Mezi základní principy zdravotního pojištění je tedy závazek zajistit a poskytnout zdravotní péči v rozsahu sjednaného zdravotního pojištění. Mezi základní hodnoty tohoto zdravotního pojištění patří nejenom zajištění terénní péče, ambulantní péče, ale i dané péče v  lůžkových zařízeních zdravotnických zařízení. Při plnění závazků zdravotních pojišťoven tedy nelze vycházet tak, jako vycházejí jiné nezdravotní pojišťovny, které ve smluvním vztahu vykazují klientovi tzv. spoluúčast.
Smluvní vztahy zdravotních pojišťoven jsou stanoveny Zákonem O zdravotním a sociálním pojištění, a vycházejí i ze samotné Ústavy české republiky. Tedy zde jakákoliv spoluúčast při zajištění základní, tedy standartní zdravotní péče v terénu, ambulantních složek a lůžkových zařízeních není takto vnímána a není zákonem podpořena.

Nechápu proto, proč stát zastupovaný jednou z leva a pak zprava hledá neustále stokorun českých, které patří poskytovatelům lůžkových zdravotnických zařízení jako náhrada na jeden den pobytu. Zde by bylo zapotřebí hledat především ekonomické a systémové řešení v činnosti jednotlivých zdravotnických pojišťoven, v jejich výdajích nesouvisející se zabezpečením zdravotní péče svých klientů. V tomto případě mi to připadá, jako kdybych požadoval slevu na státu ohledně mnou používané vody. Pokud si tedy hradím řádně zdravotní a sociální pojištění, má lůžkové zdravotnické zařízení plné právo na úhradu příspěvku ve výši stokorun českých na den od té zdravotní pojišťovny, kde je daný klient zdravotně pojištěn.