PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,22. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

24.02.2015 17:54:33 - nerow

Manipulace?

Vážený pane, děkuji za odpověď. Obávám se ale, že z Vaší strany došlo k nepochopení tématu, který zmiňuji. Na jedinou otázku jste mi neodpověděl, pouze převádíte problém jinam. V manipulaci a demagogii Vás zřejmě jen tak někdo nepřekoná. Historie Vietnamu je jistě velice smutná a politováníhodná. Souvislost s okupací naší země ale postrádám. Ostatně, proč v souvislosti s Vietnamem nezmíníte Čínskou agresi v roce 1979? Pod vedením TSP? Jakou optiku nyní použijete?
Kapitalismus v Rusku. Nerad používám jakékoli -ismy, nemají totiž jasný obsah. Těžko říct, jak to nazvat. Nejspíše absencí základních kulturních hodnot, neuvěřitelným plýtváním veškerými zdroji, a to nejen za poslední čtvrtstoletí, zřejmě v důsledku ztráty koloniálního panství.
Na závěr, položil jste mi konkrétní otázku. Já, na rozdíl od Vás nemíním kličkovat, a odpovím takto: Ilja Muromec nebo chcete-li Ruský vítěz, dopravní letoun z roku 1913, který navrhl Igor Sikorski, kde skončil, jistě víte.

Odpověď

28.02.2015 0:41:23 - PhDr. Josef Skála, CSc.
 

Ilja Muromec byl pozoruhodný výkon. Vy jste však nastolil téma „ruského výrobku, který by sloužil obyčejným lidem“. Iljů Muromců se vyrobilo pár kusů – a „obyčejným lidem“ nesloužily ani náhodou. Kde skončil Igor Sikorskij? V Americe, poněvadž po I. světové válce, kdy z Ruska emigroval, nenašel uplatnění ani nikde jinde v Evropě. Před tím, čemu položil základy v USA, klobouk dolů. Letecký průmysl SSSR se však – na jiných konstrukčních a technologických základech – rozvíjel už bez něj.

Pokud jde o napadení Vietnamu v roce 1979, jsem ten poslední, kdo by je adoroval. Musím Vás ovšem zklamat i tady: tu akci tehdy rozhodně odsoudilo i socialistické  Československo.

Souvislostí srpna 68 a války, běžící v téže době ve Vietnamu, je víc. Já mířil k té, v níž je vše jako v básníkově kapce rosy – tolik lidí, kolik přišlo o život intervencí u nás, jich ve Vietnamu umíralo v průměru každé dvě až tři hodiny a po víc než deset let nonstop. Napalmem, kobercovými nálety, defolianty, díky nimž se rodí zmrzačené děti dodnes, bestiálními masakry typu My-lai. Až dostanete kuráž zlomit dvojí metr, třeba se začervenáte i za insinuace o „manipulaci a demagogii“.

A najdete možná i odvahu zamyslet se vlastní, a ne cizí hlavou nad moudrem o „ztrátě koloniálního panství“ – rozumím-li Vám správně, že tím „panstvím“ míníte moc Moskvy nad sovětskými republikami, ne-li snad i spojenci typu ČSSR do prahu 90. let. Ropa a zemní plyn jsou velmi homogenní komodity. Tržní cenu mají světovou. Kotuje se na komoditních burzách. A na rozdíl od spotřebního zboží, kde sama trade mark umožňuje prodávat za několikanásobek ceny oproti méně etablované konkurenci (ač kvalita může být klidně i srovnatelná, ba někdy možná i lepší) tady podobné detaily hrají roli téměř nulovou. Ropa a plyn do zemí typu ČSSR stála mnohdy jen asi třetinu světové ceny. Jinde je tedy Moskva mohla prodávat za trojnásobek.  Jaký díl produkce, vyráběné v nevelké zemi jako  ta  naše, měl kdy šanci na totéž – tedy odbyt na nejnáročnějších trzích za ceny, srovnatelné s inkasem  nadnárodních žraloků? Jaký díl ji má dnes – s výjimkou pár filiálek oněch zahraničních žraloků, jejichž zisky mizí za kopečky?

Energie jsou přitom jen jeden, zdaleka ne však jediný příklad. Pojďme třeba právě k Vašemu tématu - leteckému parku. ČSA s iljušiny a tupolevy byly v permanentním plusu (při zlomku dnešních cen letenek). Byly v něm i díky nízké pořizovací ceně své flotily. Dneska – s leteckým parkem nepoměrně dražším – se topí ve věčných dluzích a ztrátách. Kdy jde o „koloniální panství“? Snad tehdy, když je vzájemný vztah výhodnější pro toho menšího?