Stanjura (ODS): Těch starostů je mnohem víc než hejtmanů, kterých je pouze třináct plus primátor

Děkuji za slovo. Teď nevím, jestli to bude jménem klubu, ale sám za sebe chci říct, že ten návrh je pokrytecký a má minimálně dvě zásadní chyby, které se podle mě odstranit nedají. První je, že ten návrh je bezesporu retroaktivní, protože zasahuje do stávajících funkčních období řádně zvolených zastupitelů, ať už na úrovni měst a obcí, anebo na úrovni krajů a mění pravidla hry pro již zvolené zastupitele. Takže já v podrobné rozpravě načtu minimálně změnu účinnosti, pokud si prohlasuje většina, že ten návrh chce, aby to bylo účinné pro příští funkční období a nebo pro stávající. Když se podíváme na kraje, tak jsme za polovinou funkčního období krajů. Volby budou za chvilku. Ten běh voleb je neúprosný. Někdy v říjnu roku 2020 budou krajské volby a pokud si taková pravidla schválíte, tak by měla platit až pro nově zvolené zastupitele a každý, například z členů zákonného sboru, ať už Sněmovny nebo Senátu, by s tím počítal, než by přijal kandidaturu. To mi připadá správné, logické. U komunálních voleb je samozřejmě ten odklad delší, protože jsme pár měsíců po komunálních volbách. Mnoho z mých kolegů úspěšně vedlo kandidátní listiny, vyhráli volby, sestavili většinové koalice a byli zvoleni.

Proč ten návrh pokládám za nesystémový? Já si myslím, že k tomu můžeme přistupovat pouze dvěma způsoby. Dva jsou legitimní a oba dva jsou používané i v zahraničí. První je, že necháme stávající stav a rozhodují pouze voliči, kteří velmi dobře vědí, že když někdo kandiduje, buď starosta do Sněmovny či Senátu nebo naopak senátor či poslanec do zastupitelstva města nebo obcí, moc dobře ví o jeho již existující funkci. A druhý model, který je také legitimní, který je systémový, že zákonem zakážeme kumulaci těchto funkcí. To je podle mne taky legitimní. A jsou země, kde to platí. To znamená, to se stalo bývalému senátorovi za hnutí ANO, například, že když starosta je zvolen poslancem či senátorem, automaticky mu zaniká funkce, protože kandidovat může každý kam chce a naopak. To je ale technická debata a je to legitimní návrh a je to k politické diskusi. A ta diskuse není černobílá, obě řešení mají své plusy a obě řešení mají své minusy.

Omlouvám se, že mluvím víc o starostech nebo hejtmanech. Myslím, že paní předkladatelka mě pochopí. Těch starostů je mnohem víc než hejtmanů, kterých je pouze třináct plus primátor hlavního města, ale ten má volební cyklus stejně jako starostové měst a obcí.

A proč ten návrh pokládám za pokrytecký? Já si pamatuji na volební kampaně, minule, např. do Sněmovny, kdy vládní hnutí ANO říkalo: My bojujeme proti kumulaci funkcí a pokud budou zvoleni naši hejtmani, oni si vyberou. Je to jejich názor. Já bych je k tomu nenutil. Mně vyhovuje stávající stav a říkám, rozhoduje volič, který o tom ví. Potom z různých důvodů, možná dobrých, možná horších, to nechci hodnotit, se minimálně tři hejtmani rozhodli, že zůstanou v Poslanecké sněmovně. Opět, já to nekritizuji, protože to je plně v souladu se zákonem a řekl bych, že to je v souladu s vůlí voličů. Nevidím v tom žádný problém. A jak z toho ven? Když jsme říkali, že ta kumulace nebude a teď ji reálně máme. Byla tady čestná výjimka, paní kolegyně Jermanová byla zvolena a složila mandát a věnuje se práci na hejtmanství. Nechci hodnotit, který přístup je lepší, nebo horší. A podle mne hnutí ANO, paní předkladatelka a někteří další hledají alibi, jak by mohli vysvětlit, že ten svůj slib, který dali dobrovolně, ke kterému je netlačila konkurence, minimálně ne občanští demokraté, možná, že jiné politické síly, jiné politické strany je k tomu vyzývaly, tak jak z toho ven. Tak přijdou s nápadem, kterému říkají: Jsem proti kumulaci odměn. Ne proti kumulaci funkcí. A směřuje to na tu závist. Aby měli aspoň míň peněz. Když už si je ti voliči vybrali v obou volbách. Přestavte si, jsou tak dobří, že byli minimálně dvakrát zvoleni a získali tu důvěru voličů dvakrát. Někteří i třikrát, protože někteří jsou i zastupitelé kraje. A myslím, že jenom chvilku trval stav, že jsme měli v české politice politika, který byl uvolněn na obci, na kraji i v zákonodárném sboru, ale to už v této chvíli neplatí. Proto si myslím, že ten návrh si zaslouží zamítnout.

A pokud chceme zabránit kumulaci funkcí, o tom se bavme, tak tomu zabraňme zákonem. Já sám říkám, že nevím, jak bych hlasoval. Určitě bych podrobně poslouchal argumenty pro a proti, protože na jedné straně je ten argument, který slýcháme: Starosta, hejtman je v Praze, může se potkat s ministry, vyjednat dobré věci pro svůj kraj, pro svou obec - nijak to nezpochybňuji. Tento argument je bezesporu pravdivý. Na druhé straně je argument, že ve Sněmovně či v Senátu děláte celostátní politiku. Měli byste řešit celostátní zájmy a mnohdy legitimně se celostátní zájmy míjí se zájmy obce či kraje. Je to naprosto legitimní, vůbec nezáleží na politické příslušnosti, abychom si rozuměli, že tu debatu nevedu z pozice koalice versus opozice, resp. v mém případě opozice vůči koalici.

Myslím, že i tento názor je pravdivý. Takže máme dobré důvody pro to, aby to bylo. A máme dobré důvody pro to, aby to nebylo. A zákonodárný sbor by měl rozhodnout, zda převáží ty první a necháme stávající model, nebo převáží pohled, který je v několika západních zemích, že ten druhý pohled je důležitější než ten první, a zakážeme to zákonem. Opět bychom to museli udělat od nového funkčního období. Ať už na úrovni krajů, nebo obcí. Aby ti lidé, kteří kandidují, věděli, do čeho jdou a jaká jsou pravidla hry a měli jistotu, že během jejich mandátu se nic nezmění.

Vzpomínám si na nešťastný návrh myslím že z dílny sociálních demokratů, v té době jsem působil v komunální politice, kdy uprostřed volebního období zákonodárci rozhodli většinou, že členem rady města nemůže být ředitel příspěvkové organizace, kterou zřizuje to město. Mnozí k tomu přistoupili řekl bych švejkovským způsobem, my v Opavě taky. Abychom naplnili literu zákona než rozhodne Ústavní soud - pak se k tomu dostanu, jak rozhodl ÚS - tak jsme to podle zákona předložili zastupitelstvu, návrh na odvolání těch radních. Já jsem je prosil, aby neodstupovali. A v zastupitelstvu byl jeden hlas pro odvolání. To znamená, tento pohled sdílela i naše tehdejší opozice. Následně Ústavní soud tento zákon zrušil s argumentem, že mění pravidla hry uprostřed volebního období. A tento návrh dělá to samé. Tak pokud chceme zakázat souběh funkcí, udělejme to zákonem, nesahejme na odměny. Navíc bude docházet k absurdní situaci, pokud by zákon prošel v této verzi, že uvolněný starosta, který je současně poslanec či senátor, bude mít ze zákona nižší plat než neuvolněný starosta či hejtman, nebo místostarosta. To je přece absurdní.

Já vím, že může být protiargument, že zastupitelstvo může snížit odměnu neuvolněnému starostovi či místostarostovi. Ale proč by to dělali, když už jednou rozhodli? Už se jednou sešli, rozhodli, zda ten člověk je uvolněný nebo není uvolněný. A v případě neuvolnění rozhodli o výši odměny, kdy zákon opravdu stanovuje pouze horní hranici a není to taxativně jako v případě uvolněných. To jsou podle mne pádné důvody pro to, abychom ten zákon neschválili. A pokud se chceme bavit vážně o zamezení kumulací funkcí, my jsme na tu politickou debatu připraveni s tím, že dopředu neříkáme, že budeme pro, nebo proti. Protože říkám, ty argumenty se musí zvážit z obou stran. Ale co je jisté, že když změníme pravidla hry, že to musí být od nového volebního období.

Vzpomeňme si, když se vrátím na půdu Poslanecké sněmovny, když naši předchůdci v roce 2009 rozhodli ústavním zákonem o zkrácení volebního období. Nevím, kolik z vás tady sedělo, já ne. Přesto to Ústavní soud zrušil s tím, že se během volebního období změnila pravidla hry. Někteří z těch poslanců si podali ústavní stížnost, že měli očekávání, že budou mít čtyřleté volební období a ÚS jim vyhověl. Přesto, že ten zákon prošel ústavní většinou jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Mám pocit, že o té retroaktivitě, o tom, že se mění pravidla hry, zatím jsme nedebatovali v prvním čtení. Soustředili jsme se jen na tu podstatu, jestli je to dobře, nebo špatně. Tak já jsem chtěl do té debaty přinést i tento prvek. A myslím si, že minimum, pokud se chceme zachovat slušně k našim kolegům a kolegyním, je odsunout účinnost zákona po skončení jejich volebních období. To je minimum.

Když už si osobujeme právo rozhodovat o odměně zvoleného starosty, ať už uvolněného, nebo neuvolněného, protože jsme chytřejší než ta místní zastupitelstva. A my přece v Praze, nás 200 nebo většina 101 nebo 102 ví mnohem lépe, jestli má neuvolněný starosta brát 60 %, 50 %, nebo 40. Protože my jsme se rozhodli, resp. paní předkladatelka a její kolegyně a kolegové se rozhodli, že oni to budou diktovat. Navíc, já se omlouvám, zrovna tady u paní předkladatelky je typický konflikt zájmů. Proto vystupuji já za náš klub, abyste neobvinili mé kolegy, kteří byli úspěšní v loňském roce. Říkám - vyhráli volby, našli většinu, byli zvoleni zastupitelstvem, aby nebyli obviněni, že jsou proti, protože hájí své zájmy. Ale myslím si, že u paní předkladatelky to platí úplně stejně. Taky hájí své zájmy. Možná jiné než mí kolegové. Že mají jiný pohled, ale taky je ve střetu zájmů, protože na ni osobně se ten zákon bude vztahovat. Pokud by paní předkladatelka souhlasila s posunutím účinnosti a získala pro to většinu, tak se jí omluvím, protože v tom případě svůj zájem nehájí. A do příštích voleb pokud by kandidovala, by už věděla, co platí dopředu. Ona i všichni ostatní, ať nejsem osobní.

Ale kvůli tomu, aby tři hejtmani z hnutí ANO měli alibi pro své voliče, nemáme přijímat nový zákon! (Potlesk z lavic ODS.)