Je za námi pouhých šest dní nového roku a naše země se připravuje na prezidentskou volbu. Tento týden jsem dostala do schránky modré obálky. Určitě jste je tam našli, nebo najdete i vy. Ano, je to tady, do voleb zbývá již jen pouhý týden! Na příštích 5 let budeme z prezidentských kandidátů vybírat toho, kdo se v březnu ujme úřadu a stane se tak hlavou naší země. Úřad převezme ve složité době, kdy se naše země nachází v několika hlubokých krizích.

Je to krize inflační a energetická, s velkými dopady na naši ekonomiku, firmy a životy lidí. Ekonomické nůžky se rozevřely do nebývalých rozměrů, pětina Čechů je za hranicí chudoby.

Je to ale také krize společenská, naše země je rozdělena jako doposud nikdy nebyla. Vytrácí se pospolitost a solidarita. Společnost se opět začíná kastovat na ty, kteří bezvýhradně tleskají a na ty, kteří mají mlčet a šoupat nohama. Po nespočtu loňských vládních kauz se propadá důvěra lidí v právní stát. Ne proto, že se kauzy staly, důvěra klesá proto, že se vedení naší země nedokázalo ke kauzám postavit čelem a vyvodit z nich jasné důsledky. Nedokázalo dát lidem vzkaz, že "padni komu padni" platí pro všechny, bez ohledu na společenské a sociální postavení. A co je pro mne, jako pro právníka zvlášť alarmující, jsou počínající snahy regulovat to nejcenější a doposud nedotknutelné, naší ústavou garantovanou svobodu slova a projevu. Naše ještě stále křehká demokracie čelí té nejtěžší zkoušce právě teď.