Vážený pane ministře, vážené velvyslankyně, vážené generální konzulky, vážení velvyslanci, vážení generální konzulové, dámy a pánové, dobré odpoledne vám všem.

Naše první setkání v loňském roce jsem využil především k tomu, abych vám představil, jakým způsobem chci vykonávat svůj mandát v oblasti zahraniční politiky. Mluvil jsem o potřebě navrátit české zahraniční politice jednotu, srozumitelnost a předvídatelnost. To se nám díky vaší práci, myslím, celkem dobře daří. Mluvil jsem také o tom, co bychom ve světě měli zastávat především. Totiž aby v mezinárodním prostředí nepřestala platit pravidla, aby nepřevládla zvůle práva silnějšího. V zahraniční a bezpečnostní politice naší země dnes není přednějšího úkolu než pokračující podpora Ukrajiny. Zastavení a především neúspěch ruské agrese je v našem bytostném zájmu. Ačkoliv jakýkoliv úspěch Ruska by byl samozřejmě vnímán jako vítězství, pro nás by to znamenalo dopady nejenom do hospodářské a politické nestability, ale třeba také další významnou uprchlickou vlnu.

Jsem moc rád, že se jednotný, předvídatelný a srozumitelný postoj Česku daří v této klíčové otázce udržet, a to nejen na úrovni nejvyšších ústavních činitelů, se kterými se k debatě nad zahraniční politikou pravidelně scházím. V červnu jsme si na Pražském hradě potvrdili shodu také mezi vládou a největší opoziční stranou na tom, že je v našem zájmu Ukrajinu dále všestranně podporovat a usilovat o takový mír, který bude spravedlivý a trvalý. A této shody s opozicí si velmi cením. Česko prokázalo, že svou pomoc Ukrajině bere vážně, a právem si za to získalo uznání. Naše muniční iniciativa pomáhá obráncům překlenout kritické období. Také české rekonstrukční úsilí již dnes pomáhá těžce zkoušenému ukrajinskému zdravotnictví a energetickému sektoru. Často dokážeme pomáhat i v oblastech, kam se jiní nepouštějí. A za to patří všem zúčastněným poděkování a uznání.