Schillerová (ANO): Ekonomická situace v ČR se vám jednoznačně začíná vymykat z rukou

18.10.2022 17:02

Projev na 42. schůzi Poslanecké sněmovny 18. října 2022 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022.

Schillerová (ANO): Ekonomická situace v ČR se vám jednoznačně začíná vymykat z rukou
Foto: Daniela Černá
Popisek: Bývalá ministryně financí Alena Schillerová

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, pane ministře, dnes na tomto místě projednáváme novelu rozpočtu na rok 2022 a já opět musím začít tím, že připomenu 1200 miliard korun. To má být bezprecedentní výsledek objemu zadlužení současné vládní pětikoalice za období jejího vládnutí. Výsledek vlády, která měla celou svou předvolební kampaň založenu na tom, jak jsme byli v období zdravotnické krize, myslím naše vláda, rozpočtově nezodpovědní. Dnes, když má šanci reálně ukázat, co tou fiskální konsolidací mysleli, předkládají rozpočet s nulovou snahou o jakékoliv úspory. Naopak výdaje této vlády poprvé v historii České republiky přesahují 2 biliony korun, a to již nehovořím o tom, že na budoucí rok plánují nárůst o více než 10 %.

Těch 1200 miliard korun, tak jak sleduji ten vývoj, však nemusí být číslo konečné, 330 miliard je zatím plánovaný schodek touto novelou pro rok 2022, ale znovu připomínám, že nemůžeme zapomenout na poslanecké návrhy od poslanců vládní koalice ve výši 45 miliard, ke kterým se postupně dostanu. Takže to celkové číslo bude 375 miliard, protože předpokládám, že vládní koalice podpoří poslanecké návrhy z vlastní dílny.

Pro rok 2023 jenom velmi stručně, protože to není předmětem dnešního jednání, si pro nás vláda Petra Fialy připravila baťovských 295 miliard schodku, ale opět musíme přičíst 100 miliard korun v podobě legislativně neschválených příjmů z windfall tax, neboli takzvané daně z mimořádných zisků, a ještě horší je však plánovaných 50 miliard pro rok 2023 Modernizačního fondu, ke kterému nejen chybí národní legislativa, ale také souhlas Evropské komise, Evropské investiční banky. A navíc s těmito penězi počítá Státní fond životního prostředí, kde tato vláda již pro něj schválila rozpočet pro rok 2023. Na to všechno upozorňuje Národní rozpočtová rada a jak jsme si včera mohli přečíst ve veřejném prostoru, i výbor pro rozpočtové prognózy. Ale nechme teď rok 2023 a věnujme se roku 2022.

Ještě připomenu, že pro rok 2024 plánuje tato vláda schodek ve výši 280 miliard a pro rok 2025 ve výši 260 miliard, čemuž tedy si myslím, že už dneska nemůže věřit vůbec nikdo. Tak.

Ale abych k tomu roku 2022, k novele rozpočtu na rok 2022 nezačala úplně negativně, oceňuji alespoň to, že tato novela státního rozpočtu pro rok 2022 je v souladu s českou legislativou. Člověk by sice čekal, že to má být automatické a že tato má pochvala je zcela zbytečná, ale my dnes víme, že vládní pětikoalice posunula laťku tak nízko, že člověk musí ocenit také tyto věci, které jsme v minulosti považovali za samozřejmé.

Již začátek, samotný začátek vládnutí této pětikoalice byl spojen s mimořádným a zjevně úplně zbytečným chaosem, historicky nejdelší rozpočtové provizorium, do kterého nás uvrhla tato vláda, nepřineslo skutečně nic pozitivního, a to ani pro občany, ani pro veřejné instituce, ani pro firmy a už vůbec nepřineslo tu tolik proklamovanou rozpočtovou konsolidaci. Rozpočtové provizorium způsobilo jen chaos ve veřejných institucích, které nevěděly, s jakými finančními prostředky mohou počítat v aktuálním roce a současně jeho impakt, samozřejmě myslím mimo vytvoření chaosu ve veřejných institucích, byl úplně minimální.

Výsledkem tohoto pokusu na českém rozpočtování však byl státní rozpočet, který jsem zde na tomto místě již od počátku považovala za nereálný, marketingový, se snahou o optické snížení salda a za rozpočet, který dostatečně nereflektuje již tehdy bezprecedentní nárůst spotřebitelských cen a změnu mezinárodně politické situace.

Zdánlivě lepšího výsledku se panu ministrovi a vládě podařilo dosáhnout zejména z důvodu pádivé inflace, která navýšila příjmy z daní i ze sociálního pojištění, nakonec když to sečteme za celý rok, tak ten nárůst je vyšší než 127 miliard, je to asi 127,4 miliardy na daních a sociálním pojištění. No a pak díky pár marketingovým účetním trikům.

Toto původní znění rozpočtu na rok 2022 bylo v podstatě ohlodání na kost, kdybych to tak nazvala v přeneseném slova smyslu, ale bylo to jen marketingové a optické zlepšení pro média, a skutečný výsledek - bylo jasné už tehdy, že bude zcela odlišný. Já připomenu ty nejvýznamnější tehdejší škrty. Seškrtání výdajů na platy o 9 miliard, což znamenalo reálný pokles příjmů tisíců zaměstnanců v České republice, státních zaměstnanců, v roce s bezprecedentní inflací. Po našich opakovaných urgencích, a nejen našich, stejně musela vláda přistoupit k tomu a hledat řešení.

Dalších 15 miliard v té době bylo seškrtaných na investicích. Snižovat investice, upozorňovali jsme z tohoto místa já, můj kolega místopředseda Sněmovny Karel Havlíček a další, že je to nerozumné v době zpomalujícího se hospodářského růstu, a naopak by měly být investice v takové situaci podpořeny a že jsou základem budoucího blahobytu, budoucího ekonomického růstu. A také byl váš rozpočet plný podseknutých výdajů o miliardy, které dnes odůvodňujete vojenským konfliktem na Ukrajině, ale reálně s tímto konfliktem nemají nic společného.

Důvod, kvůli kterému nedošlo k žádným rozumným škrtům je a byl pro mě zcela jasný od počátku. Rozpočtové schodky naší vlády, které s oblibou připomínáte, nebyly způsobené nezodpovědnou fiskální politikou, tak jak jste se to neustále snažili zdůrazňovat před volbami, ale i po nich. Rozpočtové schodky naší vlády byly vynucené tehdejší mimořádnou situací, historicky nejvyšším poklesem HDP v roce 2020 -5,5 %. Tady pořád ještě nejste v recesi, nejste v poklesu. Máte zpomalení. Naší snahou (bylo) zachránit české podniky před jejich kolapsem a ve výsledku udržení nezaměstnanosti na nejnižší úrovni ze všech zemí EU. Je potřeba si uvědomit, že přestože byly zavřené provozy, zavřené firmy, tak jsme udrželi zejména díky programu Antivirus a kompenzačnímu bonusu, to byly ty nejzásadnější programy, ale samozřejmě tam byly i další, udrželi nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, ze které teď všichni těžíme. A je to jeden z posledních benefitů, které naše ekonomika má.

Žádná lehká cesta ke snižování salda neexistovala a neexistuje. Tím však nechci vůbec ospravedlňovat vaši rezignaci na šetření v rozpočtu, jehož výšku výdajů navrhujete. Zcela určitě se tam najdou položky, na kterých by mohlo dojít k šetření v důsledku zvýšení efektivity a k rozumnějšímu využívání veřejných prostředků. Budu o tom mnohem podrobněji mluvit, až tu budu hodnotit návrh rozpočtu na rok 2023, to nás čeká velmi, velmi brzy. A tam už není žádné omluvy pro to, že neděláte nic se strukturálním saldem. Ještě pořád bych byla schopna pochopit, že jste to nemohli stihnout - žádné strukturální reformy v rozpočtu roku 2022. Byla bych ochotna i pochopit, že byste si plán konsolidace veřejných financí připravili v dlouhodobějším horizontu, tak jako ho měla připravena naše vláda. My jsme nepočítali s tím, pokud bychom pokračovali, že to vyřešíme mávnutím kouzelného proutku. Ale vy tam máte čistou nulu z pohledu strukturálních reforem, z pohledu nějaké nápravy toho strukturálního deficitu, toho trvalého. A nezapomeňme, že se na něm samozřejmě podílelo i to, že jsme společně rukou nerozdílnou tady zrušili - a za mě správně - zrušili takzvanou superhrubou mzdu a umožnili, aby zaměstnanci získali 7 % z čistého. Díky tomu si vytvořila většina z nich úspory, ze kterých nyní mohou čerpat.

Zatímco původní návrh kabinetu Petra Fialy přinášel alespoň jistou a říkám marketingovou snahu, protože to byl marketing všechno, o úspory, tak ta dnešní novela se jí naprosto vzdala. A připomenu to hlavně potom u rozpočtu na 2023, až ho tady budeme řešit. Výdaje předkládané novely státního rozpočtu pro 2022 poprvé přesahují, jak jsem řekla před chvílí, 2 biliony, konkrétně 2 008,3 miliardy korun. Bohužel, bohužel pětikoalice není schopna tyto výdaje rozdělit efektivně. Kde je ta konkrétní pomoc, aby to lidé chápali, aby tomu rozuměli, aby to nebyl chaos? Jednou slyšíme 66 miliard na úsporný energetický tarif, bombastická tisková konference, abychom pak v tichosti zjistili, že je to vlastně jenom 16. Ano, ty tam máte v té novele rozpočtu, připouštím. A těch 50 vlastně nebude, protože jste se rozhodli po dlouhých měsících našich apelů jít k zastropování pozdě a samozřejmě způsobem, který většině domácností, ale ani těch firem příliš nepomůže. A ten úsporný tarif už vlastně letos nebude. Jak tomu mají lidé rozumět? Jak to mají chápat? Proč neuděláte jednu strategii, jasnou strategii, neporadíte se s experty, když už nenasloucháte nám jako opozici? A možná byste měli, protože v krizi bychom skutečně spolu měli mluvit. A přes veškerou kritiku, kterou jste podrobovali naši vládu, v době covidové krize, tak jsme se snažili s vámi mluvit. Nesčíslně debat s našimi ministry zdravotnictví. Já jsem několikrát s vámi řešila všechny zásadní legislativní změny, které se v historii této země dělaly poprvé, ať už to bylo moratorium na úvěry, ať už to byl kompenzační bonus. Naslouchala jsem vašim výtkám. A samozřejmě nikdy jsem neopomenula diskutovat to se zástupci svazů, komor a hlavně těch, kterých se to týkalo.

Nechali jste inflaci utrhnout se ze řetězu. Nechali jste. Ta opatření, která zaváděla celá řada zemí Evropské unie, jste prostě přijali pozdě. Ta inflace je děsivá. A kdo na ní nejvíc profituje? Profituje na ní nejvíc stát. Každý měsíc sleduji pokladní plnění, každý měsíc ho komentuji, každý měsíc dávám k tomu nějaká stanoviska na sítě. A vidím prostě, že vám sice rostou výdaje, neříkám, že ne, ale rostou vám i obrovským způsobem příjmy. Já tady mám celý výčet všech daní, o kolik vlastně v tomto rozpočtu narůstají, ale to jsou čísla, která jsme si tady opakovali mnohokrát. A samozřejmě dividenda ČEZu, my jsme volali... Kolikrát jsme volali, vezměte si dividendu? Prostě teď chcete jít složitou cestou škrabání se pravou rukou za levým uchem. Ale to bude téma, které budeme řešit v dohledné době, myslím teď zdanění těch mimořádných zisků.

Zastavím se ještě u výdajů této novely, protože samozřejmě ono se nám to trošku začíná už plést s rozpočtem na rok 2023, takže zdůrazňuji této novely na rok 2022. Schodek byl navržen 330 miliard. Když se podíváme na pozměňovací návrhy, a i hnutí ANO jich předložilo celou řadu a mí kolegové, kteří je tady odůvodňovali ve druhém čtení, stínoví ministři naší stínové vlády, tak opět vystoupí a promluví o nich a zase připomenou a řeknou prostě, co je na tom důležité, protože na rozpočtovém výboru, kde teda nebyl pan ministr, abych byla spravedlivá, byl tam náměstek, úředník, ale předpokládám, že měl politické noty od ministra, tak ke všem našim pozměňovacím návrhům dal negativní stanovisko. Z toho si odvozuji, že to negativní stanovisko zazní i dnes od pana ministra. A je to škoda, protože si myslím, že i v krizi máme o tom mluvit a máme se bavit o tom, zda má to či ono smysl, a pan ministr to nakonec tady řekl i v rámci prvního čtení, si vzpomínám, že řekl, projdeme je, posoudíme. Místo toho tady zazněly, znova opakuji, dva pozměňovací návrhy z vládních lavic na celkovou částku 45 miliard. Opět nerozumím tomu, jak vláda komunikuje. Jak je možné, že ministr práce sociálních věcí tady v roli poslance načítá pozměňovací návrh za 7 miliard, kde vlastně navyšuje mandatorní výdaje, které notabene ta novela na rok 2022 už navýšila skoro o 15 miliard?

A vůbec teď nemyslím mimořádnou valorizaci důchodů. Myslím skutečně položky mandatorních výdajů, ale ocenila jsem aspoň to a tady to řeknu zase znovu, že ministr práce a sociálních věcí aspoň vystoupil a odůvodnil to. Na rozdíl od toho druhého pozměňovacího návrhu, kde jsme museli druhý den vyzvat ministra financí, ať to vysvětlí, protože to bylo načteno jenom přihlášením se k číslu v podrobné rozpravě, za 38 miliard.

Ministr financí tady druhý den vystoupil na náš apel a vysvětloval to tady. Zase, osm miliard jde na navýšení položky Státní dluh, 30 miliard jde na dotace pro velké firmy. Vláda nevěděla, že chce dát do dotačního programu tuto položku? To není pět korun, promiňte mi ten výraz, 30 miliard. Mluví se o tom jak dlouho. Velké firmy jsou před kolapsem. Bude o tom mluvit určitě můj ctěný kolega místopředseda Sněmovny Karel Havlíček, ale samozřejmě ty peníze není reálné utratit do konce roku, říkám jako bývalá ministryně financí.

To znamená, jsou to peníze, které budou reálně čerpány v roce 2023, tam také měly správně být. Dobře, my to podpoříme, my si nechceme firmy brát jako rukojmí, ale že se reálně neutratí ty peníze, je víceméně jisté, skončí v nespotřebovaných výdajích a budou se čerpat v příštím roce. Otázka je, jestli pro ty firmy nebude pozdě, když slyšíme, co se kolem nás děje a jak ony se vyjadřují.

Vážení... (Otáčí se.) Aha, takže jenom, pane ministře, jiného ministra tady nevidím, aspoň vidíme, jakou vláda Petra Fialy dává prioritu státnímu rozpočtu. Je to sice jenom novela... (Potlesk v sále.) Děkuji. Je to jenom novela, ale jenom - v uvozovkách - novela zákona roku. A takhle jsme my vždycky k němu přistupovali. Takže vážený pane ministře, kolegové poslanci ze stran vládní pětikoalice, ekonomická situace v České republice se vám jednoznačně začíná vymykat z rukou. Důkazem toho je, že důvěra, důvěra podnikatelů je v rámci konjunkturálních průzkumů pod svým dlouhodobým průměrem.

Důvěra spotřebitelů je na svém historicky nejnižším bodě. Pesimismus spotřebitelů je extrémní. Téměř třetina domácností uvádí, že již dnes sotva vyjde se svými finančními prostředky. Většina domácností v současnosti začíná pochybovat o své budoucnosti. Ptám se za vás. Co můžeme pro stabilizaci této krizové situace dnes tady na tomto místě udělat? Jak zabránit tomu, aby velká část české populace upadla do chudoby? Co můžeme dělat proti poklesu reálných mezd, který je nejvyšší od roku 1993 a je na úrovni 10 %? Jak pomoci té části populace, která má dnes zásadní problém s nákupem potravin nebo platbou za energie? Jak můžeme zabránit pádu českých firem, které tady zaměstnávají naše občany a díky kterým máme nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie?

Toto jsou otázky, na které by měl být schopen aktuální státní rozpočet odpovědět. Já mám strach, že pod vedením současné vládní koalice však odpovědi dnes neuslyšíme. Jsme teprve před hlasováním o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Já jsem doufala, že aspoň některé z našeho klubu hnutí ANO budou podpořeny, protože v opačném případě my nemůžeme podpořit ten rozpočet. Domníváme se, že to je prostě rozpočet ušitý horkou jehlou, že to je paskvil. Ale současně jsme si vědomi toho, že Česká republika potřebuje novelu státního rozpočtu. Potřebuje byť špatný, ale potřebuje rozpočet, rozpočtového provizoria už jsme si užili dost. Takže za nás slibuji, za klub hnutí ANO, že budeme maximálně konstruktivní. A věřím, že v tom nebudeme sami. Děkuji vám.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

SOCDEM: Digitální švarcsystém křiví pracovní trh, změnu musíme provést sami

20:03 SOCDEM: Digitální švarcsystém křiví pracovní trh, změnu musíme provést sami

Mohou se lidé, pracující pro online platformy, domáhat svých práv? Tuto otázku si kladou nejenom kur…