Změny společně
Pane poslanče, potřebuji radu. V roce 89 jsem zvonil proti KSČ, dnes, když vidím kam jsme to dopracovali, tak mě z toho je úzko. Co mám dělat 17. listopadu, když se stydím za svoje zvonění? Jak dlouho bude ještě pokračovat ožebračování tohoto státu? Je skutečně nutné stále někomu lézt do zad..? Jsme na tom opravdu tak špatně, že si nemůžeme pomoct sami? Myslíte že neutralita by byla řešením nebo by bylo prospěšnější se přiklonit k Rusům či někomu jinému? Stála by třeba Čína o spolupráci s námi? Děkuji za odpovědi a jsem s pozdravem. Lada.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
12.11.2012 12:59:08 - Ing. Jiří Dolejš
také jsem stál na těch náměstích a chtěl změnu - a nemyslím že bych se měl za ten požadavek stydět. Změny byly nutné. Ale nyní snad dozrává vědomí, že změny jsou potřeba zase. Jde o to jaké.
A s jakou mezinárodní podporou ? Utíkat z Evropy nemá smysl, Neutralitu nemůžete jednostranně vyhlásit - tedy hledejme společně na nadnárodní úrovni cesty.
A neuzavírejme předem to, s kým - musí mu jít o změnu (nekonzervovat současný mafiánský systém) a to změnu sociálně citlivou a perspektivní, otevírajcí novou budoucnost a ne starou minulost..
