Zemánek (ČSSD): Koncepce řízení a dohledu tunelů

Dispečer musí mít přímý kontakt s tunelem. Za tímto účelem musejí vlastní pracovníci údržby správce tunelu pravidelně dle harmonogramu údržby projíždět tunely a informovat neprodleně dispečery o stavu tunelů či odstraňování drobných závad. Při mimořádné události vyjíždí zpravidla na základě žádosti velitele zásahu do tunelu i dispečer, což mu napomáhá k osobnímu kontaktu s vlastní stavbou potřebnou pro její spolehlivé řízení a rychlé rozhodování při vzniku mimořádné události. Navíc při výpadku komunikačního přenosu z tunelu je nutné dořešit potřebný počet pracovníků, kteří se mohou přesunout na lokální velín tunelu a pokračovat v jeho řízení.

Základní terminologie

řídící personál – operátor dopravy a dispečer technologie
provozní personál – řídící personál, personál údržby
operátor dopravy – je pracovník zajišťující řízení dopravy v tunelu a přilehlých úsecích komunikace, pracovník Policie ČR
dispečer technologie – je pracovník provádějící činnosti spojené s řízením technologie v tunelu, zpravidla pracovník správce tunelu, může to být i pracovník Policie ČR
pracovník údržby – je pracovník provádějící činnosti spojené s údržbou zařízení v tunelu.

Systémy řízení tunelů

řídící pracoviště (velíny) s permanentním aktivním dohledem obsluhy
dohledové pracoviště s terminálem a dálkovou správou technologického vybavení tunelu
tunely s náhledem na dopravu (bez možnosti dálkového řízení dopravy Policií ČR)
tunely neřízené, bez dálkového dohledu, doprava je řízena pouze pevnými dopravními značkami, bez dálkové správy technologického vybavení tunelu

Řídící pracoviště s permanentním dohledem obsluhy

Společné řídící pracoviště

Systém společného řídícího pracoviště (společný velín) řízení tunelového provozu slouží k řízení jak dopravy, tak i technologie. Tento velín musí svou konstrukcí a uspořádáním respektovat potřeby výkonu služby Policie ČR a pracovníků správce tunelu. Společné užívání prostor více subjekty musí být vždy upraveno smluvním vztahem. Toto pracoviště je vhodné pro lokalitu s více tunely. Existuje také podvarianta, kdy jednotlivá řídící pracoviště (operátorské pracoviště Policie ČR a dispečerské pracoviště) jsou každé v jiném stavebním objektu, ale řídí stejné tunely. Toto řešení je značně nevýhodné, a to zejména z komunikačních důvodů.

Řídící pracoviště obsluhované pouze složkami Policie ČR

Řízení dopravy a technologie pouze složkami Policie je výhodné zejména v lokalitě, kde se nalézá pouze jedno tunelové dílo. Tento systém se plně osvědčil při řízení tunelu Valík na dálnici D5. Řízení tunelu pouze složkami Policie se ukazuje jako velice výhodné, neboť pracovníci Policie mají podstatně větší autoritu při stresovém jednání s řidiči, složkami IZS a dalšími pomocnými složkami (např. odtahovou a dálniční službou). Řízením tunelu získávají dohled nejen nad vlastním tunelem, ale také nad příslušnými úseky dálnice, které přímo souvisejí s tunelem. Není třeba dalších pracovníků. Kompletní servis pro ně zajišťují složky ŘSD. Tento systém řízení by byl vhodný pro připravovaný tunel na dálnici D5 u Českých Budějovic (tunel Pohůrka).

Dohledové pracoviště s terminálem a dálkovou správou technologického vybavení

Používá se pro krátké tunely bez požárního nebezpečí. Tunel je vybaven proměnnými značkami, které se ale řídí pouze lokálně z PTO příslušníky Policie. Trvalý dohled zajišťuje napojení na NDIC. Dohled slouží pro získání informací o stavu, úrovni a hustotě silničního provozu v tunelu. Tyto informace jsou zároveň posílány na KOPIS. Na základě smlouvy provádí speciální organizace dálkovou správu technologického vybavení tunelu. Správa je prováděna buď dálkově ze sídla organizace nebo lokálně z PTO.

Tunely s náhledem na dopravu

Jedná se o bezobslužný tunel, kde obsluha nemá možnost aktivního řízení dopravy a technologie v tunelu. Dochází pouze k přenosu informací o dopravě NDIC Ostrava a na příslušný KOPIS.

Závěr

Centralizace řízení většího množství tunelů na jedno řídící pracoviště zvyšuje neúměrně množství přenášených informací. Ohrožuje se tím spolehlivost a bezpečnost provozu, zejména při poruše řízení všech tunelů, nebo při vzniku více poruch najednou, které musí současně řešit oba dispečeři. Názorným příkladem nedostatečné údržby a pravidelné obnovy technologického vybavení tunelů, zejména prvků řídícího systému, je operátorské řídící pracoviště tunelů (řídí dopravu) Libouchec a Panenská na dálnici D8, které sídlí nově v objektu Policie ČR. Technologické vybavení je dožité, pravidelná obnova se prakticky neprovádí. Tato situace ohrožuje bezpečnost silničního provozu. Naopak dispečerské pracoviště ve správě ŘSD ČR, které řídí technologické vybavení tunelu, je pravidelně obnovováno a je plně funkční.

Na dálnici D3 ve Středočeském kraji se připravuje výstavba celkem 6 tunelů, a to v oblasti Jílového u Prahy. V nově budovaném středisku údržby poblíž obce Netvořice vznikne pro stavby 301, 302, 303, 304 společné řídící pracoviště (společný velín) pro řízení jak technologického vybavení, tak operátorské pracoviště pro řízení dopravy v celém úseku. Tento velín bude ve správě ŘSD, ale užívat ho budou společně pracovníci PČR a ŘSD ČR. Na tento společný prostor navazují 2 oddělené prostory, jeden pro PČR, druhý pro ŘSD. Zde se vyřizuje např. u PČR agenda přestupků, u ŘSD se testují nové programy apod. Oddělené budou také šatny, kuchyňky a prostory pro odpočinek pracovníků a podobně. Toto rozdělení je z důvodů toho, že pracovníci PČR pracují ve zvláštním režimu (služba se zbraní).

U nových pražských tunelů je do budoucna řízení a videodohled uvažován prostřednictvím TSK hl.m. Prahy a PČR z MOS v Praze 6. MOS bude integrovaným centrem řízení dopravy a vybavenosti komunikací, kde touto integrací dojde k zvýšení plynulosti a bezpečnosti všech druhů dopravy a vytvoření potřebných prostor splňujících náročné požadavky na ergonomii s cílem, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly pohybovým možnostem, případně rozměrům lidského těla.

Vysvětlivky:

KOPIS – KRAJSKÉ OPERAČNÍ A INFORMAČNÍ STŘEDISKO, které odpovídá za:

příjem tísňových volání na Evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150,
vyhodnocení zpráv o požárech a jiných mimořádných událostech,
vysílání stanovených sil a prostředků jednotek požární ochrany a jednotek IZS,
právnických a fyzických osob ve prospěch záchranných a likvidačních prací,
varování a vyrozumění obyvatelstva,
spolupráci s bezpečnostní radou kraje při řešení mimořádných událostí,
plnění dalších úkolů stanovených legislativními a ostatními předpisy.

PTO – provozně technický objekt
MOS – multifunkční operační středisko Malovanka

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (dále jen opatření),

Krizová situace je mimořádná událost podle krizového zákona, narušení kritické infrastruktury nebo jiná nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Krizový stav je stav, který vyhlašuje hejtman kraje nebo primátor hlavního města Prahy (stav nebezpečí), vláda České republiky (nouzový stav) nebo Parlament české republiky (stav ohrožení státu a válečný stav).

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama