Vážené dámy, vážení pánové,

na nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny je navrhováno projednávat body, které budou mít významné dopady do státního rozpočtu na příští rok, a to jak pozitivní, jako je například zdanění zisku velkých nadnárodních firem, tak negativní, byť samozřejmě žádoucí, jako je zvýšení rodičovského příspěvku. Jistě se shodneme napříč politickým spektrem, že naší společnou povinností je náklady a přínosy jednotlivých zákonů vážit na lékárenských vahách tak, aby výsledná podoba byla přiměřeným mixem z hlediska možností veřejných financí naší země.

Jenže od velkolepého představení takzvaného vládního konsolidačního balíčku na tiskové konferenci ve Strakově akademii dnes uplynulo 110 dní. A zatímco část slibu týkající se zvýšení daní byla ze strany vlády naplněna prakticky dokonale, druhá část závazku v podobě úspor na provozu a škrtech národních dotací zůstala konejšivým příslibem na oné powerpointové prezentaci v lakonické tiskové zprávě Ministerstva financí i v povrchních podkladech, kterými mnozí z vás v minulých týdnech a měsících plamenně argumentovali v televizních diskusích.

Dovolte mi, abych vám připomněla, že daňový balíček, který již zamířil do druhého čtení, zvyšuje daňové příjmy státního rozpočet o 35 miliard jen v roce 2024, v následujícím roce potom o dalších více než 37 miliard. To samozřejmě neznamená nic jiného než největší zvýšení daňové zátěže českých domácností, zejména pak rodin s dětmi, živnostníků, majitelů nemovitostí, ale i firem v novodobých dějinách České republiky, dohromady něco přes 72 miliard korun, které si stát hodlá vzít na daních od svých občanů každý rok navíc, a to na úkor jejich bohatství a také na úkor hospodářského růstu naší země. Konkrétně v rozmezí od 0,3 procentního bodu po více než 1 procentní bod HDP v závislosti na odhadu toho kterého makroekonomického pracoviště, ať už ČNB, Ministerstva financí nebo bankovního sektoru.

V každém případě hovoříme nejméně, ale opravdu nejméně, o několika desítkách miliard korun, které v každém jednom roce od účinnosti škodlivého daňového balíčku ukrojíte z našeho nominálního HDP. Těch více než 72 miliard korun měla být necelá polovina oné rozpočtové konsolidace, která na několik měsíců dominovala většině ekonomických témat a debat v této zemi. Zbylých 60 % tvořil závazek, že vláda České republiky uspoří na výdajové straně rozpočtu 78 miliard korun. Do rozpočtu na rok 2024, který je pro projednávání dnes Sněmovně předložených bodů klíčovým, se tato částka měla promítnout celými 62 miliardami korun.

A zde je, prosím, ten zásadní problém. Podle zákona o rozpočtových pravidlech má být v tuto chvíli tato úspora promítnuta do existujícího návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2024, který v těchto dnech Ministerstvo financí vkládá do knihovny připravované legislativy Eklep. Zcela konkrétně, deklarovaná úspora na národních dotacích má být promítnuta v sešitu G, v kategorii číslo 52, v druhotném třídění výdajů, zvané jako neinvestiční transfery soukromoprávním osobám, a to snížení z částky, která je rozpočtována letos v rozpočtu 2023, tedy 88,2 miliardy korun, na částku o 45,6 miliard korun nižší, tedy na výsledných necelých 43 miliard korun.