Je na tom krásně vidět, proč začíná být vyloženě nebezpečné a naši společnost ohrožující zůstávat i nadále v Evropské unii.

Ve stručnosti, ESD odpovídal na několik předběžných otázek z členských států, které chtěly vyhostit do země původu žadatele o azyl, kteří spáchali závažné násilné trestné činy. ESD odpověděl, že i tak si je dané státy mají nechat na svém území a Jan Hamáček, předseda ČSSD, jako ministr vnitra, hned aktivně předložil novelu azylového zákona, která to zakotvuje do českého právního řádu. Ta novela je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, následně má být dle standardních legislativních pravidel předložena vládě a pak ke schválení Parlamentu ČR.

Z mého pohledu je rozsudek ESD přinejmenším podivný. I když se ohání nejen evropským azylovým právem, ale i mezinárodní Ženevskou úmluvou. Její článek 32 totiž stanoví, že „Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se nacházejícího na jejich území, kromě případů odůvodněných státní bezpečností nebo veřejným pořádkem." a článek 33 zapovídá vracení uprchlíka do země (zemí), ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení. Ale je tam také limit tohoto postupu, tedy kdy to neplatí. To je v situaci, kdy uprchlík může být z vážných důvodů považován za nebezpečného v zemi, ve které se nachází, nebo který poté, co byl usvědčen konečným rozsudkem ze zvláště těžkého trestného činu, představuje nebezpečí pro společnost této země.