Vážení přátelé, milý Dane Beneši,

v programu jsem si přečetl, že je zde 5 000 zaměstnanců, a co mě zvláště zaujalo – že průměrná mzda je třicet tisíc korun. Může prosím zdvihnout ruku ten, kdo má třicet tisíc korun? Buď se ostýcháte, nebo je ta průměrná mzda trošičku nižší, nebo se do ní případně započítávají i mzdy špičkových manažerů, to tak v životě bývá. Nicméně jsem tady proto, abych se Vás zeptal na Vaše názory na perspektivu Vašeho podniku. Zaměstnanci by neměli být loutkami v rukou vedení, ale spolupracovníky, jako tomu bylo např. u Tomáše Bati. A řekl bych Vám názor svůj – jeden z velkých problémů je prolomení těžebních limitů. Jsou tady dvě strany, strana zastánců a strana odpůrců. Já sám dlouhodobě patřím ke straně zastánců a vedou mě k tomu následující důvody.

Za prvé si myslím, že kdyby se těžební limity neprolomily, tak nás čeká postupná ztráta až 8 500 pracovních míst. A to není dobře, není to dobře tady v Bílině, není to dobře na Mostecku, kde je nadprůměrně vysoká nezaměstnanost a ztráta pracovních míst samozřejmě člověka ponižuje.