Čau lidi. Vlezete na koupaliště, do dětského koutku, do Alberta, dokonce i do zoo a slyšíte mluvit lidi, že už je toho moc. Že už se jim z té nenávisti všude okolo zvedá žaludek. Už si kvůli tomu ani nechtějí zapnout televizi nebo přečíst noviny. A je jedno, jestli mi fandí nebo ne. Nikomu z nich se nedivím.
Tenhle týden řečníci na Václaváku vyzvali k dialogu, aby hned nato začali provolávat, že “Babiš je h*jzl” a sklidili za to obrovský potlesk. Musely to poslouchat i děti. Potlesk dostala i nějaká paní, co mávala na tribuně chlebem, který “není z Penamu.” Pak řval celý Václavák, že chce demisi. Demisi premiéra. Tím pádem celé vlády.
Přijde vám to ještě normální?
Novináři se mě ptají, jak to zvládám, s tím vším, co se teď kolem děje. Já mám energie spoustu. V krizi jsem nejvýkonnější. Řekl jsem novináři ze sobotního Práva, ať si se mnou zkusí strávit jeden pracovní den, a když neskončí na JIPce, tak se pak můžeme bavit. Moje ochranka by mohla vyprávět. Jsem v pohodě a jedu stále 15 až 18 hodin denně, často i víkendy. Jako vždycky makám a učím se nové věci.
Proto budu psát tohle svoje týdenní hlášení jako vždycky. Plné faktů, jak pracuju pro naši zemi. Zase vás čeká několik stran informací, jak se hýbe Česká republika kupředu. Bez negace, které je tolik, že se k ní odmítám přidávat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV