Ponechme teď stranou to, že jde spíše o individuální politický projekt paní ministryně (který koaliční hnutí ANO 2011 odmítá a naopak ústy premiéra Babiše a ministryně financí Schillerové říká, že tato vláda už komplexní důchodovou reformu nepřipraví) i to, že nejde o reformu v pravém slova smyslu, ale spíše o úpravu některých dílčích parametrů našeho důchodového systému  - a věnujme pozornost jeho obsahu.

Chybí představa o financování

Zásadním koncepčním problémem celého návrhu je naprostá nerovnováha mezi jeho výdajovou a příjmovou stránkou. Respektive prostá skutečnost, že tento projekt absolutně neřeší financování navrhovaných změn. Ministryně Maláčová se pouze omezuje na obecnou větu, že příslušné náklady zaplatíme z daní resp. z nových daní.

Je docela nezodpovědným avanturismem jít do politické arény s projektem, na který chybí minimálně 25 miliard korun. Nadto v době bezprecedentně vysokého deficitu veřejných financí.

A slibovat jako hotovou věc daňovou reformu, která by finanční zatížení občanů a firem znovu významně zvýšila, a to v okamžiku, kdy mnoho z nich přichází o zaměstnání či o zakázky v důsledku koronavirové krize – a rovněž krátce poté, co byly prostřednictvím zrušení konceptu tzv. superhrubé mzdy sníženy daně z příjmu fyzických osob  není zrovna smysluplné, logické a férové.