Vážený pane ministře,
tentokrát bych se rád zeptal - a uvedu zde pro kolegy kontext - na některé doplňky k odpovědi na interpelaci, která se týká novely zákona o Hasičském záchranném sboru. Vycházím z toho, že jsme 24. září letošního roku projednávali na výboru pro bezpečnost těchto několik otázek. Byl tam váš první náměstek a pan generálporučík Drahoslav Ryba a myslím si, že tam nepadly úplně vyčerpávající odpovědi, proto jsem si dovolil a požádal jsem o odpovědi vás. Zvláště to bude aktuální vzhledem k tomu, že zítra budeme hlasovat ve třetím čtení.
První věc, kterou bych rád, abyste mi mohl doplnit, je otázka jedna, která se týká výpočtu konkrétní částky na příkladu zásahu u dopravní nehody či hořících aut, která bude požadována po pojišťovnách. Ptal jsem se, kolik v této souvislosti stojí hodina zásahu a proč a jestli se neobáváte, že by případné zvýšení plnění pojišťoven mohlo vést ke zvýšení ceny pro pojistitele. Část vaší odpovědi odcituji: Jednotkám požární ochrany je navrhováno kompenzovat nebo jsou kompenzovány náklady zásahu v paušální výši 5 600 korun za hodinu zásahu. Tato výše úhrady nákladů vychází jednak ze statistik zásahové činnosti jednotek požární ochrany, které zohledňují reálné náklady na provoz techniky požární ochrany a související náklady. - Já bych se rád v této souvislosti zeptal a požádal o doplnění statistiku reálných nákladů. Je v tom uvedena i amortizace techniky, použité sorbenty, čas a plat příslušníků hasičských jednotek atd.?
K druhému dotazu, který stručně řečeno komentoval to, že v uvozovkách HS bude mít vždy pravdu, co se týká informací v tiskopise pro pojišťovnu při tom navrhovaném zjednodušení. Co když tomu tak nebude? Jakým způsobem bude zajištěn případný přezkum rozhodnutí? Zde ta odpověď nebo její klíčová část zněla, konstrukce nevyvratitelné právní domněnky v navrhovaném § 44 odstavec 9 dotčeného zákona je jedním ze základních principů nové úpravy, která má za cíl mimo jiné zjednodušit a urychlit procesní stránku věci při generování co nejmenších nákladů všech dotčených stran na (nesroz.) stranu s tím spojenou. V tomto smyslu já samozřejmě nechci zpochybňovat, ale víme speciálně za tak dramatických situací jako je zásah, jakým způsobem hraje roli úřední šiml či případná chybovost zjednodušení si práce, a proto bych to, co zde bylo dlouhou dobu v minulosti prezentováno, že stát má vždycky pravdu a tyto občany (vyvracejí?). Já si položím zcela vážně otázku, zda to opravdu povede k urychlení procesu a ušetří to čas, zda tedy to není tak, že to ušetří čas státu, ale co ten občan. Je to otázka podle mě opravdu cesty jak racionalizovat státní správu a jestli to je ta cesta nejlepší.
U třetí otázky, která se týkala také poměrně diskutované a nejednoznačně zodpovězené odpovědi na otázku zveřejňování záznamu zásahu hasičského záchranného sboru. Víme, že dnes máme poměrně přísnou úpravu. Tam nebyla úplně jasná odpověď na to, co to je ve veřejném zájmu, co to je v důležitém zájmu, nemluvě o tom, že tam byly dvě verze, kdo o tom rozhoduje, jak jsem se ptal v té další otázce. Není mi úplně jasné, jak by to v praxi vypadalo. Jak se bude hasič na místě, velitel zásahu, rozhodovat podle neurčitých právních pojmů, které jsou například v této odpovědi zobecněny, jak bude na místě řešit otázku judikatury obecných soudů? Já si myslím, že je nutné k tomu zaujmout jasné stanovisko, aby to ty příslušné osoby, jak ti tiskoví mluvčí, velitel zásahu, případně ředitelé věděli předem.
Vyhodnocování kamerového zásahu při vědomí, že tam třeba těch zasahujících jednotek je více. To znamená, že musíme mít souhlasy asi ode všech a tak dále a tak dále. Protože v té odpovědi vaší je, že nějaká obecná norma s odkazem na GDPR existuje a pak je řečeno, že se teprve připravuje. Tak bych chtěl vědět, jak to tedy je a zda tam tyto otázky budou ošetřeny řádně. A abychom si ujasnili jednoznačně, kdo o tom rozhoduje, co vlastně nakonec bude vysíláno ve večerních hodinách například v televizích. Myslím si, že to je věc jaksi principiální a netýká se samozřejmě jenom těch záběrů, ale například i fotografií. Tady odkazuji na ten bod šest, kde je řečeno v rámci (nesroz.) Hasičského záchranného sboru České republiky se pak připravuje příslušný obecný metodický pokyn. Tak tady předtím bylo tvrzeno, že už existuje a tady je informace, že se teprve připravuje.
Druhá věc je odkaz na to, že interní akty řízení v rámci hasičského záchranného sboru jako veřejného sboru se v zásadě nezveřejňují. Já samozřejmě bych si rád dovolil upozornit na ten bod, podle kterého podle zákona o jednacím řádu podle § 11 žádáme tyto interpelace, nejde o žádnou žádost občanskou podle stošestky z roku devatenáct set devadesát devět, kdy asi je možné v intencích toho zákona toto udělat, ale myslím si, že když vlastně chce podrobnější informaci poslanec, tak si myslím, že by bylo maximálně korektní a že (by?) bylo v intencích toho § 11, aby ty informace dostal, aby tady nebylo nějaké podezření, že jde o obcházení či porušování zákona o jednacím řádu.
Otázka osm. Týkala se toho vyhodnocení tragického požáru v Bohumíně. Kontrolní komise (GŘ?), odpověď zase zněla, nechci se odkazovat na tu předchozí interpelaci, cituji tu část, s ohledem na skutečnost, že kontrola nebyla dosud pravomocně ukončena, nejsem a to i vzhledem na povinnost mlčenlivosti kontrolujícího orgánu oprávněn vám sdělovat bližší podrobnosti, (ne?) predikovat postup účastníků řízení. Já jsem ale žádné bližší podrobnosti nechtěl, tím méně predikovat postup účastníků řízení a samozřejmě souhlasím s vámi implicitně, ovlivňovat třeba jednání. Já jsem se ptal, kdy bude znám výsledek. Neptal jsem se, jak se k němu dojde, nechtěl jsem ovlivnit ten proces, chtěl jsem se prostě ptát, kdy odhadujete - nebo kompetentní nadřízení odhadují - kdy to bude. Byla to podle mě velká kauza a myslím si, že nejenom my, ale veřejnost si zaslouží informace.
A poslední bod, který byl, zase děkuji za vaši odpověď, týká se toho vašeho dvojného postavení, které samozřejmě nijak nezpochybňuji, je to naprosto standardní, to jest z pozice ministra vnitra a zároveň poslance, ale co jsem se tam snažil kritizovat, rozmohl se nám takový nešvar v Poslanecké sněmovně, že vlastně ty nedostatky, abych tak řekl, které ty resorty vedené vámi, případně jinými ministry, vlastně se opravují vaší zákonodárnou iniciativou, kterou podáváte jako občan. Já si myslím, že to opravdu nesvědčí, neříkám, že (můžou?) být nějaké kritické situace, kdy prostě je nutné toto udělat, ale nemyslím si, že by to byl tento případ, a že tím vlastně přiznáváte, že opravujete chyby toho resortu a vlastně to, co jste předtím jako ministr podepsal, tak teď jako poslanec to vlastně napravujete a že tam tedy nějaká koordinace nebo funkčnost v tomto smyslu předkládání těchto norem není. To si myslím, že kdyby šlo v menší počet a nemluvím o tom obcházejí pak nebo vymykání se těm legislativním pravidlům vlády při vytváření legislativy.
Děkuji za odpovědi.
Psali jsme:
autor: PV
