PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA

  • KSČM
  • Plzeňský kraj
  • krajský zastupitel
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,63. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

09.11.2016 16:43:16

Poslanecké vystoupení k návrhu zákona na ochranu zvířat proti týrání

Poslanecké vystoupení k návrhu zákona na ochranu zvířat proti týrání

...

Návrh poslanců Robina Böhnische, Jiřího Valenty, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše, Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů    (stenozáznam PS PČR)


   Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnozí z nás již dlouhou dobu tiše tolerují, či - bohužel - dokonce ještě podporují usmrcování zvířat kvůli tak nicotným a pofidérním záležitostem, jaké by se měly vyskytovat v žebříčku hodnot inteligentního člověka až na jeho samotném dně. Kožešiny sloužící jako módní ozdoby či doplňky, ať již ve formě límců, lemů či celých kabátů, odrážejí v sobě každodenní útrpný život až dvaceti tisíc zvířat chovaných u nás. A my na to stále lhostejně nic. Někteří z nás dokonce tento stav podporují a používají pseudoargument ve stylu, že dokud existuje poptávka, potom musí být i nabídka, a jestli my se jí nepřizpůsobíme, tak trh bude stejně saturován kožešinami z tzv. černých chovů, případně lacinými kožešinami z Číny a podobně. Jenže uvědomujeme si, že i ta tolik chovateli lišek a norků zmiňovaná tržní síla kožešiny se již skutečně vytrácí? Ano.

    Osobně se domnívám, že v dnešní době zabíjení zvířat kvůli lidské módě je morálně neospravedlnitelné, a chápou to naštěstí dokonce i nejvýznamnější módní návrháři, kteří tu zmiňovanou poptávku tlačí stále hlouběji ke dnu. Skupina Armani nedávno oznámila, že se zavazuje k naprostému ustoupení od používání kožešin při výrobě veškerých svých produktů. Majitelé firmy se tak připojili ke světovým značkám jako jsou Hugo Boss, Calvin Klein, Tommy Hilfiger či například Ralph Lauren, které z výše uváděných a zcela pochopitelných důvodů přešli k alternativním umělým materiálům. Ale i přesto jsou zvířata u nás hromadně zabíjena, a to plynem či elektrickým proudem. Například lišce se vloží jedna elektroda do tlamy, druhá do konečníku a je následně usmrcena elektrickým šokem. Norci bývají zabíjeni i výfukovými plyny. Prostě se nastartuje například traktor a od výfuku se přivádí plyn do bedny, jakési plynové komory.

    Lisabonská smlouva ale konstatuje, že zvířata jsou vnímající bytosti, a tedy nakládání s nimi musí být regulováno, a také proto téměř polovina států Evropské unie chovy již zakázala a v dalších zemích debaty o takovémto zákazu probíhají. Úplný zákaz platí, jak už zde bylo zmíněno, například ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku. Zmiňován zde byl i nepřímý zákaz, kde jsou stanoveny pro komerční provoz reálně nesplnitelné podmínky, jako je tomu v Německu a částečně také ve Švýcarsku.

    Smlouva o fungování Evropské unie v článku 13 zase praví, že by členské státy měly plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí, a neomezuje je v možnosti kožešinové farmy zakázat. A odůvodňuje to zcela pragmaticky, že dosud nebyly vyvinuty žádné komerční systémy chovů, které by potřebám lišek a norků vyhovovaly.

    Co však osobně spatřuji v tomto ohledu jako pokrytecké, je fakt, že evropské právo doposud ještě neomezuje ani dovoz či prodej takovýchto výrobků. Tento nevyhovující stav na poli evropského práva však nemůže být pro nás žádnou brzdou k prosazení tohoto potřebného zákona u nás. 

    Jako jeden z předkladatelů tohoto zákona musím znovu upozornit a zopakovat, že se v našem případě nejedná o zamýšlenou restrikci chovu kožešinových zvířat jako celku, což je některými podsouváno, ale pouze by se měly zakázat farmy, kde dochází k zpracování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získávání kožešiny. Konkrétně se jedná pouze o devět chovů v Dolní Cerekvi, Jiříkovicích, Syrovicích, Křižanovicích, Klopotovicích, Bruzovicích, Pustějově, Vítějevsi a ve Velkém Ratmírově. V návrhu je uvedeno, že od roku 2017 by se nesměly nové farmy již zakládat a do konce dalšího roku by měly ukončit činnost podniky stávající, jak zde také již řekl pan zpravodaj.

    Nebudu dál také komentovat ten fakt, že Ministerstvo zemědělství by mělo poskytnout prostředky, které zcela jistě ve svém rozpočtu najde, končícím farmám, a to na základě vyhlášky, např. na krytí vynaložených investičních nákladů. A naše veřejnost si tuto normu většinově přeje. Také zde již bylo zmíněno, že CVVM z prosince 2015 při svém výzkumu zjistilo, že s chovem tzv. kožešinových zvířat nesouhlasí více než 70 % občanů s tím, že by se současná společnost, a to je také můj názor, zcela dobře obešla bez kožešinové módy.

     Dámy a pánové, často slýcháme z tohoto místa traktáty o lidské svobodě. Zejména nás často edukují kolegové z pravé části politického spektra. Ale zamysleli jsme se již nad tím, že na této planetě nejsme skutečně sami a že zabíjet živé tvory jen pro takový pochybný plezír, jako je právě aktuální lidská móda, je nepochybně projevem zpátečnického myšlení a že i tito živí tvorové mají jistý nárok na svou svobodu? A to říkám, a znovu zdůrazňuji, že se žádným způsobem nepokouším nyní nabourat přirozený potravní řetězec člověka a zpochybňovat zvířecí maso jako základní lidskou potravinu.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, argumentů pro podporu návrhu této normy je nepochybně mnohem více. Snažil jsem se v krátkosti nastínit alespoň ty podle mého názoru hlavní a rozhodující.

    Na závěr bych si vás dovolil ještě obeznámit s některými mýty, které jsou uvedeny např. v dopisech poslancům, například od předsedy základní organizace chovu kožešinových zvířat Českého svazu chovatelů a majitele firmy Norek s. r. o. Dovolím si zmínit alespoň tři hlavní mýty.

    Za prvé: Důvodová zpráva je ve svých částech neobjektivní a nevyvážená. Argumentace v ní přesně kopírují argumenty organizací s radikální veganskou vizí, což je tedy velice úsměvné, přičemž absolutně nebere do úvahy námitky přímo dotknutého sektoru a nereflektuje existující vědecké důkazy.

     Za druhé: Vědecká literatura domestikaci druhů chovaných na kožešinu jasně konstatuje úspěšnou domestikaci.

    Za třetí: Poslední mýtus, který jsem si vybral, je ten, že máme důvody se prý domnívat, že velká část poslanců podepsaných pod zprávou byla vystavena tlaku a jednostranným nepravdivým informacím ze strany lobbistických aktivit veganských organizací, přičemž poslanci neměli možnost vytvořit si kvalifikovaný a vyvážený názor.

    Takže nejprve k tomu prvnímu. Nejprve za sebe musím velice důrazně vyvrátit tvrzení, že by na mne kdokoli tlačil a že bych podléhal jakési veganské lobby, řekl bych, že spíše naopak, že i já jsem jejich názorovým soupeřem.

A k tvrzení o neakceptaci a nereflexi existujících vědeckých důkazů předkladateli bych si vám nyní dovolil na samotný závěr ocitovat otevřený dopis signovaný mnoha vědeckými autoritami v tomto oboru v České republice, který tato nepodložená obvinění jasně vyvrací. Cituji: V blízké době budete rozhodovat o návrhu zákona, který má v České republice po vzoru některých dalších evropských zemí zakázat tzv. kožešinové farmy. Do diskuse o této problematice bychom rádi přispěli odborným pohledem na vhodnost podmínek, které současně kožešinové farmy zvířatům poskytují.

    Z původně širší škály živočišných druhů chovaných výhradně pro kožešiny zůstaly v České republice v souladu s celosvětovým trendem již pouze chovy norků amerických, lišek stříbrných a lišek polárních. Všechny tyto druhy patří do řádu šelem a počátek jejich systematického chovu v zajetí je datován teprve od konce 19. století. Míra domestikace těchto firem je tedy srovnatelná s divokými šelmami chovanými v zoologických zahradách. Zatímco však zoologické zahrady vynaložily v posledních desetiletích nemalé prostředky a úsilí k přizpůsobení životních podmínek potřebám chovaných živočišných druhů, divoké šelmy na kožešinových farmách jsou stále ve velkém chovány v klecích, které jejich etologii vůbec neodpovídají. Norci i lišky jsou teritoriální zvířata, jejich přirozené teritorium čítá několik kilometrů čtverečních, v případě lišek polárních až desítky kilometrů čtverečních. Toto své teritorium pravidelně obcházejí, značkují si jej za pomoci pachových stop, budují si v něm nory a zaopatřují se lovem. Norci jsou solitérní, napůl vodní živočichové. Na tlapkách mají částečně plovací blány a většinu svého času tráví ve vodě či v těsné blízkosti vody. Jakákoliv forma klecového chovu tak nemůže ze své podstaty naplnit etologické potřeby těchto divokých šelem, obzvláště pokud jde o potřebu podnětů, pohybu, budování nor a v případě norků též plavání a přístupu k vodě. S ohledem na tuto skutečnost se lze důvodně domnívat, že klecové chovy způsobují těmto zvířatům utrpení, a to i přesto, že kontroly státních orgánů v nich z veterinárního hlediska neshledávají závažné pochybení. K tomuto závěru přispívají též odborné studie konstatující v těchto chovech vysoký výskyt stereotypií, které jsou široce interpretovány jako průvodní jev špatné životní pohody.

     Není naší ambicí posuzovat etickou otázku, zda je v principu akceptovatelné chovat a usmrcovat zvířata výhradně kvůli kožešinám. Těžko se však můžeme vyhnout hodnocení přínosu kožešinových farem v konfrontaci se závažnými odbornými námitkami, které lze z hlediska ochrany zvířat proti jejich faktické podobě vznést. Ochrana zvířat je dnes již široce uznávaným veřejným zájmem - a to bych i já osobně zdůraznil. A každou odůvodněnou obavu z možného vlivu lidské aktivity na utrpení zvířat lze tím méně přehlížet, čímž zbytečnější se tato aktivita pro lidské potřeby společnosti jeví býti. Kožešiny měly bezesporu pro člověka a jeho přežití nezastupitelný význam v minulosti. V dnešní době však představují pouhou módní nadstavbu.

     A teď závěr, a ten je velice důležitý. Jsme proto přesvědčeni, že komerční chov divokých šelem v klecích je v zásadním rozporu se současnými poznatky o potřebách těchto zvířat, a vzhledem k zanedbatelnému významu tohoto odvětví pro lidskou společnost 21. století považujeme za vhodné chovy tohoto typu zrušit. S úctou - a jsou zde podepsáni různí odborníci např. z Přírodovědné fakulty UK, Výzkumného ústavu živočišné výroby, ale i ze ZOO v Ústí nad Labem, ZOO Dvůr Králové, Ústav biologie obratlovců Akademie věd, Akademie věd České republiky, Česká zemědělská univerzita atd. atd.

     Takže dámy a pánové, doufám, že jsem vás zbytečně moc nenudil. Ta předchozí vystoupení mi připadala samozřejmě správná některá, s některými se můžu ztotožnit, bohužel se musím ztotožnit i s vystoupením pana kolegy poslance Kalouska, s kterým se běžně neztotožňuji, ale jak vidíte, tak ta fakta teď bez ohledu na stranickou příslušnost jsou velice výmluvná. Proto vás prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji vám za vaši pozornost!

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama