Při osmileté spolupráci komunistů a socialistů na politické správě Plzeňského kraje, ať již v “tiché” podpoře nebo v koalici, docházelo přirozeně i k některým názorovým rozporům, avšak každý problém se spolehlivě vyřešil. Nejen ke spokojenosti obou koaličních partnerů, ale především ve prospěch občanů Plzeňského kraje.

     Okolnosti doprovázející dosazení Josefa Bernarda na čelo socialistické kandidátky však již samy o sobě napovídaly, že začíná být něco skutečně v nepořádku. Nebudu komentovat fakt, že dlouholetý preferent ODS, spolumajitel ŠKODA Transportation, kvůli slibné nominaci až teprve krátce před volbami vstoupil do ČSSD. Bez podstatnější vnitrostranické zásluhy podezřele rychle odsunul politicky “dlouhodobě pracovitější” kolegy do role volebního komparsu. Ano, samozřejmě uznávám, že toto je interní záležitostí sociálně demokratické partaje, rodné to matky KSČ, avšak rétorika, kterou nyní mediálně, a trošku nemotorně vede pan Bernard v neprospěch KSČM a současně vyjadřuje sociálně demokratický příklon k ODS, nemůže žádného čestného  člověka nechat v úplném klidu.

     Občané by měli vědět, a zcela jistě i mnozí registrují, že Bernard byl do hejtmanské funkce jistými kruhy pozvolna protlačován již od dubna tohoto roku, kdy byl s psychologicky podpráhovou pompou uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje. Zřídka souhlasím v politických názorech s europoslancem Jiřím Pospíšilem, ale tentokráte se musím pod jeho slova podepsat. V médiích, taktéž staronový krajský zastupitel, Pospíšil k tomuto aktu prohlásil: “Nepřijde mi to politicky etické a považuji to za lapsus, který narušuje volnou soutěž politických stran”. Ale to nebylo zdaleka vše! Nově vygenereovaný kandidát na hejtmana se začal s železnou pravidelností objevovat i v periodiku Plzeňský kraj, distribuovaném bezplatně do každé domácnosti, a to dokonce několikrát na titulní stránce, byť jsem proti této demokraticky nerovné politice zviditelňování politických exponentů, jako člen redakční rady několikráte explicitně, avšak zcela marně, protestoval.

    Nic na tom,  že snad za ještě horší považuji okolnost, že v sociální demokracii se již stává běžným jevem, že “pravá ruka, neví, co zrovna dělá ta levá”. Zatímco předseda ČSSD a předseda vlády Sobotka ještě na začátku října prohlašuje, v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že by se po sněmovních volbách v příštím roce mohla spojit ČSSD s KSČM do vládní koalice, samolibý oranžový lídr v Plzeňském kraji suverénně proklamuje, asi aby si užil další chvilku své pochybné slávy, že s komunisty na krajské úrovni “nikdy”. A to v rámci celé předvolební kampaně ČSSD vlastně jen s velkým humbukem rozváděl a navazoval na to, co se v našem kraji, za těch v úvodu článku avizovaných společných 8 let, rudo - oranžovému souručenství podařilo. 

     Zjednodušeně řečeno, komunisté mu najednou povolebně vadí, ale podivné je, že nikoliv ti bývalí, dnes rozlezlí po většině politických subjektů. Z úsloví, že “košile je totiž vždy bližší než kabát” vyplává, že čerstvě zrozený, povolební generál, vítězící se ztrátou 6 mandátů, by se také třeba ani hejtmanem stát nemusel, kdyby totiž přestal “ulívat” ODS a některým dalším pravicovým subjektům aktuálně vstupujícím do krajského zastupitelstva! Například aktuální vyjednávač ODS, místopředseda regionální ODS, Roman Jurečko by mu to asi zcela jistě neodpustil”.

     Co naplat, že také zapomíná na to, že když “jeho” firma měla před několika lety eminentní zájem o zakázku na výstavbu nového depa dopravních podníků v Plzni, rozhodně mu komunisté “nesmrděli”, tak jako dnes, ba právě naopak! Mohl se přetrhnout, aby mnohamiliardový, po desítky let město finančně zatěžující, kontrakt získal, a to i za přispění komunistických zastupitelských hlasů. Osobně se musím trochu veřejnosti omluvit, že i můj hlas tehdy získal, skutečně jsem si přál, aby hromadná doprava zde kvalitně a také dlouhodobě fungovala, ale to, že vlastně pomáhám takto názorově nestabilnímu a pokryteckému člověku, jsem skutečně netušil. 

    Co dodat závěrem? Bernardův nepřímý, ale snadno čitelný útok na krajské programové propojení KSČM s ČSSD v Plzeňském kraji, po osmi letech skutečně poctivé zastupitelské práce, není podmíněn, alespoň podle mého názoru, jen pouhou pravicovou, ideologickou nesnášenlivostí komunistů, ale logicky také razantním “plivnutím do svého vlastního hnízda”. Je s velkým podivem, že toto jeho vystupování  proti politické levici “oranžovým přátelům” vlastně ani nevadí!