Rád bych se mýlil, ale obávám se, že sucho a vysoké teploty se budou vracet. Loňský rok je důvodem k naději, že je situaci možné napravit. Předpokladem je ovšem poznání příčiny.

Odvodnili jsme krajinu, usychá les napadený kůrovcem a nestačíme zasahovat, jinde si kůrovce záměrně množíme a nazýváme ho „ekosystémovým inženýrem“, ztrácíme 11 ha zemědělské půdy ročně, vytváříme nepropustné plochy v sídlech a průmyslových areálech. Vytváříme z krajiny step a poušť, ona se tak chová a my to svádíme na vyšší koncentraci oxidu uhličitého. Historické civilizace si počínaly podobně, činily tak pomaleji a jen na části planety. Vyschla Mezopotámie, severní Afrika, střední Asie a neprodukovaly emise CO spalováním uhlí, plynu, nafty. Odlesňovaly, odvodňovaly pro pěstování obilnin, což jsou stepní trávy, které nesnesou zaplavení kořene vodou. Nevyschl ovšem korejský poloostrov ani východ Číny. Jak mi nedávno napsal profesor Mooyoung Han ze Soulu: vladaři vyzývali k zadržování vody a pěstování rýže, aby se voda vypařovala a vracela zpět ve formě mlhy a drobných dešťů, dokonce zmiňují zmírňování monzunů. Podobně znějí i argumenty pro zakládání rybníků z doby Karla IV.

V mírném pásmu ve vegetační sezóně za jasného dne přichází na metr 700 –1000 W slu- neční energie. Odvodněné povrchy se ohřívají i na více než 50 °C. Množství sluneční energie