ČT: Bartoše k obědu, Rakušana k večeři
Ani ne za rok se budou konat volby do poslanecké sněmovny. Na politické scéně přituhuje, někomu začíná zvonit umíráček, někdo naopak roste, formují se nová spojenectví.
Ani ne za rok se budou konat volby do poslanecké sněmovny. Na politické scéně přituhuje, někomu začíná zvonit umíráček, někdo naopak roste, formují se nová spojenectví.
Tak si tak čtu, co zase komici z našeho mediálně politického dvorku napovídali nového o Radě České televize a vůbec tak o ohrožení Kavčích hor jednou mladou ekonomkou, kroutím u toho nevěřícně hlavou a přemýšlím, co to tam v tý Praze hulej.
Kdyby novináři ještě byli skutečnými novináři, a ne politickými aktivisty, kdyby investigativci ještě byli skutečnými investigativci, a ne nájemnými propagandisty...
Poslední, o co v České televizi jde, je nějaká Dozorčí komise. Ta o ničem nerozhoduje, je to jen poradní orgán Rady ČT. Proč tedy ten povyk?
Vážený otče arcibiskupe, vážení otcové biskupové!
Za prvé: Management České televize žádný souhlas Rady ČT k odkupu těch ostravských pozemků nepotřebuje. Správná otázka proto zní: Proč o něco takového generální ředitel žádal?
Namísto toho, aby se lidé v předvánočním shonu rozptýlili do všech prodejen a provozoven a do všech sedmi dnů, co jich týden má, idiotská vláda drží všechny menší krámy i služby zavřené...
Obvykle to v povolebních Spojených státech amerických chodívá takhle.
Je to paradox paradoxů. Politická strana, jež má přímo ve svém názvu adjektivum demokratická, totiž Demokratická strana, zabila ve Spojených státech amerických demokracii.
Zatím všechny epidemie, co kdy v běhu času svět zachvátily, vždy dříve či později ustoupily. I bez vypnutí ekonomiky a zastavení života společnosti.
Že jsme Země dvojího metru a že Česká televize je jejím hlavním mediálním orgánem, se ví už dávno.
Bezpohlavních hnutí i účelových slepenců je dost, přeměňme Trikolóru v jasně profilovanou stranu.
Respektovat lze pouze toho, ke komu chováme důvěru.
Na té demonstraci jsem nebyl. Ale celé odpoledne jsem seděl u počítače a monitoroval si situaci z různých zdrojů.
V Senátu se momentálně hrají šachy. Šachy o to, kdo bude jeho předsedou, a tím pádem i druhým mužem, případně ženou, v české ústavní hierarchii. Hned po prezidentovi.
Propagandistických nalejváren, dopisů pragováků, rezolucí z továren i antichart všeho druhu už jsem si za svůj život užil dost.
Tak se nám ta naše politická zahrádka hezky rozjasňuje. Nedostudovaný bohoslovec Mikuláš z letenského pódia zavelel, že opoziční strany, aby smetly Babiše a jeho ANO, se musí pospojovat do koalice...
Vím, o čem mluvím. Jako člen a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsem mimo jiné i na toto devět let dohlížel. Řeč je o spravedlivém zastoupení politických stran v televizním a rozhlasovém vysílání.
Soucítím s lidmi, kteří v zoufalství, kam Evropská unie spěje, volají po czexitu. Také bych nejraději řval. Zatím mi ale nikdo neodpověděl na otázku, jak to zařídit. Tohle je možný scénář. Žádný optimismus v něm ale nehledejte.
Tak jsem se od České televize nejprve dozvěděl, že Marek Hilšer je prý nezávislý senátor, tvrdila to moderátorka Událostí komentářů Marcela Augustová, a o něco později, a to v titulku, že prý je nestraník.