Vážený pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové.
Stejně jako včera, když jsme řešili zákon, který se týkal náhrady škody za očkování jsem říkal, že se budu věnovat jenom právní stránce, protože očkování nerozumím, tak i tady se budu snažit držet toho právního pohledu a nebudu tady povídat o tom, jaké chovám nebo nechovám zvířátka, protože já takový zvířátkomil zase nejsem, jak by se mohlo zdát. Dvě věci úvodem. Jedna je vzkaz ochráncům zvířat. Opravdu ten styl komunikace, který vedou, je někdy hodně drsný. Zažili jsme si to tady už když jsme řešili zákaz kožešinových farem. To, co dostávali kolegové, kteří byli z nějakého důvodu proti, ne proti zákazu, ale chtěli to třeba jenom odložit nebo více se vypořádat s tím, jakou dostanou náhradu, satisfakci ti, co ty farmy musí zavřít, tak to, co museli číst, bylo děsivé. Jako já přesto, že, předběhnu, jsem zastánce toho zpřísnění těch trestů, tak někteří tím, že jsem se explicitně nevyjádřil, tak někteří ochránci zvířat tedy mi poslali podobné věci možná jako kolegu Antlovi asi preventivně. A sami jste mohli vidět, že takovýhle styl komunikace nikam nevede. Je to paradox, když to srovnáte s tím, že po tomhle tom tisku tady budeme mít návrh zákona o ústavním právu na obranu se zbraní, kde byste možná mohli čekat militantnější zastánce, ale tam ta komunikace je skoro mírumilovná oproti tomu, kterou prostě musíme řešit v této věci. Takže jestli to ode mne vezmou obce ne, jako zastánce jejich názoru, prosím, zmírněte. To prostě nikam nevede, tenhle styl opravdu agresivní ošklivé komunikace. To je jedna věc. Druhá věc je, v tuto chvíli je to úplně blbost, ale mě už to napadlo vícekrát, já osobně prosím, pokud se budou přerozdělovat nějaké písemnosti, já za názor pana Šámala a ostatních jsem velmi rád, ale poprosím je do mailu. Když řešíme zvířátka, tak řešme i rostlinky. A podle mě je to zbytečné plýtvání papírem. Zároveň tedy se ohradím proti tomu, že i, já jsem pana Šámala volil, a i po přečtení tohoto stanoviska bych ho volil zase. Nejsem zase úplně tak, že bych lavíroval se svým názorem na základě jednoho třeba profesního rozdílného názoru. Tak teď k meritu té věci, které v podstatě v zásadě je o tom, jestli zpřísníme nebo nezpřísníme tresty za týrání zvířat. Já úvodem řeknu, že já jsem velikým zastáncem alternativních trestů. Pro mě je trest odnětí svobody něco, co by mělo jít až úplně v poslední řadě. Už s ohledem na to jak nekvalitní máme vězeňství, že máme 70% recidivu prvotrestaných a tak dále. Evidentně neumíme vykonávat trest odnětí svobody a spíš tam ty lidi dovzděláváme, než abychom je napravovali. To znamená alternativní tresty, tresty domácího vězení, různých zákazů nebo příkazů, to je to, co má výchovný efekt. Takže to říkám. Na druhou stranu aby byl prostor pro to v těch nejzávažnějších případech, a asi to budou fakt jenom jednotky případů za rok, udělit i nepodmíněný trest odnětí svobody, pro takovou možnost bych plédoval. Teď tam není.
Teď tam není. Teď jak jsou nastavené ty sazby, tak v podstatě není prostor pro to, aby soudce uložil nepodmíněný trest. Jeden argument k tomu je, že my se tu sice bavíme o ochraně života zvířat, ale ono to velmi často má vývoj. Ten, kdo týrá zvířata, nezřídka přejde i k násilí vůči jednotlivcům. Když se podíváte na životopis, pardon, známých sadistů, kteří ublížili a ubližovali lidem, tak vždycky začali na zvířatech. Takže ta prevence v tom, že tam můžete podchytit, zachytit něco, co může mít následky daleko horší, ta tam obsažena být může a musí. No a potom to podstatné. Pokud jde o tu argumentaci, jestli rozkolísáme nebo nerozkolísáme trestní zákoník. Musím říct, že ten dopis tady těch autorit na mě velmi zapůsobil a skoro se jako stydím, že prezentuji jiný názor, ale vidím to jinak. Trestní zákoník, český trestní zákoník je postaven na takzvané mnohosti skutkových podstat. My skoro na každé jednání máme nějakou samostatnou skutkovou podstatu a s tím spojené různé druhy trestů. Pokud tu kolega vyjmenovával různé skutkové podstaty s těmi nižšími trestními sazbami, tak vždycky to byly základní tresty, máme k tomu ještě kvalifikované tresty, a kdybych já to vzal srovnáním z toho, co je asi nejblíže, kdybych si vzal třeba jenom trestný čin těžkého ublížení na zdraví, na člověku, ten v základní sazbě má 3 až 10 let. V kvalifikované sazbě těžké ublížení na zdraví, na dítěti nebo těhotné ženě dokonce 5 až 12 let. To znamená to zvýšení, které je tady zvažováno, ať jedním nebo druhým pozměňovacím návrhem, by rozhodně nedostalo trestní zákoník do stavu, že by ublížení v uvozovkách "na zdraví" zvířeti mělo být trestáno vyšší sazbou než ublížení člověku. Bude to zhruba v polovičce té sazby. Což mi přijde naprosto přiměřené. Takže já se přimlouvám za to, abychom zpřísnili ty sazby. Je na zvážení asi každého z vás, jestli přijmout to zpřísnění tak jak bude tady ještě předloženo, to původní, které chtěli poslanci, nebo to kompromisní, to už bude na zvážení každého zvlášť. Já osobně se tedy přikloním k tomu původnímu návrhu, tak jak to chtěli poslanci. A opravdu jdu s kůží na trh, rozhodně se nebojím toho, že by jakkoliv byl rozkolísán trestní zákoník. Ten je tak široký, má tolik skutkových podstat a tak velikou škálu možných ukládaných trestů, že stejně jeho výklad a jeho aplikace je zejména v rukách soudců. Nebojím se, že bychom tomu trestnímu zákoník ublížili, děkuji.
Mgr. Václav Láska
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
