Seďa (ČSSD): Politické plagiáty

25.07.2018 13:04 | Zprávy

Dnes je mediálně velmi populární kritika plagiátorství při vysokoškolském studiu. Ale proč není tak zajímavé politické plagiátorství, přivlastňování si programu, myšlenek či nakonec i samotných politiků.

Seďa (ČSSD): Politické plagiáty
Foto: archiv A. Seďa
Popisek: Bývalý poslanec Antonín Seďa (ČSSD)

V zaběhlých a standardních demokraciích je zvykem, že se politické strany navzájem odlišují svými politickými programy a také skupinami voličů, pro které jsou tyto programy určeny. Problém střídání levicových a pravicových vlád v globální ekonomice a v liberální demokracii obrousil politické rozdíly a do popředí se dostal politický pragmatismus, který reagoval na rychle se měnící společnost. Přesto tato změna nebyla dostatečně rychlá a proto se k moci začaly dostávat protestní strany a zejména protestní hnutí, jejímž smyslem bylo nalákat voliče proti současnému establišmentu. Ten totiž podle populistů není schopen řešit základní problémy dneška, jako je migrace, zhoršení bezpečnosti či strach šířený společností.

Nicméně občan volič při této změně poněkud pozapomněl, že stále platí: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Proto také nově vzniklá politická hnutí převzala či vytunelovala politické programy tak, aby vzniklý politický plagiát oslovil co nejvíce voličů. To se povedlo a teď je otázkou, jak splnit řadu slibů, které jdou velmi často proti sobě. Zároveň je třeba docílit toho, aby si lidé nezačali opětovně pokládat otázku, co z toho mají a proč jim neroste jejich životní úroveň tak, jak některým jiným. Prostě v období pravice či levice bylo jednodušší sledovat plnění vyhraněných a cíleně zaměřených politických programů.

Ovšem k tomu, aby rostla drtivé většině obyvatel jejich životní úroveň jsou třeba dvě podmínky. Tou první je dostupnost a kvalita veřejných služeb, které zajišťuje pro své občany stát či obec prostřednictvím investic z daní. Tou druhou je výše platů a mezd tak, aby nejen pokryly životní náklady, ale aby ještě zbylo na kulturní, sportovní či jiná vyžití. A tady stát může pomoci pouze omezeně růstem platů státních zaměstnanců či platů ve veřejném sektoru. Nebo, což je daleko složitější, změnou míry zdanění, chcete-li přerozdělováním, od těch bohatších k těm chudším. Protože státní rozpočet nemůže pouze brát, ale musí i investovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jiří Vosecký byl položen dotaz

Jak jste spokojen s vyšetřováním bitcoinové kauzy?

A je pravda, že jste jako senátoři chtěli po nové ministryni dokumenty jako je soudní rozhodnutí, e-maily úředníků a zápisy ze schůzek a komunikaci s advokátem Tomáše Jiřikovského, a že vám je nedodala? Jak na vás nejen samotná kauza, ale hlavně celé vyšetřování působí? Já moc nevěřím tomu, že se d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rozvoral (SPD): Dostupné bydlení pro mladé rodiny

8:05 Rozvoral (SPD): Dostupné bydlení pro mladé rodiny

Za vlády současné koalice se ČR potýká s rostoucím problémem, který ohrožuje budoucnost celé mladé g…