V té diskusi jde o zajímavou věc, která směřuje až na dřeň některých ekonomických úvah. Jestliže totiž euro jako společná měna „rozvlnilo“ poměry v celé eurozóně a zprostředkovaně i mimo eurozónu a pokud dokázalo „přesunout“ průmysl z jihu „jinam“, kde se vliv společné měny zastaví? Nebude pokračovat v koncentraci prospěchu do těch zemí, které jsou produktivnější, a distribuovat neúspěch k méně produktivním?
Text Lukáše Kovandy je v této věci zajímavý (ZDE). V podstatě říká, že deindustrializace „jižního křídla“ byla daná tím, že investoři pod vlivem toho, že dané země nejprve měly přejít a pak reálně přešly na euro, půjčovali těmto státům ochotněji a levněji, než odpovídalo jejich faktické kondici. To pak zmíněným zemím umožnilo zvyšovat platy ve státní sféře, případně nafukovat různé bubliny a vytvořit nerovnováhu mezi příjmy a růstem produktivity, tím se pod mzdovým tlakem ztratila konkurenční schopnost a došlo k odlivu průmyslu.
Principiálně je možné souhlasit. Ale s několika doplňky. S dosti zásadními doplňky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV