Senátor Vystrčil: Dělali jsme, co jsme mohli, a dopadlo to jako vždycky

17.10.2018 15:12

Projev na 18. schůzi Senátu 17. října 2018 k víceletému finančnímu rámci EU na období 2021 - 2027

Senátor Vystrčil: Dělali jsme, co jsme mohli, a dopadlo to jako vždycky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředseda ODS Miloš Vystrčil

Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové.

Já tady trošku navážu na pana senátora Horníka s tím, že to, co tady dnes projednáváme, je návrh Nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec. Když je to návrh, tak se s tím ještě dá něco dělat. S tím, že rovněž tak – a stává se nám to při evropských tiscích – nevím, zda jsme si schopni uvědomit, o čem se bavíme. Já jsem se trošku na to díval a udělal jsem tady nějaké přepočty, abychom věděli, jaký materiál tady dneska projednáváme. A pokud ten svět společně s Evropskou unií bude normálně fungovat, o jaké peníze, respektive prostředky jde. Plánovaný rozpočet na 7 let EU je 32 bilionů Kč, což je nějakých 25 státních rozpočtů. My se bavíme o tom, jakým způsobem bude využito 25 státních rozpočtů v příštích 7 letech, respektive 2021 – 2027, a jakým způsobem by ty peníze měly být směrovány. To není jednoduchá věc. My bychom opravdu důsledně měli dbát na to, aby se nestaly některé problémy a některé chyby, které jsme udělali, když jsme vyjednávali ta minulá plánovací období Evropské unie.

Začnu pochvalou, protože zdá se mi, aspoň jak já jsem si četl stanovisko vlády, že vláda přistupuje k návrhu toho nařízení velice realisticky. Minimálně na jednu, možná i na dvě věci, které jsou tam zásadně vadné, upozornila. Upozorňuje na ně i stanovisko všech výborů. Je to ta věc, že Evropské unie zásadním způsobem navrhuje, aby se zvýšily náklady na administraci Evropské unie, na její fungování. Je to nějakých 23 %. Jen pro vaši informaci, EU spotřebuje na svoji administrativu, na svoji správu za těch 7 let asi 2,1 bilionů Kč. Což je 1,5 státního rozpočtu. A teď říká, že jim to zřejmě na ty roky 2021-27 nebude stačit a chtějí to navýšit tuším asi o 15 mld. euro, což je zhruba 400 mld. Kč. Když jsem si to počítal, tak to znamená, že EU plánuje, aby každý občan EU, pokud můžeme o občanech hovořit, kterých je dneska méně než 500 mil. Kč v tom období 2021-27, zaplatila ročně o 1000 Kč více ročně na to, aby EU mohla bezchybně z hlediska administrativního řízení EU fungovat. Mně to připadá naprosto neskutečné. Zvláště v okamžiku, kdy EU se, v uvozovkách, zmenšuje.

Takže tady já velmi souhlasím a souzním s vládou, která toto kritizuje, a snad se to podaří změnit.

Druhá věc, kde také s vládou souhlasím a myslím si, že to je v pořádku, je, že není úplně logické, pokud ubude 60 – 70 milionů obyvatel, což je brexit a odchod Velké Británie z EU, že by se měl celkový rozpočet navyšovat. Není k tomu žádný důvod. A zase bychom se měli bavit o tom, zda je skutečně dobře, když se nějaké území zmenšuje, aby jeho správa stála více a více a aby rozpočet byl větší a větší. Protože pokud se ty peníze nevyužijí na správu, tak to jsou různé typy dotací.

A teď ta věc úplně nejpodstatnější. Jsou tam potom ještě dvě věci. Jedna je taková filozofická. Nevím, jestli se s ní dá ještě něco dělat, ale jeden z principů, které EU prosazuje, je tzv. princip subsidiarity. To znamená, že by si kraje, obce atd. o svých penězích měly rozhodovat tímto způsobem, aby to bylo co možná nejblíže k tomu problému. A zároveň my k tomu máme dneska zastupitelstva obcí, zastupitelstva krajů, vládu atd. A ty prostředky, což jsou vybrané daně, přerozdělují. V případě krajů a obcí je to nějakých 300 mld. Kč, které se přerozdělují rozhodnutím zastupitelstva, schvalováním rozpočtu apod. A teď najednou si uvědomte, že k nám přichází za 7 let 500 mld. Kč, kde ta EU říká, dobře, my vám je také dáme do obcí, krajů apod., nebo nějakou část, ale nemůžete použít tento standardní mechanismus rozhodování zastupitelstva, Rady atd., ale musíte použít jiný mechanismus, který my popisujeme v rámci těch vypisovaných programů atd.

A to je další mechanismus, to znamená vlastně paralelně vznikají dva mechanismy, kterými jdou peníze do obcí. Jeden je ten standardní, který vzniká tím, že zvolíme nějaké zástupce, ti potom rozhodují, kam půjdou ty peníze. A druhý je ten, že přicházejí z EU další peníze, kde k tomu standardnímu přicházejí další a jsou k tomu ještě další podmínky. Což způsobuje jedinou věc, a to je, že musí zásadním způsobem narůst administrativa. A druhou věcí je potom, že je dle mého názoru daleko méně zaručeno to, že využití těch peněz bude skutečně efektivní. A myslím si, že se to také ukazuje.

A teď úplně k tomu poslednímu, co k tomu úvodnímu ještě řeknu, je to, že jsem velmi nespokojen a dokonce pobouřen, jakým způsobem dochází k vyhodnocování toho, jak jsou peníze užitečně vynakládány. Protože když se na to podíváte, tak ten hlavní cíl, a nakonec usnesení našeho Evropského výboru to zdůrazňuje, je, aby se vyrovnávaly rozdíly, aby došlo k nějaké kohezi, aby docházelo k nějaké konvergenci. A když se podíváte na důsledek investování prostředků z evropských fondů, tak se rozdíly mezi vyspělými a méně vyspělými zeměmi z hlediska makroekonomických ukazatelů, ukazatelů základní životní úrovně, ukazatelů inovativních zvětšují. Ty rozdíly se zvětšují, a to znamená, někde je chyba.

Samozřejmě se to dá vysvětlit způsobem, který je úžasný, že se řekne – kdybychom nedávali dotace, tak by se ty rozdíly zvětšovaly ještě více. Což je bezvadná věta, proti té těžko můžete něco namítat. Ale vy to nevíte, jak by to dopadalo, kdyby se ty peníze nedávaly. A my dneska registrujeme další návrh víceletého finančního rámce, kde tenhle problém není řešen. To znamená, že se nikdo nezamyslel nad tím, jak je možné, že se rozdíly v průměrné mzdě německého občana a průměrné mzdě řeckého občana zvyšují? Jak je možné, že průměrná mzda ve Švédsku a průměrná mzda ve Španělsku se zvyšuje? Jak je možné, že emise kysličníku uhličitého na 10 km2, vyjádřeno v tunách, se v jedné zemi a oproti druhé zemi zase zvětšují?

To znamená jinými slovy, když vezmu nějakých dvanáct, patnáct základních ukazatelů, ať už jsou to ukazatelé základní kvality života, ať jsou to ukazatelé makroekonomické, ať jsou to ukazatelé inovativních schopností, a tyto ukazatele vezmu a začnu je porovnávat v rámci státu, v rámci regionů, tak zjistíme, že investice a způsoby investic, které jsou dnes používány, nevedou ke kohezi, nevedou k vyrovnávání disparit. A myslím si, že to je zásadní problém, který by měl být řešen v rámci finančního rámce. A nemám pocit z toho, že se tak děje. A myslím si, že je věcí vlády ČR, aby se snažila, aby tomu tak bylo, abychom se tyto problémy snažili řešit, abychom skutečně principy, které jsou v podstatě v pořádku, se snažili naplňovat a abychom si byli schopni přiznat, že nám to úplně nefunguje, že tyto principy naplňujeme zřejmě ne úplně dobrým způsobem, protože se nám tyto disparity zvětšují, takže někde je tedy chyba. A pokud si nepřiznáme, že je někde chyba, nemůže to dobře dopadnout a bude to vypadat zase tak, jak to vypadá doposud. To znamená, dělali jsme, co jsme mohli, a dopadlo to jako vždycky. A myslím si, že to si dneska v situaci, ve které jsme, nemůžeme dovolit.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČSSD: Naše země slaví sladkých 30 let svobody

12:17 ČSSD: Naše země slaví sladkých 30 let svobody

Komentář na facebookovém profilu k výročí 17. listopadu