Kolik z nich bylo Poláků a Čechů, je vedlejší, protože zahynuli lidé, občané Evropské unie, v níž máme všichni všude stejná práva a povinnosti. Bylo by však vhodné, kdyby se polský a český premiér, kteří se na místo tragédie dostavili – a je to tak velmi správné – dohodli na pomoci rodinám pozůstalých koordinovaně tak, aby byla co neúčinnější.

Velká tragédie musí být samozřejmě vyšetřena. Skutečnost, že v těžební hloubce 800 metrů vybuchl plyn metan, který těžbu uhlí vždy doprovází, pochopitelně staví naléhavé otázky o funkčnosti varovných senzorů a o dalších bezpečnostních opatřeních, která selhala tak, že důl musí být i s těly horníků zatím hermeticky uzavřen, aby se požár nešířil. Pak bude snad možné ostatky horníků dopravit na povrch. 

Jak známo, OKD je po bankrotu zaviněném předchozími majiteli vlastněna státní společností PRISKO, přičemž původní plány na úplné zastavení těžby černého uhlí vedení OKD letos v říjnu v důsledku růstu cen uhlí korigovalo tak, že těžba má v části těžebních dolů OKD pokračovat nejméně do roku 2030. Pro rok 2019 se plánovalo vytěžit kolem 4,5 miliónů tun černého uhlí, které se v České republice těží jenom zde a je nenahraditelnou surovinou zejména pro výrobu ocele.

Hornická činnost byla a bude vždy spojena s velkým rizikem. Nedávno přiblížil dvoudílný celovečerní hraný film Dukla velmi věrohodně dosud největší poválečnou tragédie, kde v Dole Dukla v Havířově na Karvinsku zahynulo 108 horníků. Honba za rekordy, politická tupost i odborná nekompetentnost

a opomíjení základních bezpečnostních opatření byly hlavní příčinou této obrovské tragédie horníků navzdory faktu, že minulý režim práci horníků velmi adoroval a mimořádně honoroval. Dnes je tomu na základě moderních systémů sice jinak, ale i současná tragédie znovu dokázala, že práce v hlubinném podzemí dolů je a bude spojena s rizikem smrti horníků.

Proto musí nadále i naše svobodná společnost věnovat hornictví velkou pozornost bez ohledu na skutečnost, že volba povolání je dnes zcela svobodným rozhodnutím svobodných lidí. Kvůli náročnosti této práce, ale také v kontextu krize OKD, byla v roce 2016 přijata zákonná úprava, podle které budou moci dříve do důchodu odejít všichni horníci, kteří v hlubinných dolech odpracovali alespoň 3300 směn. Horníci tak mohou odejít do řádného důchodu už v necelých 56 letech. Česká společnost si musí uvědomit, že vyšší celospolečenské náklady na horníky a zaměstnance dalších náročných oborů, kteří sotva mohou svou pracovní činnost vykonávat do běžného penzijního věku 65 let, je oprávněnou daní za to, že my ostatní žijeme v klidu a bezpečí. 

I to je poselství tragédie 13 mrtvých horníků všem nám. Čest jejich památce! 

Press ODA