V té diskusi jde o zajímavou věc, která směřuje až na dřeň některých ekonomických úvah. Jestliže totiž euro jako společná měna „rozvlnilo“ poměry v celé eurozóně a zprostředkovaně i mimo eurozónu a pokud dokázalo „přesunout“ průmysl z jihu „jinam“, kde se vliv společné měny zastaví? Nebude pokračovat v koncentraci prospěchu do těch zemí, které jsou produktivnější, a distribuovat neúspěch k méně produktivním?
Text Lukáše Kovandy je v této věci zajímavý (ZDE). V podstatě říká, že deindustrializace „jižního křídla“ byla daná tím, že investoři pod vlivem toho, že dané země nejprve měly přejít a pak reálně přešly na euro, půjčovali těmto státům ochotněji a levněji, než odpovídalo jejich faktické kondici. To pak zmíněným zemím umožnilo zvyšovat platy ve státní sféře, případně nafukovat různé bubliny a vytvořit nerovnováhu mezi příjmy a růstem produktivity, tím se pod mzdovým tlakem ztratila konkurenční schopnost a došlo k odlivu průmyslu.
Principiálně je možné souhlasit. Ale s několika doplňky. S dosti zásadními doplňky.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



