Tento ročník a jeho dozvuky však odhalily, možná nechtíc, nebezpečí, které číhá pod zdánlivě uhlazenou tváří parlamentních a zvláště vládních politických stran. V době, kdy je místopředsedou vlády (ANO) nomenklaturní kádr strany, která dříve za svého úhlavního nepřítele považovala každou rockovou kapelu a nechala ji sledovat tajnou policií, se ozývají jeho souvěrci i z ČSSD. Jakýsi poslanec, který možná díky tomuto svému vystoupení vejde do dějin, prohlásil, že by měla být zakázána kapela Ortel, nebo by měla být vyloučena ze soutěže anebo nejlépe by měla být zrušena celá anketa.

Lidé svým přímým hlasováním vyjádřili názor. Kdyby hlasovali třeba pro zrepovanou podobu kázání muezína z minaretu, tak by bylo naprosté ticho. Že však hlasovali pro hudební vyjádření, a trefné, svého názoru a svých obav, spustil se multikulti povyk. Falešný až hrůza. Je snad prohlášení vládního poslance (ČSSD) výzvou k zavedení cenzury dokonce i v hudbě? Máme se snad obávat, že vládní strany ve snaze potlačit jiné než oficiálně uznané názory budou pronásledovat každého, kdo se vyjádří neschváleným obsahem nebo formou?

Všechny parlamentní strany mají plná ústa teoretizování o přímé demokracii. Když však 30 000 lidí vyjádří svými hlasy svůj názor, najednou se jim referendum zdá nebezpečné a veskrze zakázání hodné. Máme se obávat toho, že vláda socialistů podporovaná rozhádanou tlupou prospěchářů vyznačujících se jen tupým přitakáváním a v čele s nomenklaturním kádrem chce návrat k totalitnímu řízení i kultury a kádrovat hudební skupiny?

To již tady bylo v podobě Plastic People a jiných. Pokud se vláda shlédla v některém dílu seriálu o majoru Zemanovi, a ráda by podle tohoto návodu postupovala, je nejvyšší čas ji odstranit od moci.