Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, páni ministři. Trošku mě překvapil, ale nezasahoval jsem do toho, název toho bodu, který trošku sugeruje, jako by ty povodňové škody byly jenom v jednom kraji, máme řešit Moravskoslezský kraj... Ony samozřejmě byly i v Olomouckém kraji, v části mého senátního obvodu. Budu rád, pokud k tomu budou mít páni ministři podklady, aby mluvili i o Olomouckém kraji. Je to zvláštní, ty podklady, když jsem si četl to, co to celé vyvolalo, to znamená ten dopis hejtmana Moravskoslezského kraje, vůbec se nedivím panu ministrovi financí, že odpověděl, jak odpověděl, protože neměl podle mě odpovědět jak jinak.
Připomněl bych také jednu poměrně důležitou věc, abychom přemýšleli o veřejné správě jako o celku, abychom nestavěli stát proti krajům a proti obcím, abychom si nemysleli, že za povodňové škody, jejich odstraňování, má být finančně odpovědný pouze stát.
Samozřejmě je to trošku jinak, když máme malé obce, když se tam prohnala povodeň a zlikvidovala tam úplně všechno atd., jsou tam škody jako v Mikulovicích, v mém senátním obvodu, za dvě miliardy, je úplně jasné, že to ta obec nikdy nemůže zvládnout. Ale pokud máme kraje, tam už asi nemáme úplně přemýšlet tak, že nám stát všechno uhradí. Je to asi i obecnější debata vůbec o financování, o rozpočtovém určení daní, jestli ho máme nastavené správně nebo ne, jestli to možná nemáme až v posledních letech příliš vychýlené na stranu těch územních samospráv. Ale to je trošku jiná debata. Tady především jsem vystoupil s tím, abychom nezapomněli, že povodně byly i v Olomouckém kraji. Pokud vím, a pohybuji se tam, není tam nějaká výrazná nespokojenost s tím, jak stát funguje v této oblasti. Připomněl bych, že v porovnání s jinými katastrofami tady stát financuje v některém případě až 100 procent škod, třeba na majetku obcí. Pokud vím, s tím jsme se dosud nesetkali. Při tornádu, při jiných povodních v roce 1997, 2009, 2010, 2022 a tak dál. Jsme tady skutečně někde dost jinde.
Samozřejmě, že dobře vnímám postesky mnoha starostů, sám bych to asi dělal trošku jinak, stran toho, jakým přebyrokratizovaným způsobem řešíme ty nejrůznější povodňové programy – Živel 1, Živel 2, Živel 3. Ale do toho se snažím spolu se starostkami a starosty vstupovat, připomínkovat některé ty věci tak, aby to bylo co nejsnazší. Ano, tady si skutečně umím představit, že bychom to dělali jinak, že bychom mohli něco udělat zálohově, pak to doplácet až postupně. Ale obecně bych byl rád, aby ten hlavní dojem z toho dnešního projednávání nebyl: Ten zlý stát nám tady nechce zaplatit všechno, o co si řekneme. Děkuji.
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV