Pikantní je, že je to spojeno s mojí osobou, kdy se já osobně považuji za politika spíše věcného a kominikativního. Skoro se zdá, že premiér Nečas si z takového souboje udělal symbol, který mu má pomoci obhájit jeho předsedovský trůn v ODS.
Slabší povahy propadají mobilizační hysterii. Myslí si že bojují s hydrou totality, ve skutečnost jen zachraňují kůži některým v ODS. Tato strana si zejm. v hlavním městě Praze navykla, že s úspěchem může počítat jaksi automaticky. A souběh oslabení její pozice se zárodky spolupráce na levici v pražských senátních volbách jí navozuje infarktový stav.
Myslím, že víc než přízrak starých časů děsí současnou vrchnost představa, že by se tu mohlo etablovat pevnější spojenectví sil pro změnu jako v podstatě sociální alternativa dosavadnímu vládnutí. A to je děsí natolik, že v zájmu ochrany svých majetkových výsad a celé té pracně budované továrny na prebendy by možná sáhli i na standard lidských i politických práv. A tak při strašením levicí se nám tu vkrádá nesnášenlivé autoritářství spíše zprava. A také populismus místo věcnosti dnes vychází z tohoto směru.
Nyní jde o to neprohospodařit tu šanci, kterou protivládní kandidáti do senátu v Praze výsledky z prvního kola dostali. Aby se voliči nenechali před volbou v druhém kole zastrašit masivní mediální kampaní harašící rudou hrozbou. V Praze se v nadcházející volbě spojují různé hlasy pro změnu. Pražský volič se začal proměňovat. a cítí, že naděje na změnu se stává reálnější. Nestal se přes noc zapáleným levičákem. Ale má toho všeho už viditelně také dost.
Není to jen ČSSD, s jejíž cennou podporou v druhé kole jako kandidát KSČM útočím z první pozice na mobilizující ODS. Musím poděkovat prof. Martinu Potůčkovi, který skončil v prvním kole těsně na třetím místě za podporu mé osoby a mých názorů. Ostatně étos navrhovaných změn ocenila i další kandidátka, Lenka Procházková. Po těchto volbách, ve kterých skončila šestá, napsala obranu levicového vládnutí. Investují do vzdělání a výzkumu, nebojí se podporovat ekologické technologie, senioři prožívají své stáří důstojně. Jasně říká, že pro ní je stát, který klade důraz na člověka, daleko přitažlivější, protože vnímá stát jako společenství lidí a nikoliv kapitálovou korporaci.
Spojenectví těch, kteří chtějí i z horní komory bránit prosazování dalších asociálních a nespravedlivých reforem je opravdu široké. A může být ještě širší. Například ze strany občanských sdružení. Za podporu mezinárodně přijatých závazků v oblasti práva na bydlení ji dostali protivládní kandidáti např. od Sdružení nájemníků. Vládní záměry prostě jen rozdělují společnost a prohlubují krizi. Situace politické krize nazrává tí přímo před očima. Politika Nečasovy vlády vyvolala největší protesty od roku 1989.
Současnou vládní koalici vyneslo před lety do vládních lavic předvolební strašení Řeckem a dluhovou pastí. Teď se chce udržet vypouštěním přízraku rudé hrozby. Stále ale chybí to hlavní : vysvětlit občanům jak změní svoji politiku, když ta dosavadní došla to těchto konců. Pokud tak neučiní, bude ztrácet ODS i ve své dosavadní baště Praze nadále. To jsou kořeny toho, že v Praze se poprvé v historii do druhého kola probojovali protivládní kandidáti ve všech kandidátských obvodech.
A mohou oslovit politickým programem i zkušenostmi. Praha není trvale pravicová. A i zítřejší volby to mohou potvrdit.
Publikováno na www,vasevec.cz
