Zahradník (ODS): Nepovažuji strukturu toho rozpočtu a jeho formální podobu za dobrou

23.10.2019 17:36

Projev na 35. schůzi Poslanecké sněmovny 23. října 2019 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020.

Zahradník (ODS): Nepovažuji strukturu toho rozpočtu a jeho formální podobu za dobrou
Foto: ods.cz
Popisek: Jan Zahradník z ODS

Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jako každý rok v těch posledních letech, kdy jsem členem Sněmovny, vystoupím se svojí připomínkou k jedné z kapitol návrhu státního rozpočtu, která se týká mého zaměření a mé pozice v klubu ODS, a to je ke kapitole 315 Ministerstva životního prostředí. To je kapitola, která je ve srovnání s ostatními jedna z nejmenších. Jejích 15 miliard, se kterými hospodaří, je vlastně 1 procento z celého toho balíku 1,6 bilionů výdajů státního rozpočtu.

Zdálo by se tedy, že nemá příliš smysl se touto kapitolou zabývat, ale když se pak podíváme do jejího nitra, tak vidíme, že se tam objevují témata, která jsou dneska poměrně často zmiňovaná, ať už v diskusi globální, v diskusi evropské, ale také i v diskusi tady u nás v našem státě, ať už mezi občany, nebo v médiích. Samozřejmě se jedná o klima, změny klimatu, o to, zdali jsme změny klimatu zavinili my lidé svým životem na Zemi a zdali proti nim musíme bojovat, nebo zdali je vhodnější se na změny, které také mohou nastávat přirozeným vývojem, který probíhá po miliardy let existence naší planety, připravovat. Mně se zdá, že náš rozpočet je takovým stabilním materiálem, že kdybychom ho srovnali s návrhy rozpočtu kapitoly 315 z minulých let, tak se tam mění poměrně velmi málo. I když pravdou je, že tady zrovna dochází k některým změnám a já bych je chtěl ve svém vystoupení zmínit.

Začnu u příjmů. Příjmy naší kapitoly Ministerstva životního prostředí jsou rozpočtovány ve výši 27 mld. korun, což znamená navýšení o 12 mld. ve srovnání s rozpočtem roku 2019. Kde se ty peníze vzaly? To se stát rozhodl tak najednou otázkami ekologie zabývat? Ale je to proto, že valná část příjmové stránky rozpočtu pochází jednak tedy z fondů Evropské unie, zhruba 9,6 mld., a pak je tady zhruba 17,3 mld. korun prezentováno jako očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. My jsme tady o emisních povolenkách mluvili v uplynulých letech a měsících poměrně často. Máme vlastně před třetím čtením zákon, který se týká emisních povolenek a který má do jisté míry situaci měnit a reaguje na to, že cena emisní povolenky, která bývala v řádech jednotek euro, se dostává do dnešní výše zhruba mezi 20 až 30 eury za jednu povolenku, což je právě příčinou toho, že se povolenky prodávají takto draho a je za ně strženo daleko více peněz, nežli tomu bylo dříve. Takže příjmy jsou v této výši 27 mld.

Podíváme-li se na výdajovou strukturu kapitoly Ministerstva životního prostředí, tady máme výdaje rozpočtované ve výši zhruba 15,9, možná 16 mld. korun. Kdyby to čtenář četl neznalý věcí bez možnosti dovodit si souvislosti, tak by řekl, kde je těch 12 mld. rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ony jsou zřejmě v tom, že se o ty peníze stržené za prodej povolenek dělí Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jsou v našem příjmovém rozpočtu, ale část peněz potom spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výdaje na evropské projekty, jak se blíží konec programového období, se zvyšují, je potřeba dohánět ztráty, které vznikly na začátku období. Nyní tedy jsou výdaje v částce 9,6 mld. a jsou zhruba o 2 mld. vyšší, než tomu bylo loni.

Tady máme zhruba toto dělení na jednotlivé výdajové bloky. Máme tam ochranu přírody a krajiny - zhruba s desetiprocentní dotací, technickou ochranu životního prostředí s 26 %, ochranu klimatu a ovzduší - 38 % a ostatní činnosti v životním prostředí - 26 % z výdajového balíku. Co se týká krytí těchto výdajových nároků, největší část je kryta z prostředků Evropské unie, kdy celých 9,7 mld. jde do této kapitoly, tvoří to asi 61 % pokrytí výdajových položek. Emisní povolenky jsou pak samozřejmě ve vyšším procentu, je to asi 14 %, zhruba 2,2 mld. a státní rozpočet tady potom kryje 24 %, což je pak zhruba 3,8 mld. korun.

Podíváme-li podrobně na první výdajový blok - ochrana přírody a krajiny, tak je nejvýznamnější výdajový okruh zlepšování stavu přírody a krajiny s dotací 1,5 mld. korun s tím, že první program, program péče o krajinu, tam jsou vyčleněny prostředky 300 mil. korun, což znamená nárůst o 100 % ve srovnání s loňským rokem. Ano, v pořádku, podle slov autora textu byly získány na jednání ministra Brabce s ministryní financí a měly by směřovat na boj s následky klimatické změny. No, 150 mil. navíc. Co ale zůstává na takřka původní výši, je program, který často zmiňuji a který má název Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny na roky 2019 až 2028. A tady máme právě ta adaptační opatření pro zmírnění dopadu klimatické změny, ke které dochází. To asi nikdo z nás nezpochybňuje. A jsou to adaptační opatření na dopad klimatické změny na vodní ekosystémy, nebo i na lesní ekosystémy. A tady zůstává v podstatě v řádech desítek miliónů korun, sice se navyšuje položka z 30 mil. na 40 mil. A tady myslím, že si paní ministryně všimla, vždycky jsem navrhoval, ať se tam těch 10 mil. přidává, ale to ona asi zapomněla a dala to tam z nějakého ne úplně přímo jasného popudu. Čili tam dochází k navýšení o 10 mil. korun. Zvažuji podat pozměňovací návrh, který bych právě směřoval do tohoto programu. Tam se zdá, že je těch peněz málo, chtělo by to peněz víc, posílit to 10, 20 mil. korun.

Dalším významným výdajovým blokem je ochrana (nesrozum.) - tady máme tři, ochrana klimatu a ovzduší. To je to, co hýbe dneska světem. Je tam 6,1 mld. korun. Já bych tedy chtěl zmínit výdajový okruh zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, kde tvoří významnou část 2 mld. korun - program zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, který my známe pod názvem kotlíkové dotace. Tam víme dobře, že s kotlíkovými dotacemi je to vždycky trošku nejednoznačné. Sice je to jeden z mála programů, který se Ministerstvu životního prostředí v rámci evropských fondů daří realizovat. Jinak jsou tedy v tomhle velmi neúspěšní a je to možná proto, že tyto programy spravují jednotlivé kraje, krajské úřady. I když teď jsme byli v minulých týdnech svědky toho, že vinou poměrně nevhodného systému soutěžení o dotace, kdy první na pásce, který dá svoji žádost a bere dotaci, došlo k zahlcení serverů některých krajů, my toho byli v jižních Čechách svědky, kdy v šest hodin ráno, kdy mají dávat žadatelé svoje žádosti elektronicky, byl server přemírou žadatelů jaksi obrazně řečeno stojící ve frontě na podání žádosti ve virtuálním prostředí zahlcen a došlo ke kolapsu. Ale nakonec se to nějak vyřešilo.

Nevím, do jaké míry je tedy vhodné tento ran na ty projekty připomínající závod osadníků na divokém západě jedoucích ve svých krytých vozech směrem na západ vyklejmovat si svoje území. Tam ovšem, když někdo předbíhal v řadě nebo se choval nečestně, tak ho šerif patřičně potrestal. Tady se holt nic takového neděje. Navíc pořád si nemůžeme být jisti, zdali ty kotlíkové dotace plní ten účel, který mají, zdali jsou efektivní. Já doufám, že ano. Jenom si myslím, že by měly být více zaměřeny na ty nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva, protože u nich dochází k tomu, že spalují nevyhovující paliva a zamořují životní prostředí ve svých krajích.

Tady máme tabulku, která je na stránce 31, a tady vzhledem k tomu, že pan ministr ten materiál podepsal, tak to asi četl, tu tabulku. Z ní je možno citovat. Tak tady je jednotlivě prvních deset projektů, které se tady mají realizovat. Tak tady je IČO uvedeno, Karlovarský kraj, číslo akce, název akce, kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji. Třetí výzva. Nebo druhá položka. Opět příjemce Karlovarský kraj, výměna zdrojů tepla na pevná paliva v rodinných domech ve Středočeském kraji. 2-19-2-23. Plzeňský kraj příjemce, tomu je opět přisouzeno realizovat akci snížení emisí z lokálního vytápění domácností v Jihočeském kraji tři. Asi je jasné, že se tomu úředníkovi nějak ta tabulka rozformátovala a popletlo se mu to. Ale že na takovémto materiálu s takovýmto pěkným papírem, na kterém nám ten kapitolní sešit předáváte, jsou takového zmatky, to myslím si, že není správné a pan ministr by se tím měl aspoň chvíli zabývat. Tak to je k těm kotlíkovým dotacím.

Dalším významným bodem, kterým se obvykle zabývám, jsou neinvestiční dotace neziskovým organizacím. Vždycky hledám v té tabulce výdajů, která tvoří součást tabulkové části rozpočtu, ty možné dotace pro nevládní neziskové organizace. A musím říct, že v textové části předkladatel přiznává 20 mil. jako dotaci neinvestičním neziskovým organizacím v oblasti životního prostředí. Ale ta tabulka obsahuje ještě další věci. Tady máme třeba položku ochrana druhů a stanovišť, neinvestiční transfery spolkům 50 mil. v roce 2018, pak to v roce 2019 a 2020 vůbec prostě není. Znamená to, že to nedostanou, že už bylo proplaceno, nebo to pouze ta tabulka neobsahuje? Ona je totiž ta tabulka velmi, velmi chudě vyplněna. Spousta položek právě pro rozpočet 2020 tam vůbec není uvedena. Pozbývá tím naprosto svoji hodnotu. Když jsem to srovnával s tabulkou, jaká byla předložena vloni, tak ta tedy byla daleko výmluvnější a lépe se s ní pracovalo.

Další položka - kompenzace ztrát obcí na území národních parků. I tady se obvykle snažím obcím pomoci, protože ony skutečně nesou břemeno toho, že jejich území leží, nebo obráceně, že národní park leží na jejich katastrálních územích, takže budu tady navrhovat částku 5 600 000 posílit tak, aby na jeden hektar jejich zatížené plochy nebylo hrazeno pouhých 95 Kč, ale více.

Každý rok zmiňuji položku transfery mezinárodním organizacím, kam dáváme čtvrt miliardy korun. Jsou to různé závazky vyplývající z Montrealského protokolu, dohoda o ochraně Labe, využívání Dunaje a tak dále. Vždycky jsem žádal ministerstvo prostřednictvím pana ministra Brabce, zdali by nebyli tak laskaví a neudělali nějaký přehled těch transferů, případně udělali inventuru, které z nich jsou ještě jakoby prospěšné a které už nikoli. Ale nikdy zatím se mi tohle volání nějak neozvalo zpátky a holt jsem nikdy úspěšný nebyl. Tady se prostě 250 mil. Kč vydává na tyhlety transfery, přitom určitě by se dalo najít pár desítek milionů a ty dát třeba zrovna na to zlepšení funkcí krajiny a na adaptační opatření, jak jsem je zmiňoval.

Platy a zaměstnanci. Materiál se trošku chlubí tím, že dochází ke snížení. Zapomíná ale, že mezi lety 2018 a 2019 došlo k navýšení asi o 236 zaměstnanců, tak teď se to trochu snižuje. Platy narůstají, to je v pořádku. Nárůst průměrného platu je 1 500 Kč.

A konečně bych tady chtěl zmínit Národní park Šumava. Víte dobře, že k Šumavě mám blízko, tak bych rád, aby se tady jaksi vysvětlilo, měli tady 160 mil. zhruba, dneska mají 186, přitom samozřejmě na polovině území Šumavy se prosazuje bezzásahovost, tedy nezasahování. Já bych docela rád, a musím se s panem ředitelem Hubeným o tom poradit, na co ty peníze oni tedy vynakládají.

Dámy a pánové, já jsem tady si dovolil představit svůj pohled na kapitolu 315. Musím říct, že nepovažuji strukturu toho rozpočtu a jeho formální podobu za dobrou. Někteří jsme měli co činit v nějaké regionální nebo obecní samosprávě, tak jsme zvyklí na jinou podobu, na daleko podrobnější a také i výmluvnější a přehlednější podobu rozpočtu. Tady prostě se těžko poznává, jaké jsou výdaje provozní, jaké jsou kapitálové atd. Čili jako minule, jako i předminulý rok i tady si dovoluji kritizovat vnější formální podobu návrhu rozpočtu.

Jak už jsem avizoval, budu se ve druhém čtení snažit předložit návrh na změnu zejména tedy těch dvou položek, o kterých jsem tady mluvil. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vích (SPD) Plukovník Eduard Stehlík je historik, nikoliv bojovník a veterán

18:40 Vích (SPD) Plukovník Eduard Stehlík je historik, nikoliv bojovník a veterán

Nechápu tu hysterii některých politiků okolo Eduarda Stehlíka a jeho odchodu z funkce ředitele Odbor…