Jistě, nedostatek vláhy je problém, a to nejen český, ale celoevropský. Pršet by mohlo, alespoň v noci, aby nám to nekazilo dny a hlavně víkendy, jak se stalo již tradičně zvykem. Jistě jste si také všimli, že zásadně je horší počasí o víkendu a o svátcích? Svatý Petr má snad nějaký zastaralý program ve svém počítači.
S tím, jaké je počasí toho však moc nenaděláme. Nesouhlasím ani s různými zelenými teroristy, kteří by nejraději všechno hodili na to, že jezdíme autem místo na velbloudech a že si rádi dáme svíčkovou místo chaluh. Lidská činnost jistě počasí ovlivňuje, ale tento vliv je malý. Mám tím na mysli především naši republiku. Nehovořím o Číně a Indii nebo o Brazílii.
Co tedy s tím?
Především bychom se měli vrátit k situaci v devadesátých letech minulého století. Ať již z jakýchkoliv důvodů, tehdejší Československo mělo takové přebytky v zemědělské produkci, že bylo čistým vývozcem. Obilí, maso, cukr a další a další.
To, co potom následovalo, bylo záměrné zničení našeho zemědělství a naší potravinové soběstačnosti. Zcela záměrné a je mi velmi líto, že to vše se dělo s naprostým záměrem, kdy byla ignorována všechna fakta, kterými jsem argumentoval a především bylo ignorováno varování před geopolitickými a strategickými důsledky zničení naší potravinové soběstačnosti.
Za vším je nutné hledat jak vládu, tak Evropskou unii s jejími naprosto nesmyslnými požadavky, i potravinářskou lobby vedenou ministrem financí. Neoddělujme tehdejší vládu a dnešního ministra financí. Již tehdy velmi úzce spolupracovali. Na základě jejich chybných rozhodnutí a bezohledných podnikatelských záměrů byly zničeny osevní plochy, z úrodné půdy se stala golfová hřiště nebo pozemky pro solární elektrárny. Zároveň byl ničen i zpracovatelský průmysl. Můžeme jako příklad jeden za všechny uvést cukrovary. Naprostý nadbytek cukru byl nahrazen naprostou závislostí na dovozu. Cukrovary byly předány (ne prodány) jen za symbolickou korunu zahraničním firmám, které slíbily investovat do modernizace. Nic takového je ovšem nenapadlo. Okamžitě po získání cukrovarů je zavřeli, strojní vybavení odvezli a budovy a pozemky prodali na skladové nebo montážní haly, aby mělo kde původní bílé domorodé obyvatelstvo robotovat.
Argumentoval jsem tím, že závislost je vždy nežádoucí, ovšem závislost na dovozu potravin je vražedná a staví nás do pozice hladovějících prosebníků při každém výkyvu na světových trzích nebo právě zmíněných výkyvech počasí.
Jak můžeme být suverénním státem a rozhodovat si nezávisle o svých vlastních záležitostech, když jsme závislí na dovozu potravin. To z nás dělá kteroukoliv jinou rozvojovou zemi, Rwanda-Burundi nevyjímaje.
Není argumentem, že sucho by bylo tak jako tak. Bylo, ale pokud bychom měli dostatečné osevní plochy, i při nižších výnosech bychom dosahovali dostatečné kvantity produkce.
Co s tím dnes? Je nutné si uvědomit, že potravinová soběstačnost je v současném světě, který je ve znamení stěhování národů a na pokraji válek o zdroje, nejen průmyslovým odvětvím, jako každé jiné, ale strategickým oborem důležitějším než je třeba výroba zbraní.
Jelikož je to strategický obor, podle toho také k němu musíme přistupovat. Musí být vytvořeny jiné podmínky pro rozvoj zemědělství. Příkladem budiž zrušení zákona, který si schválil současný ministr financí a který zajišťuje jemu samotnému prostřednictvím jeho firem miliardové zisky. Proč by byly obrovské osevní plochy zaneřáděny řepkou olejnou jenom proto, že platí zákon, který ukládá přimíchávat do každého litru benzínu nebo nafty jakousi odpornou bio složku, která ničí motory aut a zároveň znečišťuje životní prostředí více než čistý benzín?
Proč byla zničena stáda skotu ať již na produkci masa nebo mléka? Jenom proto, aby bylo možné dovážet prostřednictvím firem současného ministra financí, který již tehdy ovládal zpracovatelský průmysl, horší produkci ze zahraničí a tím dosahovat na náš úkor obrovských zisků. Myslíte si, že zisky ministra financí pocházejí z jeho podnikatelských kvalit? Nebo z toho, že konzumujeme ty blíže neurčitelné hmoty produkované jeho firmami?
Zrušení uvedeného zákona by uvolnilo osevní plochy pro jiné plodiny, a zároveň ušetřilo životní prostředí. Ministr financí by přišel o obrovské zisky, alespoň by mu potom nebylo tolik líto, až bude následovat další nezbytný krok. Velmi mne mrzí, že jsem musel předchozí odstavce vztáhnout k jedné osobě, byť členu vlády. Jak je totiž možné, že byl strategický obor během dvaceti let soustředěn v rukou jedné osoby. To není střet zájmů, to je naprosté zneužití moci. Výrobu potravin jako strategický obor nelze ponechat jen v rukou jednoho člověka. Logicky tedy musí nastoupit antimonopolní úřad, který na základě odlišného přístupu k zajištění potravinové soběstačnosti, znovu posoudí koncentraci tohoto oboru a přijme taková opatření, která povedou k rozbití současného monopolu. Podotýkám, že navrhovaná opatření nejsou ani v nejmenším v rozporu s principy trhu a demokratického a právního státu.
Jistě mi dáte za pravdu, že produkce burských oříšků neboli podzemnice olejné není až tak důležitá v rámci potravinové soběstačnosti a to ani v zemi, kde by se bez burákového másla neobešli. Přesně tak, mám na mysli Spojené státy americké. Přesto, když Jimmy Carter chtěl zastávat funkci prezidenta, musel předat rodinnou firmu na produkci právě výše zmíněné plodiny do správy. V České republice je monopol v potravinářském průmyslu nepodstatným detailem, ačkoliv umožňuje vydírat celý národ a korumpovat vedení státu.
To je jen nástin toho, co musí následovat po příštích volbách k zajištění potravinové soběstačnosti České republiky s ohledem na vzrůstající napětí ve světě v předvečer válek o vodu a potraviny. A vzhledem k výrobním lhůtám v zemědělství.
