Čau lidi, vzpomínám na tenhle týden, a i když se nám povedla v Bruselu velká věc, je mi to tak trochu jedno. Je mi smutno. Ostrava. Sedm mrtvých. Včetně táty, který vlastním tělem bránil svou dvanáctiletou dceru. Včetně paní na invalidním vozíku. Je to strašné. Byl jsem na místě, chtěl zapálit svíčku, ale policie místo uzavřela. Zrušil jsem okamžitě cestu do Estonska. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se vrátil z mise v Rijádu do Česka. V ostravské nemocnici okamžitě zasedl krizový štáb. Celý den pracovaly na místě týmy psychologů, které se postaraly asi o 200 lidí. Rychlá psychologická pomoc může zabránit tomu, aby se v člověku rozvinulo celoživotní trauma. A nešlo jen o pacienty v čekárně a přilehlých místnostech, kteří byli svědky té hrůzy, ale i o lidi, co v nemocnici pracují. Máme na to něco, čemu říkáme Systém psychosociální intervenční pomoci, v rámci něj pracují „interventi“, kteří pomáhají zasaženým lidem a rodinám, a „peeři“, kteří jsou zase nápomocní svým kolegům lékařům a sestřičkám. Tohle nebyla jejich první velká akce. Bohužel. Byli třeba i ve Studénce, když tam v roce 2008 spadl most, umřelo 8 lidí a desítky byly zraněných. Ostravská nemocnice taky v úterý zřídila krizovou linku.
Chci poděkovat všem zdravotníkům, jak tuhle situaci zvládli. A hlavně policistům, kteří byli na místě za pár minut a pachatele vypátrali do tří hodin.
Od roku 2018 systematicky pracujeme na posílení bezpečnosti v našich českých nemocnicích, letos jsme na to rozdělili dotace za 32 milionů a 60 milionů investujeme v dalších dvou letech. Nemocnice ale není vězení. Nemůžeme montovat bezpečnostní rámy do každých dveří a každého pavilonu. To nejde a nikdy nepůjde. Samozřejmě v nemocnicích funguje kamerový systém a bezpečnostní služba. Školíme personál pro krizové situace a spolupracujeme na tom s policií.
Česko stále zůstává jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Nemáme u nás terorismus, ani selhání jedinců u nás není běžné. Kdysi jsem slyšel mluvit jednoho detektiva, říkal, že odhodlaný psychopat je jako živelná katastrofa. Nějak tak jsem to cítil i já, když jsem byl na místě té tragédie. Je mi to hrozně líto.
Na vládě zítra schválíme pomoc pozůstalým a rozhodli jsme o celostátním uctění památky obětí. Po celé zemi se rozezní sirény, stejně jako po střelbě v Uherském Brodu v roce 2015.
Tu strašnou bolest ze ztráty blízkého, tou si prostě musí rodiny a přátelé projít. Chci ale, abyste vy všichni, koho tahle pohroma postihla, věděli, že na vás moc myslím a držím vám palce.
Tenhle týden umřela i Marie Fredriksson. Hlas Roxette. Jedna z mých nejoblíbenějších zpěvaček odešla v 61 letech. Ani jeden jejich koncert v Česku jsem nevynechal. Poprvé jsem byl v roce 1994 v hale Sparty. Naposledy v roce 2015, to už musela ze zdravotních důvodů sedět. Chudinka, je mi jí moc líto. Tak se na mě nezlobte, že teď dám do komentářů pár mých nejoblíbenějších písniček.
Teď už radši pojďme na práci. Něco jsem vám avizoval hned na začátku. Něco důležitého. Povedlo se mi to, co spousta lidí považovala za nemožné. Přesvědčil jsem lídry ostatních zemí na Evropské radě, aby uvedli v závěrech Rady slovo „Jaderná energie“, kterému se vždycky bránili. Protože jenom za podmínky, že postavíme nové jaderné kapacity, můžeme dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Možná jste to viděli ve zprávách. V Bruselu jsme se připojili k závazku, že Evropa bude do roku 2050 uhlíkově neutrální, to znamená, že nebude vypouštět do atmosféry víc skleníkových plynů, než dokáže příroda pohltit. Je to jediný způsob, jak zastavit oteplování. Bylo přitom strašně důležité, že se mi podařilo v dohodě vylobovat VÝSLOVNOU zmínku, že jaderná energie je čistý zdroj.
Proč?
No, píšu vám o tom minimálně od června. Tehdy jsme s několika dalšími státy odmítli podepsat dohodu o uhlíkové neutralitě, protože absolutně neřešila, jak to máme technicky vyřešit. Prostě nebrala žádné ohledy na specifika našeho hospodářství. Já vám už tehdy dal na Facebook podrobnou analýzu, proč se nemůžeme zavázat a co všechno je třeba podniknout ještě předtím, než můžeme na uhlíkovou neutralitu vůbec začít myslet. Celá ta pasáž začíná titulkem KLIMATICKÝ ARMAGEDDON. Koukněte do komentářů.
Od té doby jsem vám sem naskládal spoustu dalších informací, čísel, faktů. Jasně, je toho hodně, ale koho to zajímá, vždycky to má všechno i se všemi podklady – stejnými, jako mám já – tady u mě na Facebooku. Dali jsme dohromady panel odborníků a pod vedením ministra průmyslu a obchodu vytvořili strategii, jak reálně dosáhnout uhlíkové neutrality, nezaříznout náš průmysl a tím nepodkopat naši prosperitu a budoucnost našich dětí. Prostě když to nevymyslela Evropská unie, přišli jsme s řešením sami. Kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů.
A celou dobu jsem vysvětloval evropským politikům, co to pro nás znamená dosáhnout uhlíkové neutrality. Napsal jsem předsedkyni Evropské komise, předsedovi Evropské rady a francouzskému prezidentovi. Vždyť Francie, jak už z mých hlášení víte, má 52 jaderných reaktorů a pochází z nich 75 procent její energetické výroby. Apeloval jsem i na klimatických summitech v New Yorku a Madridu, že sice můžeme v Evropě dosáhnout uhlíkové neutrality, ale pokud budou v Číně, Indii, USA, Rusku a dalších zemích dál navyšovat emise, tak bude globální klimatická změna probíhat dál.
Přehlednou prezentaci jsem vám sem už dával. Je v ní, kdo tuhle planetu znečišťuje nejvíc, jak naše země emise snižuje a co všechno jsme pro to už museli udělat. Dávám do komentářů. Když si ty materiály dáte hezky vedle sebe, tak je vám jasné, že konkrétně naše země se bez jaderné energie neobejde.
Ukázal jsem všem na Evropské radě, že Francie vyrábí 75 procent energie z jádra, Polsko 70 procent z uhlí, Dánsko 40 procent z větru. A že každá země musí mít vlastní energetický mix, se kterým může splnit klimatické cíle. Pokud třeba my Češi chceme odstavit uhelné elektrárny a dosáhnout uhlíkové neutrality, musíme je nahradit jádrem.
V Evropské unii má jaderné elektrárny nebo je staví 15 zemí. Všichni se přitom dosud tvářili, že jádro je sprosté slovo. Tak to dokonce bylo i na začátku jednání Evropské rady. A proti jaderné elektřině nejvíc vystupovalo Rakousko a Lucembursko. Tak jsem připomenul, že Rakousko se nechává zásobovat elektřinou hlavně od nás z České republiky. Schválně jsem jim ukázal, že právě v první den jednání Evropské rady, ve čtvrtek něco po 7. hodině ráno, spotřebovávalo Rakousko 25 procent energie z Česka. Druhý den v pátek kolem 10 dopoledne to bylo 20 procent. A Slováci od nás dokonce ve čtvrtek odebírali 30 procent své spotřeby. Ti ale dostavují Mochovce a dosáhnou díky nim podílu jádra 65 procent, což bude 2. největší podíl jádra v Evropě.
Chápete? Když si naši sousedi v Rakousku chtějí ráno uvařit kafe nebo vyfoukat vlasy, tak celá čtvrtina elektrické energie pochází odkud? No z Česka. Z Temelína. Z Dukovan. Z jaderných i uhelných elektráren. Takže pokud bychom jim proud nedodávali, tak si ve Vídni asi ani neuvaří kafe.
Jsem přesvědčený, že kdo čtete moje hlášení, tak už souvislostem okolo klimatu rozumíte líp než průměrný politik. Všechny materiály, které jsem vám dal k dispozici sem na Facebooku, jsem přinesl na jednání Evropské rady. Včetně té Electricity Map, kterou jsem vám ukazoval už tři hlášení dozadu, jak která země vyrábí elektřinu.
Klikněte si na libovolnou zemi a hned se vám ukáže holá pravda. Tak třeba koukám právě teď. Francie vyrábí 67,48 procent energie z jádra, Česko 32,02 procent z jádra a 32,41 procent z uhlí, Polsko 55,18 procent z uhlí a Rakousko 24,39 porcent z vody a 15,04 procent z plynu. Přitom bere právě teď 19 procent elektřiny od nás z Česka.
Přesto na Evropské radě všichni vymýšleli a spekulovali, že jádro není potřeba konkrétně uvést v závěrech Rady. Je to ale pro nás důležitý symbol. Díky tomu, že jsem se dokonale připravil a každý svůj argument jsem podložil tvrdými čísly, jsem to v debatě s evropskými lídry vybojoval. Zmínka o jádru se poprvé objevila na papíře v závěrech Evropské rady. Kývli na to, že jaderná energie má v energetickém mixu své pevné místo. Znovu opakuju, je to čistý, bezemisní zdroj.
Na Evropské radě jsem taky vysvětloval, že mi vůbec nejde o to, aby Evropská unie zaplatila výstavbu našich nových jaderných bloků, ale potřebuju si být jistý, že nám ve velmi složitém povolovacím procesu, který zčásti probíhá i v Bruselu, nikdo nebude házet klacky pod nohy. Ani tak to nebude jednoduché. Doufejme, že i Rakousko na to změní názor a nebude výstavbu všech jaderných bloků v Evropě blokovat a žalovat.
Další věc, o které intenzivně jednám. V Bruselu dlouho nepočítali s penězi navíc pro průmyslové země, jako je Česko. Už teď totiž máme vyčíslené projekty s cílem uhlíkové neutrality ve výši minimálně 625 miliard korun. Ale díky tomu, že jsme v červnu 2018 odmítli uhlíkovou neutralitu a trvali na tom, že země jako Česko a Polsko budou mít podstatně vyšší náklady na její dosažení, přišla Evropská komise s návrhem transformačního fondu ve výši 100 miliard eur v příštích 7 letech. Teď bude důležitá debata o detailech, odkud se ty peníze získají, a jasně jsme celá V4 řekli, že to nesmí být na úkor koheze, tudíž našich investic.
Transformace na uhlíkovou neutralitu si vyžádá nejen peníze, ale i neuvěřitelné úsilí. Třeba naprostou změnu v osobní i nákladní dopravě, všechno bude muset jezdit na elektřinu nebo vodík. Bude nutné zateplit všechny budovy a ty nové stavět jen velmi nízkoenergetické. Revoluce čeká ve snižování energetické náročnosti i průmysl. Kromě jádra musí dál růst i obnovitelné zdroje, hlavně stovky tisíc menších projektů. A budeme sázet miliardy sazenic stromů.
V boji s klimatickou změnou jde i o boj se suchem a kůrovcem, a hlavně, aby lidi měli dostupnou pitnou vodu. Například 6. ledna 2020 půjde na vládu materiál Ministerstva zemědělství. V okresech Náchod a Hradec Králové, kde se nachází nejvýznamnější vodárenská soustava v kraji, uděláme investice za 692 milionů do vodárenských soustav, které v případě výpadku na Hradecku umožní dopravit vodu do těchto systémů. Jde tady o zásoby vody pro 600 tisíc obyvatel Náchoda a Hradce Králové, k tomu ještě budeme rekonstruovat vodárny Kladno a Mělník. Na Chrudimsku zase rekonstruovat přivaděče, na kterých je závislých 300 tisíc obyvatel. Tyto trubní přivaděče jsou už starší a na hranici životnosti, musíme je obnovit. Celkem je do vodovodů a kanalizací v Náchodě a Hradci Králové potřeba investovat v letech 2020–2024 1,8 miliardy. Makáme na tom, aby měli lidi zabezpečený přístup k pitné vodě.
Vedle propojování vodárenských soustav pracujeme na obnově stovek rybníků, mokřadů, výsadbě stromů. A ani to nebude stačit. Ale věříme, že pomohou vědci a přijdou s novými nápady, jak uhlík ukládat, nebo vymyslí nové bezemisní technologie.
Na Evropské radě jsme se nebavili jen o klimatu. Měli jsme na programu další témata. Rozpočet, vztahy s Tureckem a Ruskem, a taky brexit, který po drtivém vítězství Borise Johnsona nastane 31. ledna 2020. Ještě je možnost, aby Velká Británie požádala do června 2020 o dvouleté přechodné období, pokud by se jednání o obchodních dohodách zadrhlo, ale předpokládám, že to nenastane a Boris Johnson bude určitě s brexitem spěchat. Je mi to líto, protože ztrácíme důležitého spojence v EU, ale teď se musíme soustředit na vyjednávání férových obchodních vztahů. To bude úkol pro Michela Barniera, aby zvládl vyjednat pro EU nové výhodné obchodní dohody.
Druhý den v Bruselu jsem měl možnost být na eurosummitu. Je důležité, abychom se ho účastnili, i když nejsme v eurozóně. Myslím, že některé země eurozóny si můžou brát příklad z našich veřejných rozpočtů a stále klesajícího zadlužení vůči HDP. Jsme 3. nejlepší v EU.
Ty dva dny v Bruselu byly pro naši zemi opravdu klíčové. Bylo to poprvé, co Evropskou radu řídil její šéf Charles Michel za přítomnosti šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen. Mám z nového týmu podstatně lepší pocit než z předchozího vedení.
TAKŽE DÁMY A PÁNOVÉ.
Kdo tady říkal, že Češi nemají v Evropě žádný plán? My jasně víme, co chceme, a máme výsledky. V červnu 2018 jsme prosadili zrušení povinných kvót na nelegální migranty. Do 4 hodin ráno jsme o to bojovali. No a tím, že jsme se v červnu 2019 společně s Polskem nepřidali k dohodě o uhlíkové neutralitě, přišla Komise s návrhem transformačního rozvojového fondu ve výši 100 miliard euro, který by měl být určen pro země, které budou mít podstatně vyšší náklady s přechodem na uhlíkovou neutralitu. A teď jsem do závěrů Evropské rady tvrdě a nekompromisně prosadil slovo „jádro“. Taky když jsem se druhý den hlásil do debaty a chtěl mluvit na jiné téma, řekl Charles Michel, že doufá, že zase nebudu mluvit o jádru.
A otvíráme další úseky dálnic. Tenhle týden Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo 25 kilometrů. 10,7 kilometru D3 v úseku Ševětín–Borek a 14,3 kilometru D1 v úseku Přerov – Lipník nad Bečvou.
Popořadě.
Jihočeši. Nový úsek mezi Ševětínem a Borkem jsme zrychlili o 4 měsíce. Původní termín dokončení byl totiž původně březen 2020. Celková cena 1,3 miliardy. Dálnice D3 má teď už celkem 70 kilometrů, z nich 50 kilometrů pokračuje bez přerušení od Českých Budějovic až do Tábora. Těch nejnovějších 11 kilometrů je už čtvrtý vybudovaný úsek na D3 za poslední 2 roky. Další 2 úseky dohromady v délce 20 kilometrů jsou právě teď ve výstavbě. Vytvoří obchvat Českých Budějovic. Poslední 3 úseky, které dokončí naše spojení s Rakouskem, intenzivně připravujeme. Staneme se konečně součástí mezinárodní silnice E55, která prochází Evropou ze severu na jih.
A teď zpráva pro lidi z Olomouckého a Moravskoslezského kraje a vůbec všechny, kdo míříte na sever po D1. Otevřeli jsme nových 14 kilometrů mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou za 2,7 miliardy. Spojuje D1 od Přerova s dálnicí D35 od Olomouce a se silnicí I/47. Díky tomu vznikne u Lipníku nad Bečvou významný dopravní uzel, který zvýší šance na nové investice pro celý region.
Pro kompletní dokončení D1, které propojí Prahu, Brno a Ostravu, chybí už jenom 10 kilometrů mezi Říkovicemi a Přerovem. Na jeho přípravě intenzivně makáme. Minulý měsíc olomoucký stavební úřad schválil změnu územního rozhodnutí pro stavbu.
Taky se povedlo urychlit zprovoznění dílčí části stavby I/16 Slaný–Velvary. V úterý 17.12. zprovozníme 6,7 kilometru obchvatu Slaného a dostaneme tak tranzitní dopravu z města. Podařilo se to zkrátit o 6 měsíců oproti zbytku stavby, která se potýkala s problémy archeologických nálezů. Dál se podařilo zrychlit dostavbu posledních 440 metrů a zprovozníme tak ve čtvrtek 19.12. stavbu „I/11 Ostrava, prodloužená Rudná“. Délka bude 6,7 kilometru, stavba byla vysoutěžená už v roce 2009 a pak několikrát zastavená kvůli financím. Práce byly obnoveny až v roce 2015. Mezitím ale vznikl problém s nepřístupnými pozemky, a tak chybělo dokončit těch 440 metrů. Konečně po 10 letech čekání byly práce zahájeny 21.9.2019 s termínem zprovoznění až 15 měsíců. Podařilo se ale všechno připravit dopředu a stavba bude částečně zprovozněná už po necelých 3 měsících. Ještě příští týden zahájíme stavby slibovaných obchvatů: I/37 Chrudim ve středu a I/38 Havlíčkův Brod ve čtvrtek.
Když už jsme u těch čísel celkově, právě teď stavíme 249 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Z toho jsou nové úseky dálnic 127,4 kilometru. Nejvíc se maká na D3, D11 a D35. Na D1 modernizujeme právě teď 60,7 kilometru.
A jedeme dál. Plno věcí jsme schválili na vládě. Měl bych asi začít minimální mzdou. Zvýšíme ji od ledna o 1250 korun na 14.600 korun měsíčně. O tom jsem vám psal už minule, je to zhruba 40,5 procenta průměrné mzdy a o půl procenta víc, než kolik si představoval Svaz průmyslu a dopravy. Napravujeme, co předchozí vlády totálně zazdily. Neuvěřitelných 6 let stagnovala minimální mzda na 8000 korunách, i když náklady na život neustále rostly. My ji za 6 let zvýšili z 8500 na 14600 korun.
Na vládě jsme schválili i příplatek pro policisty. Základní tarif poroste o 1500 korun, ale od této částky jsou navíc odvozené tarify ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. Takže pracovníci ve vícesměnném provozu si polepší ještě o 10 procent, celkem tedy o 1650 korun měsíčně.
A dál. Jak víte, s Karlem Havlíčkem tvrdě makáme na tom, abychom zmodernizovali celý náš průmysl i vzdělávání. Tenhle týden jsme na vládě odsouhlasili podmínky pro zakládání spin-off společností. To jsou firmy, které přenáší vědecké poznatky z výzkumáků a univerzit do praxe. Pamatujete, jak jsem už ve své knížce napsal, že se máme inspirovat ve světě tím, co funguje? Tak tohle je jedna z těch věcí.
Odpady, obaly, staré elektro, pneumatiky. Prostě to, čím lidstvo s odpuštěním zasírá přírodu a musíme to nějak řešit. Na vládě jsme schválili nové odpadové zákony, které vypracoval ministr životního prostředí Richard Brabec. Nepřeháním, když řeknu, že je to revoluce. Skládkařům v Česku skončí zlaté období, už se jim nevyplatí odpadky zahrabávat pod zem. Do 10 let s tím budou muset přestat úplně.
Mimochodem, v třídění plastů, papíru a skla už teď patříme my Češi mezi nejlepší v Evropě. A to jsme za to doteď nedostávali žádnou odměnu. Podle našeho nového zákona získají obce, které budou své občany líp motivovat ke třídění, zajímavou slevu z ceny skládkování, pokud tam odloží jen odpady, které nejde jinak využít. Zlepšíme životní prostředí a taky zachráníme spoustu surovin, které se můžou znova použít. A lidi, kteří dobře třídí, na tom ještě vydělají. Zajedeme se s Richardem Brabcem podívat do obcí, které už dnes třídí dobře, i do těch, které to teprve čeká, a probereme to s nimi.
Na vládě jsme taky schválili Akční plán boje s korupcí na rok 2020. Navazuje na ten současný, který obsahoval nejen popis forem korupce u nás, ale i nástroje pro boj s ní, včetně těch preventivních, a legislativní opatření. Do strategie jsme zapracovali doporučení Group of States Against Corruption. Ministerstvo spravedlnosti má teď za úkol předložit zákon, který stanoví a upraví pravidla pro oznamovatele korupce. Předloží ho do vlády v prvním čtvrtletí 2020.
A teď Císařské lázně. Architektonická chlouba celé naší země, nejlépe dochovaná budova svého typu v Evropě, která by mohla přilákat spoustu nových návštěvníků z celého světa. Už dnes v tom zuboženém stavu ji ročně navštíví 20 tisíc návštěvníků. Předchozí vlády ji ale nechaly strašně zchátrat. O rekonstrukci se mluví 20 let, Karlovarský kraj se stal vlastníkem budovy už v roce 2007, navštívilo ji 7 ministrů kultury, kteří slíbili, že s tím něco udělají. V roce 2013 zamítlo Ministerstvo financí žádost kraje o poskytnutí 400 milionů na rekonstrukci. Potom, co jsem jako ministr financí nastoupil já, jsem tuhle jedinečnou památku v lednu 2015 navštívil a byl jsem z ní nadšený. Ještě ten rok jsem uvolnil 100 milionů na rekonstrukci. Ale delší dobu se nic nedělo a až s nástupem naší hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové v listopadu 2016 a primátorky Andreji Ferklové to začalo mít tah na branku.
Nakonec jsme dali dohromady 828 milionů, z toho 400 milionů od státu, 328 milionů od kraje a 100 milionů od města, a rekonstrukce může začít. Včera jsem byl na slavnostním zahájení rekonstrukce. Potrvá 3 roky. V červnu 2023 Císařské lázně otevřeme. Nebýt našeho hnutí a speciálně paní hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové, tak se to nikdy nepohnulo.
Nechápu, že to nikdo před námi neudělal. Ale jsem rád, že z naší práce bude těžit ještě mnoho generací a Císařské lázně přinesou užitek nejen městu a kraji, ale celé naší zemi. Doufám, že i díky Císařským lázním se Karlovy Vary dostanou na seznam lázeňských měst chráněných UNESCO.
Takže Karlovarští, mám pro vás 3 klíčové termíny:
1. 6.2021 otvíráme zrekonstruovaný bazén Hotelu Thermal.
V červnu 2023 otvíráme Císařské lázně.
2026 otevřeme kompletní dálnici Praha – Karlovy Vary.
Jo, když jsem u té dálnice. Včera, během cesty do Varů, jsem viděl, že se na ní moc nemaká. Hned jsem volal ministrovi dopravy i šéfovi Ředitelství silnic a dálnic, ten mi říkal, že se pracuje na úsecích, které nejsou moc vidět ze stávající silnice a ubezpečil mě, že ucelená dálnice Praha – Karlovy Vary bude podle plánu v roce 2026.
Jak je na tom naše země s majetkem, každoročně hlásí Ministerstvo financí. Zavedl to v roce 2015 nějaký Babiš. V podrobné zprávě dáváme veřejnosti k dispozici info o hospodaření státu včetně obcí a krajů, ale i státních podniků. Říká se tomu konsolidovaná účetní závěrka a bez ní by nefungovala žádná větší firma. No a protože, jak víte, jsem začal vést stát jako firmu, tak jsme takovou závěrku začali dělat pro celou zemi. Kolegové ji dodělali za minulý rok a mám pro vás, akcionáře České republiky, dobré zprávy. Majetek státu stoupl na 5,5 bilionu korun, oproti minulému účetnímu období tak jeho hodnota stoupla o 250 miliard, tedy asi o 5 procent. Slušný výsledek.
Určitě koukněte na Facebook k Aleně Schillerové, která tam má plno materiálu. Tenhle týden jsem sdílel třeba velký úspěch kolegů z Ministerstva financí, kteří bez pomoci externích právníků zachránili nám daňovým poplatníkům 7 miliard ve sporu s Casinem Kartáč.
A ještě jedna zpráva z financí. Koho štvalo, že se někdy nachytal na mizerný kurz převodu měn, který mu nabídl bankomat, tak od 19.4. příštího roku už to budou mít provozovatelé téhle služby zvané Dynamic Currency Conversion o dost složitější. Nabude totiž účinnosti nařízení EU, které jsme dlouhodobě prosazovali. Bankomaty budou muset zobrazovat před výběrem odchylku oproti kurzu Evropské centrální banky.
Tři rychlé zprávy.
Zaprvé. Pan prezident podepsal náš zákon o rozpočtu na rok 2020. Tato kapitola, kterou jsem vám rozepsal ve spoustě hlášení, je uzavřená.
Zadruhé. Nový mýtný systém funguje bez potíží. BU BU BU, které tady nedávno rozjela opozice, bylo fakt zbytečné. Za prvních 8 dní fungování se vybralo 237 milionů korun.
Zatřetí. Přišli jsme s řešením, jak snížit doktorům a sestřičkám administrativu, aby se mohli víc věnovat pacientům. Spustili jsme na Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví nový kurz Administrativní pracovník ve zdravotnictví. Kdokoli s maturitou si ho bude moct udělat a pak pomáhat lékařům a sestrám s papírováním. Takže to bude nejen úleva pro zdravotníky, ale taky tím vytváříme nové pracovní příležitosti.
Tenhle týden jsem měl ještě jednání s americkým velvyslancem Stephenem Kingem, zasedala Bezpečnostní rada státu a byl jsem na velkolepé akci Exportér roku, kterou pořádala Hospodářská komora. Když se vezme podíl exportu vůči HDP, tak patříme mezi 6 nejvíc exportně orientovaných zemí světa. A naše bilance je skvělá. Letos opět posílíme a vypadá to, že se dostaneme za hranici 4,5 bilionu korun. Vyvážíme 87 procent do Evropy, já se dlouhodobě snažím našim podnikatelům otvírat i další trhy a organizuji podnikatelské mise. Byl jsem s nimi v Turecku, Maroku, Singapuru, Thajsku, Indii, Ukrajině… Během toho získávám důležité informace od našich firem, nejen co se týče jejich zboží a služeb, ale i jaké mají potřeby a co pro ně může naše vláda udělat. Moc rád jsem s ministry Karlem Havlíčkem a Richardem Brabcem předal ceny nejlepším exportérům. Vítěz, jak jinak, Škoda Auto. V kategorii středních exportérů zvítězila T Machinery. Gratuluju.
Byl jsem na oslavě 90. narozenin “Atomového dědka” Miroslava Grégra. Bez něj by se Temelín asi nedostavěl a podíl jádra na výrobě elektřiny by u nás byl ještě nižší. Díky, pane ministře!
Úplně poslední info na konec. Kdo jste nezaznamenal, náš ministr obrany Lubomír Metnar tenhle týden v Pentagonu podepsal kontrakt na 12 nových vrtulníků Venom a Viper, dohromady za 14,6 miliardy korun. Do konce roku 2023 budou nové stroje ve výzbroji naší armády. Konečně po 30 letech nahradíme staré ruské vrtulníky. A taky ruské radary. Po několika letech příprav jsme 5. prosince podepsali smlouvu na 8 moderních izraelských radiolokátorů MADR za 3,5 miliardy korun. V obou případech se přitom jedná o mezivládní smlouvy, které jsou nejvyšší garancí bezpečnosti a kvality.
30 let tady všichni straší Ruskem, ale nebyli schopní se zbavit jejich techniky. My na rozdíl od nich nekecáme, ale děláme všechno pro to, aby naši vojáci měli k obraně země tu nejlepší techniku a vybavení.
Mějte se fajn.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
