Neodpovědné zvyšování DPH je třeba odmítnout

Ing. Jiří Dolejš

KSČM

Neodpovědné zvyšování DPH je třeba odmítnout

Premiér Nečas v rozhovoru pro Hospodářské noviny připustil, že do letošního podzimu jeho vláda prosadí sjednocení sazby daně z přidané hodnoty, a to na 19 %.

Tisková zpráva poslance Parlamentu ČR a stínového ministra KSČM pro resort financí Jiřího Dolejše ke zvýšení dolní sazby DPH.

Premiér Nečas v rozhovoru pro Hospodářské noviny připustil, že do letošního podzimu jeho vláda prosadí sjednocení sazby daně z přidané hodnoty, a to na 19 %. Připomínám, že v ČR má DPH dvě sazby - ještě nedávno činila základní sazba i 19 % a snížená sazba 5 %, od loňského roku byly zvýšeny na 20 % a 10 %. Znamená to, že zdanění zboží a služeb zařazených do snížené sazby se zvýší o celých 9 procentních bodů.

Sjednocení sazeb DPH je tedy de facto zvyšování daní, a to přesto, že ODS před volbami nakonec jen opatrně hlásala politiku nízkých daní a návrhy na sbližování sazeb DPH, které bylo možné občas slyšet ještě od M. Topolánka, byly odsunuty stranou. Tehdejší ministr financí Eduard Janota přípravu na sjednocení DPH na svém ministerstvu odmítl. Ale opět se potvrzuje, že předvolební rétorika a konkrétní skutky nejsou totéž.

Vyjádření Petra Nečase k DPH vyvolalo rozporné reakce. S názorem premiéra a předsedy ODS souhlasila TOP09, Věci veřejné hledají způsob, jakým si alespoň částečně zachovat tvář před svými voliči, kterým slibovali něco jiného. Uvidíme, jak tato koaliční bitva na daňovém poli nakonec dopadne. Opozice ale jasně odmítá jít cestou jakéhokoli zvyšování DPH. Má to za krok ekonomicky nedomyšlený a sociálně nespravedlivý.

Zrušení snížené sazby DPH u komodit, jako jsou potraviny, ubytovací služby, zdravotnické prostředky, dětské pleny, knihy a další tiskoviny, hromadná doprava apod. povede k růstu cen tohoto zboží a služeb. Nikoliv náhodou v jiných zemích EU snížené sazby DPH na vybrané zboží a služby i nadále mají. Rozlišují tak dopad nezbytné spotřeby a té luxusnější na různé skupiny obyvatelstva. V těchto zemích také nekoketují s experimentem rovné daně a jsou zde vyšší přímé daně. Zhojit oslabené veřejné finance lze tedy i jiným způsobem.

Obhájci zvýšení DPH tvrdí, že ke zvýšení cen nemusí dojít, protože firmy mohou pod tlakem měnící se poptávky snížit své marže. Ochota snižovat marže ovšem nebude veliká – už nyní jsou např. zpracovatelé potravin tlačeni do kouta řetězci. Poptávka u nezbytných potřeb je značně nepružná, a tedy bude také těžko mít větší vliv. Jíst se přeci musí, stejně jako topit, svážet dopad, upravovat vodu atp. Např. teplárenské sdružení již varuje, že cena jednoho gigajoulu dodávaného tepla by mohla stoupnout o 35 až 60 korun, tj. o 1200 – 2100 Kč ročně. I experti nakonec tvrdí, že marže nemohou absorbovat tak velké změny a inflace by se tedy skutečně zvýšila..

Věci veřejné nyní ještě hledají kompromis. Jednou z cest má být pomalejší růst snížené sazby - nedošlo by hned k úplnému sblížení obou sazeb, ale ze současných 10 % by snížená sazba vzrostla jen o několik procentních bodů. Jiným řešením má být převedení většiny položek ze snížené sazby do sazby základní a zejména potraviny ponechat tam, kde jsou. Tohle taktizování ale nezakryje fakt, že takový či onaký ústupek záměru ODS a TOP09 zvyšovat DPH bude vždy znamenat vytáhnout z kapes lidí peníze v řádu desítek miliard korun.

Vláda tlačí na zvýšení DPH proto, že z výnosu této daně chce financovat svoji penzijní reformu. Chce totiž část peněz vyvést ze současného systému důchodového zabezpečení (tzv. opt out). Chybějící zdroje však musí něčím nahradit. Má jít ročně až o 50 mld. korun. A zaplatit to má právě zvýšená DPH. Nebylo by tedy lepší tedy nechat plných 28 % odvodu i nadále v systému státních penzí? Stejně tak jako se vrátit k solidárním odvodům bez jakéhokoliv zastropování pro bohaté?

Sociální rizika růstu citlivých cen na občany vláda vnímá. Jiná věc je, co s tím udělá. Těm nepalčivějším dopadům chce předejít sociálními dávkami (zvýšením životního minima) – ovšem o kolik to bude, když v rozpočtu chybějí peníze a když se zhoršuje už situace domácností i tzv. nižších středních vrstev? Premiér Nečas chce kompenzovat dopad zvýšené DPH i pro podnikatele. Mají jim být sníženy odvody na sociální pojištění. To ale bude znamenat další, doslova skokové ohrožení bilance pojišťovacích systémů. Nemluvě o tom, že platba sociálního pojištění za zaměstnance je de facto součástí ceny jejich pracovní síly, která tak bude opět snížena –pochopitelně bez jakékoli kompenzace.

KSČM ve svém volebním programu nejenže odmítla zvyšovat DPH, ale chtěla vrátit tuto daň do polohy, ve které byla před lety, tj. na 19 a 5 %. Není to v EU nic mimořádného. Např.v Německu je DPH na úrovni 19 a 7 %, ve Španělsku na 18 a 8 %. Nízké DPH má Lucembursko (15, 6 a 3 %) nebo Švýcarsko (8 a 3 %).

Připomínáme také možnost vyjednat v EU výjimku na nulovou sazbu DPH. Nezatížit vybrané produkty DPH mají povoleno např. v Belgii, Švédsku, Finsku, Dánsku ale třeba i v Polsku. Ve Velké Britanii je tato nulová sazba DPH nastavena nejšíře – týká se knih, potravin a nápojů, léků a zdravotnických pomůcek, oděvů a obuvi pro děti mladší 10 let ale i hnojiv a krmiv. Pro zajímavost neuškodí připomenout, že v roce 2006 chtěla i ODS ústy tehdejšího poslance V.Tlustého vyjednat v EU nulovou sazbu DPH na potraviny a léky.

Jednotná sazba DPH má být prý i zbraní proti daňovým únikům. Ano, úniky u DPH patří k největším. Jenom u pohonných hmot experti odhadují, že ročně v ČR takto zmizí na 5 miliard korun. Nemalé prostředky mizí při obchodování v rámci EU (zde se odhadují celkové úniky při výběru DPH na 40 mld. eur). Jedna sazba by to ale nevyřešila – hlavním problémem není zařazení příslušné komodity do režimu zdanění, ale spíše fingované nákupy a problém zdanění mezi exportující a cílovou zemí atp. Ani tento argument tedy plán na sjednocení sazeb DPH nepodpoří.

Jiří Dolejš, poslanec PČR