Vážený pane ministře,

tentokrát bych se rád zeptal - a uvedu zde pro kolegy kontext - na některé doplňky k odpovědi na interpelaci, která se týká novely zákona o Hasičském záchranném sboru. Vycházím z toho, že jsme 24. září letošního roku projednávali na výboru pro bezpečnost těchto několik otázek. Byl tam váš první náměstek a pan generálporučík Drahoslav Ryba a myslím si, že tam nepadly úplně vyčerpávající odpovědi, proto jsem si dovolil a požádal jsem o odpovědi vás. Zvláště to bude aktuální vzhledem k tomu, že zítra budeme hlasovat ve třetím čtení.

První věc, kterou bych rád, abyste mi mohl doplnit, je otázka jedna, která se týká výpočtu konkrétní částky na příkladu zásahu u dopravní nehody či hořících aut, která bude požadována po pojišťovnách. Ptal jsem se, kolik v této souvislosti stojí hodina zásahu a proč a jestli se neobáváte, že by případné zvýšení plnění pojišťoven mohlo vést ke zvýšení ceny pro pojistitele. Část vaší odpovědi odcituji: Jednotkám požární ochrany je navrhováno kompenzovat nebo jsou kompenzovány náklady zásahu v paušální výši 5 600 korun za hodinu zásahu. Tato výše úhrady nákladů vychází jednak ze statistik zásahové činnosti jednotek požární ochrany, které zohledňují reálné náklady na provoz techniky požární ochrany a související náklady. - Já bych se rád v této souvislosti zeptal a požádal o doplnění statistiku reálných nákladů. Je v tom uvedena i amortizace techniky, použité sorbenty, čas a plat příslušníků hasičských jednotek atd.?

K druhému dotazu, který stručně řečeno komentoval to, že v uvozovkách HS bude mít vždy pravdu, co se týká informací v tiskopise pro pojišťovnu při tom navrhovaném zjednodušení. Co když tomu tak nebude? Jakým způsobem bude zajištěn případný přezkum rozhodnutí? Zde ta odpověď nebo její klíčová část zněla, konstrukce nevyvratitelné právní domněnky v navrhovaném § 44 odstavec 9 dotčeného zákona je jedním ze základních principů nové úpravy, která má za cíl mimo jiné zjednodušit a urychlit procesní stránku věci při generování co nejmenších nákladů všech dotčených stran na (nesroz.) stranu s tím spojenou. V tomto smyslu já samozřejmě nechci zpochybňovat, ale víme speciálně za tak dramatických situací jako je zásah, jakým způsobem hraje roli úřední šiml či případná chybovost zjednodušení si práce, a proto bych to, co zde bylo dlouhou dobu v minulosti prezentováno, že stát má vždycky pravdu a tyto občany (vyvracejí?). Já si položím zcela vážně otázku, zda to opravdu povede k urychlení procesu a ušetří to čas, zda tedy to není tak, že to ušetří čas státu, ale co ten občan. Je to otázka podle mě opravdu cesty jak racionalizovat státní správu a jestli to je ta cesta nejlepší.