Výborný (KDU-ČSL): Náš návrh jde napříč demokratickou opozicí

01.04.2021 14:58

Projev na 95. schůzi Poslanecké sněmovny dne 1. 4. 2021 k vládnímu návrhu stavebního zákona

Výborný (KDU-ČSL): Náš návrh jde napříč demokratickou opozicí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Výborný (KDU-ČSL)
reklama

Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se na úvod rád připojil a přihlásil i k tomu návrhu, který tady už přede mnou přednesl a zdůvodnil kolega Martin Kupka. Je to výsledek naší práce, která jde napříč demokratickou opozicí společně s kolegy z Pirátů a ze STANu, i s kolegy z ODS z TOP 09 a námi poslanci KDU-ČSL.

My jsme skutečně tady s paní ministryní v jedné věci zajedno, že Česká republika a stavebníci v České republice potřebují nové, moderní, rychlé, jednoduché stavební předpisy. V tom se jednoznačně shodujeme. Bohužel jsme přesvědčeni o tom, že ta cesta, která byla zvolena paní ministryní i přes úpravy toho vládního hybridu prostřednictvím pozměňovacího návrhu kolegy Kolovratníka, který nám sem byl podšoupnut, tak že bohužel nevede k cíli, ale vede někam nazpět a ve finále nepřinese to, co je nám slibováno, notabene povede k de facto rozvalu toho modelu smíšené veřejné správy. Tento spojený model, který tady byl vytvořen před více jak 20 lety v době vzniku krajů, tak už tehdy, a mně to tady ctěný kolega, tehdy hejtman Jihomoravského kraje, Stanislav Juránek dneska potvrdil a říkal, tak tehdy, když se ptali jednoho z hejtmanů, jak dlouho bude trvat ta úplná aplikace spojeného modelu veřejné správy, tak říkal, dvacet let. A zároveň říkal, za těch dvacet let už to někdo začne demontovat. Bohužel, paní ministryně, pokud byste chtěla nebo pokud prosadíte tu vaši podobu, vůči které se tak výrazně vyhrazují kraje, ale i obce a města, tak skutečně tady provedete destrukci něčeho, co tady funguje dvacet let, resp. tedy od 19. století, když si vezmeme historii veřejné správy v Československu a v zemích Koruny české. Myslím si, že to není rozumná cesta, notabene s sebou ponese obrovské náklady - náklady finanční, náklady personální.

Nevím, jestli pan premiér dodnes tuší, že bude muset jeho vláda mít minimálně 13 tisíc nových tabulkových míst pod služebním zákonem. On, který říkal a říká, že už ani jednoho úředníka pod služebním zákonem, tak jenom tímto zákonem, pane premiére, hledejte minimálně 13 tisíc úředníků, které budete potřebovat.

Budou se vytvářet nové úřady, hrozí tady reálně to, že stavební řízení se na jistý čas, možná na několik let, úplně zastaví. Myslím, že těch rizik je tolik, že je zcela zbytečné postupovat touto cestou, a proto my - říkáme to od začátku i při jednáních s vámi, že chceme rychlé, jednoduché, moderní digitální stavební řízení - jsme připravili návrh, který sice Sněmovna v prvním čtení odmítla, ale přinášíme jeho podstatné rysy, podstatné části, přinášíme i teď v rámci druhého čtení. To klíčové - o tom už hovořil kolega Martin Kupka - je skutečně procesní integrace. Pokud bychom dokázali jít cestou procesní integrace, tak my deklarujeme, že jsme připraveni se podívat na výsledek, který tady ve třetím čtení bude, a zvážit, ale to je ta klíčová věc, že ta procesní integrace povede k rychlosti. Stavby budou povolovány v průměru za 90 dnů, u těch jednodušších to bude 60, u těch složitějších 120.

Nerezignujeme na to, že tady má být nějaká centrální autorita. I my s tím souhlasíme. Tady jsme asi zajedno a vnímáme, že toto je hlavně pro ty velké infrastrukturní stavby cesta k tomu, abychom urychlili výstavbu například dopravní infrastruktury. Považujeme to za důležité a zároveň tím odbřemeníme současné stavební úřady, které popravdě řečeno s tímto mají velké problémy, a my se jim nedivíme.

Tolik tedy jenom ve stručnosti. Ve třetím čtení o tom budeme ještě velmi podrobně hovořit. Já se vrátím i k otázce rozvalu veřejné správy, který je připravován. V tuto chvíli vyjadřuji jasnou podporu i za nás, za poslanecký klub KDU-ČSL, těmto našim společným návrhům a současně, protože v tom Sněmovnou odmítnutém komplexním pozměňovacím návrhu naší skupiny byla celá řada důležitých věcí řekněme jednotlivých, jednotlivostí, ale významných, tak jsme si dovolili připravit celou sérii pozměňovacích návrhů. V systému jsou načteny pod jménem kolegy Martina Kupky. My se k nim jednotlivě také přihlásíme.

Já bych tady rád teď v rámci druhého čtení dva tyto návrhy představil a zdůvodnil. Ten první se týká otázky vyvlastnění, která je řešena v návrhu stavebního zákona. My vnímáme to, že vyvlastnění je velmi zásadním zásahem do ústavně chráněného práva na vlastnictví. V tomto smyslu si myslíme, že nelze brát na lehkou váhu jakékoliv takové kroky, i když jsou vedeny ve veřejném zájmu. Ten návrh, jak je dnes předložen, ve znění poslaneckého návrhu kolegy Kolovratníka, umožňuje vyvlastňovat obecně ve veřejném zájmu. My jsme přesvědčeni o tom, že tady je potřeba toto zúžit a ponechat tam pouze veřejné, dopravní či technické stavby v rámci veřejné, technické či dopravní infrastruktury. Tam skutečně tento instrument může být tím jediným, který dokáže zajistit kontinuitu stavebního řízení a stavby samotné, protože samozřejmě, když si vezmeme /kolega Kolovratník se rád věnuje Českým drahám a drahám obecně/ železnici, tak dráha je samozřejmě nějakým způsobem vyprojektovaná, není možné ad hoc měnit technické míry, vedení té dráhy samotné, takže tam si to dovedeme představit a je důležité tento nástroj i v rámci stavebního řízení skutečně mít.

Ale nejsme přesvědčeni o tom, že by mělo docházet k vyvlastnění ve veřejném zájmu v případě například staveb občanské vybavenosti, veřejných prostranství apod. Tam musí samosprávy, ať obecní, městské nebo krajské, jít standardní cestou toho, že pozemky vykoupí, smění, získají jakýmkoliv jiným legálním způsobem, ale nikoliv tak, že se přistoupí k tomuto velmi radikálnímu kroku, který zasahuje do ústavou chráněných práv každého člověka, a to je právo na vlastnictví.

V tomto smyslu tedy předkládáme pozměňovací návrh, ke kterému se potom v podrobné rozpravě přihlásím, tedy ponechat tam pouze stavby dopravní a technické infrastruktury, konkrétně tedy ty, které jsou pod písmeny C a D v § 10 odst. 1.

Druhý návrh se týká jiné materie, a to jsou územní studie. Jsme přesvědčeni o tom, že ta územní studie jako důležitý podkladový materiál pro územní rozvoj obce, ale i kraje, by měla podléhat i rozhodnutí zastupitelů, čili volených zástupců občanů toho daného území. Ti zastupitelé by měli mít možnost mít pod svou kontrolou to, jakým způsobem se na základě územní studie budou potom tvořit územně plánovací dokumentace. Proto navrhujeme v našem pozměňovacím návrhu to, aby územní studii, pořízenou krajským úřadem, schvalovalo krajské zastupitelstvo, stejně tak aby územní studii obce, města, schvalovalo zastupitelstvo obce. Skutečně, to je přece ten orgán, volený občany, tam je dodržen i princip subsidiarity k tomu, aby oni měli pod kontrolou rozvoj daného území.

Třetí návrh, ke kterému bych se rád přihlásil, vložil do systému a připravil ho kolega poslanec Jiří Mihola. To je, řekněme, drobná, ale velmi důležitá úprava, která se týká primárně provozovatelů lesních mateřských školek. Jiří Mihola předkládá návrh, kterým se upravují některá ustanovení stavebního zákona ve vztahu k lesním mateřským školám, případně klubům. Lesní mateřské školy jsou druhem mateřských škol, který je dnes už definován ve školském zákoně právě díky zásluze kolegy Jiřího Miholy, který se tomu dlouhodobě věnuje jak v tomto tak i v předchozím volebním období. Vzdělávání v nich probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí mateřské školy. Ano, už z názvu lesní mateřská škola to jasně vyplývá. Toto zázemí nesmí být podle školského zákona stavbou - a teď už se dostáváme k tomu přesahu do stavebního zákona - což je obvykle vykládáno tak, že může jít o výrobek plnící funkci stavby, ale nikoliv stavbu spojenou se zemí.

Navrhuje se tedy, aby vzhledem k charakteru lesních mateřských školek mohlo být jejich zázemí umisťováno i mimo zastavěné území, podobně jako například ekologická nebo informační centra, čili nejdeme tady tím, že bychom vytvářeli nový segment, ale přiřadili bychom lesní mateřské školy právě k těmto stavbám ekologických či informačních center.

Dále se navrhuje, aby zázemí lesní mateřské školy, které je výrobkem, plnícím funkci stavby a nemá doplňkovou funkci bydlení nebo rekreace, bylo považováno za takzvanou drobnou stavbu. Tu lze umisťovat i bez příslušného povolení, ovšem pouze v souladu se stavebním zákonem a územně plánovací dokumentací. Podobně jsou za drobné stavby považovány například menší stavby pro myslivost.

Tady bych si dovolil také požádat o vaši podporu, která sice je podporou drobnosti, ale těm, kteří provozují lesní mateřské školy a hlavně těm rodinám, které do těchto lesních mateřských škol posílají své děti, výrazně usnadníme samotnou existenci.

Tolik tedy pozměňovací návrhy. Děkuji potom ve třetím čtení za jejich podporu a ještě vám je znovu připomenu, až budeme před klíčovým hlasováním.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Trikolóra: Předseda není pouze politická role, ale také statutární orgán

12:09 Trikolóra: Předseda není pouze politická role, ale také statutární orgán

Komentář na facebookovém profilu k usnesení předsednictva, které vyslovuje Zuzaně Majerové Zahradník…