V Karmelitské ulici na Praze 1 se očividně domnívají, že v současné době není pro ministerstvo školství většího úkolu, než je tento. Co naplat, že čeští učitelé nemají k dispozici vhodné vzory a metodiku, aby na pololetní vysvědčení mohli použít slovní hodnocení namísto tradičních známek, tak jak jim doporučuje MŠMT. Ba co více, v loňském roce jsme mohli pana ministra Plagu často slyšet hovořit o nutnosti užívání formativního hodnocení (FH), avšak kdo z českých učitelů skuteční ví, co se za tímto rádoby honosným slovním spojením doopravdy skrývá? O použití FH v praxi raději ani nemluvě. Feminizace školství či nízká gramotnost pedagogů v oblasti informačních technologií představují další dlouhodobé bolístky našeho školství. Ta druhá je o to nepříjemnější, neboť zatímco se do školství nalívají miliardy na zlepšení konektivity, nákup notebooků a nejrůznějšího softwaru, mnozí učitelů zápasí s praktických použitím moderního vybavení ve výuce. Ne, na tyto a další věci ministerstvo nemá čas. Musí se – právě nyní a nikoliv později - zabývat bojem proti „generové nerovnosti" ve vzdělávání.

Nová strategie mířící k odstranění sexuální diskriminace se má dotknout celé řady oblastí, obsahem výuky počínaje, prezentací učiva a tvorbou nových učebnic konče. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nedávno schválený „Plán podpory rovnosti žen a mužů MŠMT na léta 2021-2024" si klade za svůj hlavní cíl zohledňovat „rovnost žen a mužů mj. i ve vzdělávání, hodnocení žáků a tvorbě nových učebnic." Z toho záměru vyplývá, že v České republice, která se ve své bohaté historii vždy vyznačovala vysokou mírou tolerance vůči různým etnikům, národnostem, náboženstvím a to včetně obou pohlaví (nutno chápat v historickém kontextu), je potřeba narovnávat nespravedlnost a diskriminaci projevovanou vůči jednomu pohlaví. Nicméně Ministerstvo školství domnívá, je totiž pod silným tlakem bruselského establishmentu a mezinárodních (nejen neziskových) organizací, že právě teď nastala ta správná doba, aby zařadilo vyšší rychlostní stupeň v tomto ideologickém boji.

Pokud se zaměříme čistě na vzdělávání, mladá generace má být v brzké době vystavena jakési informační (ideologické) masáži – to samé platí i pro jejich vyučující –, jejímž prostřednictvím má dojít k urychlenému vymazání tzv. genderových stereotypů ve výuce a v hodnocení též. Realizace tohoto záměru může působit značné rozpaky zejména v klasifikaci, neboť si již ze svých školních let pamatuji, jak jsme si jako kluci opakovaně stěžovali, že učitelé byli na naše spolužačky podstatně mírnější. Na vysoké škole jsem však zažil i opačný případ. Pokud však Plagův plán eliminace nerovnosti bude řešit podobné případy, bude o rozruch postaráno. I nadále totiž zůstává nejasné, jak se bude dodržování těchto nařízení a norem kontrolovat, natož pak jaké postihy budou uloženy těm, kteří se podobného jednání dopustí. Obecně totiž platí, že podobné pokusy o narovnávání vynucované shora napáchají více škody než užitku aneb cesta do pekla je vydlážděna dobrými úmysly.