Vondráček (ANO): Jsme povinni zachovat hodnoty naší republiky a předat je našim dětem

26.10.2018 11:15

Projev na 20. schůzi Poslanecké sněmovny 26. října 2018 – Slavnostní připomenutí 28. října 1918

Vondráček (ANO): Jsme povinni zachovat hodnoty naší republiky a předat je našim dětem
Foto: Daniela Černá
Popisek: Radek Vondráček, předseda Poslanecké sněmovny
reklama

Vážené dámy, vážení pánové,

já s dovolením budu trochu slavnostnější. Bude to taková malá ochutnávka na náš velký nedělní svátek 28. října. Naše země slaví sto let, za tu dobu se velmi proměnila. Má jinou velikost, z onoho století byla naše vlast svobodná vlastně polovinu doby a de facto dnes žijeme už ve čtvrté republice, přičemž jsme zažili dva totalitní režimy. Ale pořád je to naše vlast, je to ona masarykovská republika, o které říkám, že vlast není jen území, vlast je především místo v srdci, místo, které by jinak bylo prázdné. Náš první prezident řekl, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Ideály první republiky přežily nacismus i komunismus, přecházely z generace na generaci a nyní je na nás, abychom je předávali našim dětem. Je naší povinností předat jim lásku k vlasti a úctu k ideálům humanity, demokracie a svobody, protože naše republika byla před sto lety založena především jako prostor těchto hodnot. Je třeba si to stále znovu a znovu připomínat. Pouze takový stát, který je založen na respektu k takovým hodnotám, si zaslouží být nazýván vlastí. Pouze takový stát mohou občané vnímat jako svůj, ne jako něco cizího. Pouze když dokážeme nadřadit tyto společné hodnoty každodenním půtkám, dokážeme zachovat ideály, z nichž se naše vlast zrodila. Za takový stát, který stojí na ideálech humanity, svobody a demokracie, mnozí bojovali a umírali na bojištích první a druhé světové války, v nacistických a komunistických lágrech. A i dnes, kdy doma žijeme v míru, za tyto ideály bojují a umírají naši vojáci v zahraničních misích. Nikdy jim za to nemůžeme být dost vděční. Oni dobrovolně přinášejí tu nejvyšší oběť. Vzpomeňme prosím na jejich rodiny a blízké.

Dnes se často a mnohdy právem kritizuje řevnivost a osobní útoky na politické scéně, ale ani první republika v tom smyslu nebyla jiná. Prezident Masaryk často nabádal strany k větší svornosti a připomínal, že demokracie je diskuse. Sporům se prostě nevyhneme. Pokud nám o něco jde, pokud chceme něco pro lidi prosadit a udělat, je nutné si to vyříkat. Ale je důležité vědět, že existuje ještě něco nad tím, že kromě rozdílných názorů a subjektivních pravd existuje něco jiného, a to je naše vlast. Jsem přesvědčen, že přes všechnu nedokonalost, přes všechny hádky, přes všechny rozpory všichni nosíme naši českou zemi ve svém srdci. Když o něco jde, když je třeba bránit naše národní zájmy, nakonec se umíme sjednotit. Někdy to trvá dlouho a někdy se nám moc nechce. Někdy vítězí touha to oponentovi tak nějak nandat, natřít, ale nakonec se vždy najde dostatečná shoda, ať už jde o zahraniční mise, o prosazování našeho názoru v Evropské unii nebo o řešení aktuálních hrozeb, jako jsou migrace či terorismus. Nakonec vždy dokážeme odhodit stranická trička a táhnout za jeden národní provaz. Věřím, že právě tohle ukazuje, že oněch sto let nebylo promarněných. I když mnohá z nich byla trpká a hořká, právě v nejtěžších dobách si lidé připomínají, co pro ně znamená vlast.

Dnes žijeme zřejmě v nejšťastnějším období naší národní historie. V dobrých časech necítíme tak silnou potřebu připomínat si, co pro nás znamená naše vlast, naše demokratická a svobodná republika. Sluší se připomenout si to alespoň ve sváteční den, jako je tento nebo jako bude neděle 28. října. Sluší se, aby se každý z nás v duchu a sám pro sebe řekl, co je ochoten pro svoji zemi udělat. Národní svébytnost, svoboda a demokracie nejsou samozřejmé a naše smutné zkušenosti uplynulého století to dokládají.

Jak už jsem zmínil, jsme povinni zachovat hodnoty naší republiky a předat je našim dětem, zvláště když k tomu máme takové ideální podmínky. Naši předkové častokrát takové štěstí neměli. Žijeme ve svobodě skoro třicet let. První republika dostala čas jen dvacet let. Co musíme udělat pro zachování našich hodnot a naší svobodné a demokratické vlasti? Pro začátek nic velkého. Už prezident osvoboditel říkal, že nejdůležitější je drobná každodenní práce a základem drobné každodenní práce pro demokracii je ochota se nejen poslouchat, ale také si naslouchat. Onen prostý Masarykův slogan, že demokracie je diskuse, je geniální a stále platný. Takže, dámy a pánové, dál se hádejme o řešení každodenních problémů, ale snesme názor toho druhého a snažme se pochopit, že i když si myslí něco jiného než my, nakonec mu jde o to stejné - o naši společnou vlast. Tak nejlépe uctíme sto let naší republiky a jejího zakladatele.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí jednal o zejména o exekučním řádu

10:07 Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí jednal o zejména o exekučním řádu

Aktuální legislativa, pomoc při volbách do Poslanecké sněmovny a taky otázky spojené s nadcházejícím…