Děkuji za slovo. Nejdříve chci poděkovat všem, kteří hlasovali o jednání po 19. hodině, jinak bych to měl tak tři, čtyři minuty, ale děkuji vám, že se nebudu muset časově omezovat. To myslím upřímně, i když někteří tomu nevěří.

Já jsem ráno poslouchal pana prezidenta a zjistil jsem, že jsme v divné situaci. Pana prezidenta v Japonsku zastupuje pan premiér a pana premiéra v Poslanecké sněmovně zastupuje pan prezident. Úplně tomu nerozumím. Myslím, že mnohem logičtější by bylo, kdyby prezident byl v Japonsku a premiér u rozpočtu. Ale poslouchal jsem dobře, co říkal pan prezident. Moc nových věcí jsme se nedozvěděli, to je pravda, o daňových výjimkách ve výši 318 miliard si můžeme popovídat za chvíli, ale zaujala mě pozitivní slova o paní ministryni a o jejím diplomatickém umění.

Tak jsem si zapřemýšlel, co tím pan prezident myslel, a pak mi to došlo. První je letní folklórní festival, jak ministři, zejména sociálně demokratičtí, jezdí s ultimativními požadavky na Ministerstvo financí, sejdou se pak s paní ministryní financí, a pak dole na mikrofon poníženě poděkují, že si něco takzvaně vybojovali. Sice nevím na kom, na čem, jediný, kdo prohrál, byl daňový poplatník. Paní ministryně celé prázdniny hledala peníze, hledala, hledala, až našla 20 mld. Kdyby je našla v úsporách, ve výdajích, tak to byl bezesporu záslužný čin, za který by rozumná opozice, kterou my jsme, určitě paní ministryni ocenila. Ona těch 20 mld. našla tak, že zvýšila příjmy, a pak, když si vezmete, a já jsem si dneska vzal jenom podkladové materiály Ministerstva financí a budu pracovat jenom s čísly, která jsou vlastně obsažena ve sněmovním tisku 605 - návrh státního rozpočtu - protože pak je podle mě nemůže nikdo zpochybnit. Takže v létě se našlo 20 mld. jen tak, tužkou se tam připíší nové daně, zvýšení stávajících daní, že to není schválené, je jedno, že nevíme, kdy to bude schválené, taky jedno, že ten návrh například na zavedení digitální daně ještě není Sněmovně, taky jedno, ale už tam máme v daňových příjmech z digitální daně 2,1 mld. Takže tím, že ti ministři odjeli spokojeni - pamatujete si ministr zahraničí (Ministr Petříček není v jednacím sále.), asi je v zahraničí, chtěl 1,5 mld., protože bez toho se zhroutí diplomatická služba České republiky. Dostal 250 mil., říká: děkuji paní ministryni, všechno zvládnu. Tak buď neříkal pravdu poprvé, říkal, že bez 1,5 mld. se to zhroutí, nebo podruhé, když odešel s 250 mil. a už se to nehroutí. To je bezesporu jedna část diplomatického umění paní ministryně.

A přiznám se, že dneska jsem poprvé viděl v televizi ty dojemné obrázky ze zasedání ÚV KSČ. Původně jsem si myslel, že to je takový ten pořad historie, která mapuje, co se stalo před 35, 40 lety a když jsem se zaměřil podrobněji, tak jsem zjistil, že tam sedí soudružky a soudruzi a uprostřed mezi nimi paní ministryně Schillerová - tvářila se mileji než teď na mě - to je pravda, tak se na ně mile tvářila, soudružky a soudruzi takhle kývali hlavou, a pak jsme se dočetli, že ústřední výbor komunistické strany doporučil schválení rozpočtu. Myslím, že tím pádem je dnešní hlasování jasné. Jsem zvědav, který z politiků ANO a sociální demokracie bude 17. listopadu vykládat o tom, jak to bylo skvělé, jak jsme ty komunisty porazili a jak šli komunisté od válu, ti samí, kteří se nestydí chodit na ÚV KSČ s žádostí o podporu, nebo z těch samých stran, abych byl přesný a nekritizoval ty, kteří tam osobně nebyli. Jestli to je diplomatické umění, tak já to nepovažuji za diplomatické umění, ale považuji to za výsměch událostem roku 1989 a sametové revoluci, protože paní ministryně si mohla zajistit podporu i jinde v Poslanecké sněmovně, ale vybrala si ÚV KSČ. Proč ne? Každý má jiný vkus a jiné priority.

Když se podíváme na návrh rozpočtu, tak mě napadají tři fakta: deficit, rozpouštění rezerv, nové daně a zvyšování stávajících daní. To je ve skutečnosti obsahem tohoto návrhu rozpočtu. Letos jste rozprášili rezervy, které byly ve Fondu národního majetku, příjmy z privatizace. Když se podíváte na to, jak jsou na tom české lesy, tak jste rozprášili za poslední roky více než 30 mld. rezerv či zisku, které Lesy České republiky měly. Letos jste zaútočili na rezervy zdravotních pojišťoven a v pátek se budeme bavit o tom, jak jste zaútočili na rezervy pojišťoven. Takže kromě deficitu, který vláda přiznává, se dlouho vyprazdňují rezervy, a to v době ekonomického růstu, a to v době dlouhého ekonomického růstu. Je to jednoduché: stát a tato vláda se chová jako Otesánek, pořád víc, pořád víc, větší daně, vyšší daně, jenom nám ty daně dejte, když nám chybí daně, tak si vezmeme rezervy, cokoliv uvidíme, buď zdaníme, nebo si vezmeme.