Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členky, členové vlády, já bych chtěl především také poděkovat za to, že tento bod byl zařazen. Chtěl bych poděkovat za vystoupení panu ministrovi Prymulovi. Samozřejmě spolu s ostatními sdílíme i ten smutek, že tu naši diskusi nemůže sledovat a některé naše otázky, které směřují především na něj v této době, nemůže osobně zodpovědět, nicméně chápu, že jeho pracovní vytížení je v této době enormní a doufám, že se k odpovědím na naše otázky dostaneme v brzké době.

My si skutečně musíme uvědomit - a musíme si to uvědomit všichni, že jsme v nebývalé krizi, nesmíme si to zastírat a musíme tu skutečnost jako zodpovědní politici nahlas říkat. Já se tentokrát vyvaruji kopání do vlády, protože to skutečně nemá v této chvíli žádný, ale vůbec žádný smysl. Já naopak podporuji od začátku této schůze, abychom se na této schůzi tento týden věnovali jedině a pouze materiálům, které souvisejí s řešením covidové krize, abychom naopak jako poslanci, ministři, ukázali občanům v České republice, že chápeme, v jaké situaci se reálně nachází, v jaké situaci se nachází naši podnikatelé, v jaké situaci se nacházejí zaměstnanci, v jaké situaci se nacházejí rodiče, rodičovská veřejnost, kteří musí pečovat o své nezletilé děti doma. Ale hlavně to, že si uvědomujeme, v jaké situaci se nacházejí v České republice zdravotníci. My máme ten vrchol krize před sebou, ta čísla, která máme, to je pohled do toho zpětného zrcátka. Dojde jistě k eskalaci celé krize a atmosféra v nemocnicích je velmi nervózní. Personál se na to připravuje už teď na pokraji svých psychických a mnohdy i fyzických sil. Čekají nás týdny, které Česká republika ve své novodobé historii nezažila, a naší povinností je, abychom se jako politici a poslanci v této době opravdu zabývali jen a výhradně pomocí těmto lidem, připravili pro ně maximálně možné, maximálně dobré podmínky k tomu, aby svoji práci byli schopni v této chvíli vykonávat. Proto apeluji na všechny kolegyně a kolegy, nedávejme na program této schůze jiné body, než ty, které se skutečně týkají řešení covidové krize. Ukažme tentokrát, prosím, že budeme schopni táhnout za ten pomyslný jeden provaz, o kterém několikrát pan premiér hovořil, ovšem nikdy se nám to úplně nevedlo, protože ve chvíli, kdy máme táhnout za jeden provaz, tak spolu musíme sdílet jednotný cíl. A tím jednotným cílem je určitě to, aby se nám podařilo porazit tuto epidemii, tuto vlnu pandemie, tu druhou vlnu, která prostě přišla, i když jsme si všichni přáli, aby nepřišla. Abychom ovšem táhli za jeden provaz, nestačí jeden cíl, ale musíme mít všichni k dispozici ty samé informace.

Musíme být schopni sdílet data, musíme být schopni si upřímně sdělovat, co nás v těch dalších dnech čeká. Musíme být schopni spolu velmi otevřeně komunikovat, a to mnohem otevřeněji než tomu bylo v těch minulých měsících. Nesmíme se překvapovat a musíme ty otevřené informace a otevřená data poskytovat i lidem. My musíme našim občanům jednoznačně říci, k jakým číslům se vztahuje například onen stále v médiích skloňovaný lockdown, kdy přijde. To jsem malinko očekával, že by dnes mohlo zaznít i v proslovu pana ministra zdravotnictví, abychom nebyli za dva, za tři dny překvapeni, co jsou ta čísla, která znamenají, že se zavře ekonomika, protože ono k tomu pozvolnému, přirozenému zpomalování ekonomiky samozřejmě už dochází nyní, ale co znamená to definitivní zavření. A samozřejmě je dobré tu jistotu i těch nepříjemných kroků pouštět do veřejného prostoru, aby se tomu podnikatelé mohli přizpůsobit, aby věděli, co je v těch příštích dnech čeká a abychom byli schopni nějakým způsobem modelovat ten další vývoj.

Potřebujeme i to, aby vláda, i vláda samotná působila jako tým, jako celek, aby jednotliví ministři ustoupili od vzájemného osočování, aby působili jako ten celek, který tuto zemi v krizi je schopen vést. Je každopádně potřeba, abychom teď nehráli na PR jednotlivých politických stran, jednotlivých ministrů, kdo to zvládá lépe a kdo to zvládá hůře, protože i ve chvíli, kdy máme pocit, že ti hasiči, kteří k tomu požáru přijeli, nepatří zrovna k těm nejschopnějším, tak nevoláme narychlo další jednotku, ale snažíme se jim nějakým způsobem pomoci. A to je, myslím, velký signál pro vládu jako takovou. Opozice nejsou v této chvíli nepřátelé, ale jsou to lidé, kteří chtějí také přiložit ruku k dílu a například jim pomoci i v práci krizového štábu, pomoci vládě v tom, že i my máme své odborníky.