebujeme. Jinak bude hrozit, že kvůli nerovnosti hlasu voličů v senátních volbách třeba potom budou napadány jednotlivé senátní volby. A to bych považoval za nevhodné.

Taky zde ještě zní úloha stran a nějaká možnost doplňování potom zvolených klubů podle zbytkových mandátů podle rozhodnutí nevím, předsednictva té strany někdy večer po volbách ve vítězném opojení nebo v něčem takovém, to nepovažuji za vhodnou cestu. Strany splnily svou úlohu, co se voleb týče, ve chvíli, kdy sestavily kandidátní listiny a předložily je voličům. A poté to má být výběr mezi kandidáty z rukou voličů. Opravdu bych nerad zažil nějakou situaci, kdy někdo bude překroužkován a stranické vedení se rozhodne, že ho tam stejně chce, nebo nějaký podobný případ. A rád bych se ještě zmínil o jedné věci. To, že si bude moci to předsednictvo nějak sestavit nebo doplnit ten klub, ty kluby, i ze zkušeností v této Sněmovně, nejsou úplně stabilní a ti poslanci se tam míchají. Takže to, že si někoho dovedete na to, aby vám doplnil genderové kvóty, nemusí za pár měsíců platit, protože se vám ten klub promění nějak jinak, to se prostě děje. Takže to mi přijde jako falešný argument.

To je vše. Děkuji za pozornost, doufám, že jsem příliš nezdržoval.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vondra (ODS): Blatný, Petříček a Babišova vláda

18:49 Vondra (ODS): Blatný, Petříček a Babišova vláda

Komentář na facebookovém profilu k střídání ministrů ve vládě Andreje Babiše