V momentě, kdy Taťána Malá vystoupila a řekla, že chceme prodloužit jednání po 19. a 21. hodině, tak jste se najednou začali hromadně hlásit. Já jsem se tam na to schválně díval. Takže vlastně od úterý jedete v permanentní obstrukci. Buď se tady střídáte - to já ještě respektuju, to jsme dělali taky, anebo si berete pauzy. To jste udělali v úterý, to jste udělali včera.
Tak prosím pěkně, už neříkejte, že se budete chovat lépe, my jsme byli ti horší, když to děláte úplně od začátku. Já tady připomenu jenom to, co vy jste dělali nám, aby věděli noví poslanci a nové poslankyně, kteří tady podepisovali, aby tady kultura toho projednávání byla lepší z hlediska toho, že mají třeba malé děti, rodiny, jsou tady zaměstnanci.
Tak my můžeme jet jako minulá koalice přes noc, můžeme navrhovat pevný čas pro hlasování. To všechno ještě je před námi. Tohleto všechno jste dělali vy. To bych jenom chtěl tady říct. Mrzí mě to, ale už první týden tímhletím způsobem to funguje. Příští týden měl být týden výborový a už je tam další schůze k nedůvěře, rekordně rychle.
Teďka k tomu porušování zákona, pravidla rozpočtové odpovědnosti. Já už jsem na to odpovídal kolegovi Jakobovi, prostřednictvím předsedajícího, včera, tak mu odpovím i dnes. To jste porušili, pane kolego, prostřednictvím pana předsedy, vy. Vy jste odevzdali rozpočet, kde byl schodek 286 miliard a nepřičetli jste tam 37 miliard rozdílu rozpočtu SFDI. Když to sečtete, tak je to součet 323 miliard. Vidíte, jak jsem k vám velkorysý. Nep
Jinými slovy, váš rozpočet je úplně vymyšlený, úplně. Ta čísla vůbec nekorespondují. Můžeme jít položku po položce a taky si to tady odehrajeme v rámci rozpočtu. Vy jste takoví nedočkaví, nevím. První čtení je 11. února, tak tam si to všechno řekneme, položku po položce, co se změnilo. Já s tím nemám problém, ale vy jste porušili ta pravidla. Vy jste porušil zákon (Poslanec Jakob: Já?). Vy, vaše koalice, protože jste sem nedali rozpočet SFDI do 30. září. Úplně prokazatelně, viditelně, evidentně, evidentně, evidentně! Tak prosím pěkně, začněte u sebe.
Poslední, obchvat. Já podporuju to, co tady říkal Zdeněk Hřib. Určitě ne jako první nebo druhý bod, protože dneska tady máme stavební zákon a ten jednací řád. Ale ano, jenom by bylo dobré připomenout, co všechno se tady v oblasti legislativy pro Prahu dělo v minulém volebním období. Zase... (Poznámky z pravé strany sálu.) Protože se vám to nehodí.
Čtyři roky jsem se tady snažil prosadit, abychom řešili problematiku krátkodobého ubytování. Čtyři roky se to nedostalo ani na program. Jenom pro kontext, čtyři roky. Podívejte se, jak jsme řešili taxislužbu. Tady u toho skutečně hrozí, že když se to neprodlouží, tak ta EIA může způsobit, že u toho obchvatu začneme od začátku. Ale zase se podívejme, kdy a kdo navrhl ten zákon, který tohle způsobil. Bylo to za předchozí vlády.
Teď tedy suma sumárum. Omlouvám se, já se fakt omlouvám, ale já jsem myslel, že tyhlety obstrukce skončí, že něco tady projednáme a vy to střídáte. Buď jste u mikrofonu nebo si berete pauzy a v zásadě vždycky si to nějak odůvodníte. Ty naše obstrukce byly obstrukční, ty vaše jsou korektní, protože vždycky máte důvod. My jsme ho samozřejmě nikdy neměli, vy ho samozřejmě máte.
Já to čtu tak, že vy jste se doposud nesmířili s výsledky voleb. Takhle se podle mě ta věc má a já vás prosím, pojďme už otevřít ten bod, tu dnešní schůzi, pojďme už něco udělat a vy to tam promítněte svými pozměňovacími návrhy nebo svým vystoupením a ne tímhletím natahováním permanentním, každodenním, teďka už každodenním.
Děkuju.
