Skopeček (ODS): Dublin IV - jak se ubránit masové migraci

07.06.2018 17:37

Poslanec a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček dnes ve Sněmovně uspořádal seminář s názvem Dublin IV – jak se ubránit masové migraci. Podle něj Evropská unie migraci stále nezvládá a ani nařízení Dublin IV to nezmění. Cestu ven vidí Skopeček v řešení konfliktů v místě jejich vzniku.

Skopeček (ODS): Dublin IV - jak se ubránit masové migraci
Foto: Archiv JS
Popisek: Jan Skopeček

„Nesmíme se vzdát suverenity v této principiální věci. Kdo bude a nebude žít na našem území, nemůže být věcí žádných kvót, ale suverénního rozhodnutí našeho státu. Je nepřijatelné, abychom ustoupili pod tlakem vyjednávání o budoucím rozpočtu EU a vyměnili naši suverenitu za například vyšší objem evropských dotací,“ řekl na semináři poslanec Jan Skopeček. Východisko z této situace vidí především v řešení konfliktů ve zdrojových zemích nebo vytvářením záchytných center již na severu Afriky: „EU a všechny členské státy by se měly zaměřit především na řešení situace ve zdrojových zemích, aby se místní ekonomické podmínky zlepšovaly a lidé neměli důvod utíkat. To souvisí jak s ekonomickým rozvojem, tak například s podporou vzdělávání.“

Na semináři vystoupili europoslanec Jan Zahradil, ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná, bývalý diplomat Jan Sechter, think-tanky reprezentovali Jiří Weigl z IVK a Ondřej Krutílek z Pravého břehu – Institutu Petra Fialy.

Podle europoslance Jana Zahradila se o změny v azylovém systému snaží architekti evropské integrace, čili zastánci eurofederalismu. Česká republika má dle něj v tomto směru výhodu, protože nevytvořila žádné pobídky pro příchozí migranty. K azylové politice Evropské unie navíc řekl: „Povinné přerozdělování migrantů na základě kvót zasahuje do jednoho ze základních atributů státu. Rozhodnutí o nakládání s migranty a žadateli o azyl by mělo ležet výhradně v rukou národních orgánů a nikoho jiného. Evropské orgány sice nechtějí přímo nařizovat, co mají státy s lidmi dělat, ale nepřímo jim to vlastně přikazují tím, že vytvoří kvóty.“ Jan Zahradil rovněž dodal, že pokud bychom v této věci prohráli, stojí za to jít s EU do konfliktu. „Dublin IV sám o sobě není nástrojem pro řešení migrační situace v Evropě, ať už bude zahrnovat kvóty nebo ne. Je nutné reformovat stávající azylový systém tak, aby byl funkční, stabilní a odolný proti zneužívání a krizím,“ řekla na semináři k Dublinu IV ředitelka Novotná. Ředitel Institut Václava Klause Jiří Weigl se k návrhu vyjádřil takto:

„Dublin IV má za cíl vyjmout migrační problematiku z politického rozhodování členských zemí EU a vytvořit byrokratický automat, který umožní měnit národnostní poměry na kontinentě v souladu s levicovou pokrokářskou ideologií.“ Ondřej Krutílek se k Dublinu IV. vyjádřil následovně: „ČR by se měla ostře ozvat proti propojování agendy migrace a víceletého finančního rámce pro roky 2021-2027.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Farský (STAN): Můžeme si dovolit dál ignorovat potenciál geotermální energie?

19:05 Farský (STAN): Můžeme si dovolit dál ignorovat potenciál geotermální energie?

Informace na svém veřejném facebookovém profilu k geotermálnímu projektu Ringen v Litoměřicích