Vondráček (ANO): Dostatečné důvody pro to, aby se EU zamyslela sama nad sebou

02.03.2020 9:09

Projev předsedy Sněmovny na přípravném setkání ke Konferenci o budoucnosti Evropy

Vondráček (ANO): Dostatečné důvody pro to, aby se EU zamyslela sama nad sebou
Foto: Daniela Černá
Popisek: Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny
reklama

Dne 27. února 2020 proběhlo v Poslanecké sněmovně pod záštitou předsedy PS Radka Vondráčka setkání "Rozvoj České republiky a budoucnost Evropské unie" jako součást přípravy na "Konferenci o budoucnosti Evropy", která bude zahájena 9. května 2020.

Vážení hosté,

jsem velice rád, že Vás mohu přivítat v Poslanecké sněmovně na konferenci, která se z různých aspektů hodlá věnovat budoucnosti Evropské unie a reaguje tak na situaci, kterou v EU máme, kterou všichni různým způsobem i společně pociťujeme a kterou chceme změnit k lepšímu.

Rozpačitý hospodářský vývoj, brexit, odpor k rozšíření, euroskepticismus či slabá účast občanů ve volbách do Evropského parlamentu jsou dostatečnými důvody pro to, aby se EU zamyslela sama nad sebou.

Přivítal jsem proto, že nová Evropská komise chce v příštích dvou letech takovou Konferenci uspořádat a zahájil jsem o této věci také diskuzi se svými nejbližšími partnery v EU. Vyplynuly mi z ní závěry, se kterými se EU potýká kontinuálně od svého zrodu: jak dělat věci, které na unijní úrovni dělat chceme, lépe, tedy přesněji jaké další kompetence svěřit EU z národní úrovně. A naopak - jaké kompetence vrátit zpět na úroveň členských států. A možná i otázka, jakými záležitostmi by se EU neměla zabývat vůbec, protože se její supranacionální role ukázala jako neužitečná nebo sporná.

Konkrétní příklady ze všech oblastí všichni známe: ochrana vnějších hranic směrem k celounijní akci, naopak dle principu subsidiarity daňový reverse charge nebo právo držet zbraně vrátit na národní úroveň.

Chtěl bych zde tedy uvést dvě věci jako námět k dnešní debatě, tvoří dvě strany jedné mince:

1. Již do samotné diskuze o přípravě Konference musí být zahrnuty národní parlamenty. Je naivní představa, že lze národní parlamenty vynechat; třeba tak, že se někdo z úředníků Evropské komise zeptá přímo občanů od Lisabonu po Helsinky, jaké chtějí priority evropských politik a jakým způsobem je budou chtít realizovat do budoucna. Žádný eurobarometr nenahradí demokracii, kterou máme plně rozvinutou a vyzkoušenou ve všech členských státech jen na národní úrovni. Empiricky to ukazuje dramatický rozdíl v účasti ve volbách a stále silněji artikulovaná skepse a propad důvěry vůči evropským institucím. Nenahradí ji ani politické zastoupení v Evropském parlamentu. Kdyby tomu bylo tak, mohl by se budoucností EU zabývat jen Evropský parlament a na konci debaty nám sdělit výsledky své práce. To určitě občané nechtějí. Naopak, chtějí EU, která je „jejich“, kterou mohou spoluutvářet. Nechtějí EU, od níž mají pomyslné klíče partikulární zájmové skupiny.

2. Aby byl národní parlament dobrým převodním mechanismem vůle občanů v této Konferenci o budoucnosti Evropy, musí být sám na národní úrovni aktivní. I u nás v ČR platí, že žádné expertní či veřejné slyšení k tématu nenahradí demokratický proces utváření politické pozice. Národní parlament musí mít právo ovlivnit a diskutovat tematický obsah Konference. K tomu si ale předem musí sám vytvořit dostatečnou legitimitu.

Těší mne samozřejmě, že vláda již dokončuje rámcovou pozici k této Konferenci, určitě o ní uslyšíme a chceme ji v tomto směru i podpořit. Chtěl bych ale, aby i opozice měla svůj hlas, protože čistá národní pozice existuje jen v mnoha málo tématech našich základních zájmů. Pro budoucnost EU je důležité, aby dnešním opozičním hlasům bylo nasloucháno, aby nikdo nebyl předem diskvalifikován např. jako antievropan. Soudobá euroskepse pramení podle mého názoru i z pocitu zmaru, že se lidem s jiným názorem nenaslouchalo.

Z historie vývoje EU víme, že každá diskuze o budoucnosti může předznamenat změnu institucionální. V našem parlamentu máme ještě poslance a senátory, kteří pamatují Konvent EU z let 2002 - 2004. Na tuto debatu musíme být velmi dobře připraveni: vše, co se týká procesů a institucionálních otázek, je důležité. V Rakousku již třeba ve vládním programu předjímají, že Konference může vést v konečném důsledku ke změně smluv. Vzpomeňme na migrační kvóty a na pár let předtím v Lisabonské smlouvě nenápadně ustanovené, ale pod silným heslem „silnější EU“ přesunutí azylového tématu z jednomyslného do většinového hlasování. Kdo je nepozorný a nedůsledný, diví se, ale už bývá pozdě. Pak zbývá jen lamentovat nad „populismem“, což samo o sobě radikalizuje prázdný euroskepticismus.

Připomeňme si hlas menších a středních států proti systému tzv. Spitzenkandidátů/vedoucích kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu, který přinesl takovou politizaci Junckerovy Evropské komise, kterou občané ve většině zemí odmítali a kterou jsme spolu s V4 dokázali dobře vrátit zpět tam, kde Evropská komise má být – strážcem smluv a dobrým, tj. spravedlivým makléřem. Vytvořit nějakou nadnárodní kandidátní listinou do voleb do EP evropský démos považuji osobně za sporný projekt, a tudíž bych také chtěl, aby byl diskutován primárně na úrovni členských států.

Jsem rád, že sdružení Evropských výborů národních parlamentů COSAC přijalo pozici, která má posílit roli národních parlamentů.

Při první příležitosti, která se mi naskytla - při setkání předsedů parlamentů Slavkovské spolupráce před dvěma týdny - jsme z mého podnětu přijali společnou deklaraci předsedů parlamentů ČR, Slovenska a Rakouska. Budu v tomto úsilí pokračovat, zejména pak v Helsinkách v květnu, na summitu předsedů parlamentů EU-27 a během našeho předsednictví ve V4.

Závěrem ještě jedna poznámka: naším společným cílem by měla být snaha o důstojné a efektivní zastoupení kandidátských států – Srbska, Černé Hory, a jak doufám, brzy k nim přibude také Severní Makedonie a Albánie. Konference bude řešit budoucnost, která se týká i jich a máme ji s nimi společnou. Podpořme rozšíření právě v této fázi, aby se stalo tématem Konference. Včera jsem o tom hovořil se severomakedonským ministrem zahraničí a přinejmenším v parlamentech V4 a v Rakousku cítím v této otázce shodu.

Chtěl bych v těchto debatách ve Sněmovně pokračovat, protože jedině diskuzi s občany, společným přemýšlením o EU, nasloucháním a dialogem se dobereme dobrého výsledku. Snad jej dokážeme zúročit pak i v našem českém předsednictví v roce 2022, kdy by Konference měla již být u konce a výsledky se budou implementovat.

Přeji Vám inspirativní debatu.

Více informací k setkání najdete ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Výborný (KDU-ČSL): Odpadová legislativa, ač je velmi komplikovaná, mohla být projednávána již dříve

19:40 Výborný (KDU-ČSL): Odpadová legislativa, ač je velmi komplikovaná, mohla být projednávána již dříve

Projev na 72. schůzi Poslanecké sněmovny 1. prosince 2020, návrh zákona o odpadech.