"Tepelná čerpadla jsou ideálním řešením termoregulace takových staveb, jako je Průmyslový palác. Právě dokončované vrty pro tepelná čerpadla pod levým křídlem mají průměrnou hloubku asi 140 metrů. Celkem jich bude 70, a kdybychom je všechny sečetli, dostaneme se až na hloubku nejníže položeného místa na světě, Mariánského příkopu. Tedy úctyhodných 10 kilometrů," okomentoval náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek, který má areál Výstaviště Praha na starosti.

Vyřešit chlazení historických budov bývá náročné, protože do nich není možné umístit objemná klimatizační zařízení. Díky tomu, že se celé levé křídlo Průmyslového paláce staví od základů, je však možné využít technologii tepelných čerpadel pro dosažení optimální teploty v budoucím levém křídle. Ta v zimě čerpají ze země teplo, při čemž spotřebují jen mezi 25 až 30 procenty energie, která by byla jinak potřeba na vytápění. Chlad, který naopak ukládají do země, v letních měsících zase odčerpají a využijí k chlazení budovy. Odpadní teplo vzniklé při chlazení je uloženo zpět do země. Energie se tedy přečerpává mezi zemí a budovou, takže vzniká ekologický a úsporný koloběh.

Ze 70 geotermálních vrtů je již 50 hotových. Práci vykonává ponorné pneumatické kladivo, které se do země rotačním způsobem zavrtává pod tlakem vzduchu 35 barů z obřího kompresoru na nákladním autě. Hned po dovrtání se každý vrt osazuje injektážním a teplonosným potrubím a zalije termosměsí, která zajistí přenos tepla z podloží do potrubí. Vrty jsou poté vždy po deseti propojené horizontálním rozvodem se sběrnou jímkou, ze které vede potrubí do strojovny.