Státní maturity – budeme poslední v Evropě? | ParlamentniListy.cz

Česká republika je jednou z mála posledních mezi vyspělými zeměmi, kde dosud chybí jednotný systém státních maturit. Vzájemná srovnatelnost výsledků a relevance hodnocení úrovně jednotlivých škol jsou cílem, ke kterému se snažíme dobrat už více než dvanáct let.

O tom, že to nebude jednoduché, se vědělo od počátku. Situace škol nebo jejich zaměření se často výrazně liší a školství v demokratickém státě už naštěstí nemusí fungovat podle jediné správné centrální šablony. Proto také není jednoduché nastavit systém srovnání a hodnocení jen tak od stolu či rozkazem, jako tomu bylo před rokem 1989. Pestrá nabídka umožňuje svobodnější volbu. Potřeba jakési jednotné „laťky“, kterou by všichni maturanti měli být schopni přeskočit, chtějí-li být hodni toho jména, zde však zůstává.

V posledních letech se bohužel příprava státních maturit začala přesouvat z roviny odborně-technické do roviny politické. V minulém roce bylo toto téma dokonce jedním z těch, které silně rezonovaly volební kampaní a stalo se objektem politického souboje. To by nemuselo být samo o sobě nijak zvlášť zavrženíhodné, kdyby byly na stole dva nebo tři srovnatelně silné a vydiskutované koncepty řešení, mezi kterými je třeba finálně rozhodnout. Ovšem v případě státních maturit jsme se zatím nedočkali žádného rozhodnutí nebo snad zrodu náhle objevené alternativní koncepce. Problém je jen stále odkládán, posouván a hrnut před námi.

Krok k řešení v širší shodě

V reakci na tuto situaci vznikla na půdě sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu v koordinaci s MŠMT a po dohodě napříč politickým spektrem poslanecká iniciativa v podobě víceméně technické novely školského zákona ( pro zájemce plné znění na www.psp.cz – Dokumenty – sněmovní tisk 1038 ). Jejím cílem je posunout přípravu státních maturit z mrtvého bodu a vytvořit podmínky pro to, aby mohly být v dohledném horizontu spuštěny.

Navrhovaná novela odstraňuje některé nedostatky v nynější právní úpravě a vychází i ze zkušeností nám blízkých zemí (např. Slovensko, Polsko), které se rovněž potýkaly při zavádění státních maturit s řadou potíží. Změny plynou i z ověřování průběhu nové organizace maturitní zkoušky a z poznatků při zpracování prováděcího předpisu. Využity byly i četné kritické ohlasy zainteresovaných pedagogů či ředitelů přímo z praxe. Řada z nich již obětovala přípravě na nový systém mnoho času, úsilí a energie. Není divu, že neustálé odsouvání je pro ně zklamáním. Nepřispívá to k právní a organizační jistotě škol ani jejich budoucích absolventů. Ti musí už nyní zodpovědně zvolit adekvátní způsob přípravy s ohledem na konkrétní formu zakončení studia.

Ochrana zadání, hodnocení, odpovědnost a odměňování

I když by se možná někomu znovu hodilo použít státní maturity jako předvolební munici, předložená technická novela se zaměřuje na konkrétní věcná řešení problematických míst, která je třeba doladit. Jde zejména o posílení ochrany obsahu zadání zkoušek před jejich neoprávněným zpřístupněním, řešení případů neoprávněného zpřístupnění informací o zadání maturitní zkoušky, postup při stanovení a případné úpravě nejnižšího bodového hodnocení nutného pro úspěšné vykonání maturitní zkoušky a upřesnění odpovědnosti a povinnosti ředitelů škol a Centra při pořízení a zpracování výsledků maturitní zkoušky.

Novela umožňuje rozšířit okruh osob, které mohou vykonávat funkci hodnotitele písemných prací a dílčích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky. Posiluje objektivitu hodnocení závazností metodických pokynů Centra po zajištění průběhu zkoušek a hodnocení jejich výsledků. Novela dále upřesňuje opatření, kterými stát kontroluje platnost školami vystavených certifikátů o dosaženém stupni vzdělání, a zefektivňuje proces vyřizování žádostí o přezkoumání průběhu a výsledků zkoušek změnou vymezení kompetencí ministerstva a krajských úřadů v této oblasti.

Novelou se také lépe upravuje uvolňování pracovníků pro účely zabezpečení konání maturitních zkoušek, závěrečných zkoušek a absolutorií a stanovení jednotné náhrady jejich mezd a odměn. To bylo odbornou veřejností jedno z nejčastěji zmiňovaných bolavých míst. Návrh upřesňuje i podmínky odborné způsobilosti pro činnost zadavatele, komisaře nebo hodnotitele.

Se státní maturitou rovnou na VŠ? Jednou ano.

Novela přesněji definuje podmínky registrace uchazečů o jednotlivou zkoušku tak, aby mohla sloužit jako alternativní hodnotící nástroj při využití výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky vysokými školami v rámci přijímacího řízení ke studiu na VŠ. Zde je však na místě zdůraznit ono slůvko „mohla“, protože zástupci akademické obce již avizovali, že případné uznání státní maturity či jejích částí v průběhu přijímacích řízení může nastat až po vyhodnocení zkušeností s výsledky prvních maturitních ročníků, které je jako celek podstoupí. Pak teprve může výhledově nastat posun od současného stavu, kdy jsou maturity z různých typů škol či dokonce z jednotlivých škol stejného typu reálně nesrovnatelné. Vysoké školy jsou tím nuceny uchazeče pro své potřeby testovat znovu a po svém.
Pro tento aspekt i pro státní maturity jako celek platí, že komplexní změnu takového rozsahu nelze provést ze dne na den jediným administrativním rozhodnutím. V pluralitním prostředí moderního otevřeného školství musí být do procesu přechodu zapojeni všichni kompetentní účastníci, což celý proces prodlužuje. Ovšem jen tak lze upravovat parametry systému, aby byl po nezbytném „usazovacím“ období skutečně dlouhodobě funkční a přínosný nejen pro studenty, pedagogy či školy, ale i pro stát a jeho budoucí vyhlídky v sílící globální ekonomické, společenské nebo vědecké konkurenci.

Ing. Petr Bratský

Státní maturity – budeme poslední v Evropě?

Premiér

PS PČR

Vláda

Divoká karta

Rozhovory