Eurofobové budou nejspíš odsuzovat závazné cíle pro podíl obnovitelných zdrojů jako zásah Bruselu do konkurenceschopnosti Evropy nebo do energetické politiky členských států. Jenže proklínaný “Brusel” jako démonické centrum znásilňování národní suverenity jednoduše neexistuje. A tak ať už je nakonec výsledek jakýkoli, vždy může být jedině takový, na jakém se členské státy samy dohodnou. Jinak to v Evropské unii ani nejde.

Pro Evropskou unii je jedním z hlavních témat v energetice energetická bezpečnost. Jejím základním kamenem je více různých zdrojů energie a snížená závislosti na dovozu fosilních paliv. Věcné a proveditelné cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou z šancí na snížení energetické závislosti na dovozech ropy nebo plynu. Vyrábět za necelých dvacet let 30% energie z obnovitelných zdrojů není nic nerealistického.

Navzdory věštbám eurofobů se schvalovaný rámec nijak nebrání využívání jaderné energie. Pro některé členské státy je jaderná energie aktuálně jedinou použitelnou alternativou k fosilním palivům. Opět tedy nic jiného, než respektování reality a dohoda.