Setkání proběhlo za účasti prezidenta republiky, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí, ministra obrany a ministra vnitra, aby jednali zejména o těchto zahraničněpolitických tématech:

COVID-19 a mezinárodní dopady

NÚČ konstatovali vážný a trvající stav pandemie COVID-19 a v té souvislosti vyzvali občany ČR k odpovědnému přístupu. Tak jako má pandemie dopad na téměř všechny oblasti našich životů, promítá se i do zahraniční politiky včetně omezení zahraničněpolitické agendy nejvyšších představitelů ČR. NÚČ diskutovali o důsledcích pandemie pro postavení České republiky v mezinárodních vztazích. Shodli se, že pandemie nepřinesla nové trendy do již měnícího se mezinárodního prostředí, ale spíše zesílila a urychlila některé již existující. Jedním z hlavních trendů je další oslabování důvěry mezi klíčovými hráči a rostoucí tlak na reformy mezinárodních multilaterálních institucí. Multilaterální, ale i regionální a přeshraniční spolupráce bude i v post-pandemické době důležitou součástí mezinárodních vztahů, a musí proto zohlednit poslední zkušenosti z krizové doby, mezi něž patří např. rostoucí napětí mezi solidaritou a národním zájmem.

Dosavadní prosperita České republiky je založena na otevřenosti ekonomiky a zakotvení ve společenství zemí sdílejících hodnoty svobody, demokracie, lidských práv a právního státu. Pandemie ukázala zranitelnost otevřených ekonomik, NÚČ proto podporují zvyšování odolnosti České republiky v klíčových oblastech s důrazem na zajištění bezpečnosti České republiky mj. také v oblastech jako nastavení globálních dodavatelských řetězců a obecně ekonomických vztahů. NÚČ považují zvyšování odolnosti za koncept, který umožňuje snižovat rizika vyplývající z otevřenosti ekonomiky a měl by být uplatněn i v rámci společné obchodní politiky EU. NÚČ konstatují, že tento aspekt má také geopolitický rozměr a vyžaduje posilování spolupráce zemí sdílejících stejné hodnoty, především v rámci EU a NATO, ale také s dalšími podobně hodnotově založenými partnery. NÚČ zároveň zdůrazňují potřebu veřejných investic a efektivitu vynakládání veřejných prostředků v rámci tzv. evropského plánu obnovy. Pandemie může přinést vážné sociální a ekonomické problémy, proto by ČR měla usilovat o využití všech možných nástrojů nejen na domácí úrovni, ale i zdrojů a zkušeností na mezinárodní úrovni k maximálnímu zmírnění dopadů na obyvatele, zejména pak ohroženější skupiny jako nízkopříjmové, seniory či čerstvé absolventy škol.

NÚČ závěrem konstatovali, že krize související s probíhající situací pandemie je v mnoha ohledech příležitostí a šancí pro zefektivnění bilaterální i multilaterální spolupráce.

Obrana a bezpečnost

Aktuální všeobecný a od konce druhé světové války bezprecedentní ekonomický pokles vytváří nové nejistoty. NÚČ konstatují, že jedním z předpokladů ekonomické důvěry a růstu je bezpečné a stabilní prostředí. NÚČ považují za nutné udržet Českou republiku na špici nejbezpečnějších zemí světa. Vzhledem k propojení vnitřní a vnější bezpečnosti považují NÚČ za nezbytné nadále přispívat k bezpečnosti státu a spojenců dalším posílením schopností zapojit různé nástroje (diplomatické, vojenské a bezpečnostní, ekonomické a rozvojové), včetně zajištění jejich financování. Předpokladem je zajištění stability a modernizace armády a dosažení stávajícího aliančního závazku vydávat 2 % HDP na obranu, který NÚČ trvale podporují a očekávají, že při jeho naplňování budou výrazně posíleny a modernizovány schopnosti ozbrojených sil, včetně významného zapojení českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Vedle výdajů na obranu považujeme za nezbytné navyšovat výdaje do vnitřní bezpečnosti, a to především investicemi do rozvoje Policie ČR, Integrovaného záchranného systému, kybernetické bezpečnosti a boje s nelegální migrací. Jednou z klíčových priorit je příspěvek k boji proti terorismu a nelegální migraci, včetně operačního nasazení, především v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Sahelu (operace TAKUBA/BARKHANE/výcviková mise EU Mali). Ve všech operacích považují NÚČ za klíčový aspekt vzájemnou odpovědnost a solidaritu všech zapojených zemí (princip „together in, together out“).