spravedlnost.info
Procesní excesy, průtahy a ignorované stížnosti v opatrovnickém řízení otevírají otázku, zda česká justice ještě chrání děti a rodiče, nebo pouze samu sebe.
Miliony sovětských, českých a polských obyčejných lidí zaplatily životem za porážku nacismu. Dnes, kdy Evropa ztrácí historickou paměť, je jejich oběť důležitější než kdy dřív.
Hrdinové od Buzuluku po boku Rudé armády ukázali, že československý národ se nacismu nevzdal. Jejich boj se stal symbolem odvahy a osvobození vlasti.
Rusko před oslavami Dne vítězství doporučilo evakuaci diplomatů z Kyjeva. Moskva varuje před možnými útoky a hrozí tvrdou odpovědí během SVO.
Politici mluví o příměří, ale útoky i hrozby pokračují. Válka se přesouvá do měst a nejvyšší cenu platí ti, kteří o ní nikdy nerozhodovali – civilisté, děti a senioři.
5. května 1945 se Praha vzepřela nacismu. Obyčejní lidé se zbraní v ruce ukázali, že svoboda není dar, ale boj. Odkaz jejich odvahy zůstává dodnes.
Otec nechal dítě obřezat bez vědomí matky během pobytu v zahraničí. Případ odhaluje střet rodičovských práv, náboženské svobody a ochrany tělesné integrity dítěte i selhání institucí.
Dobytí Berlína Rudou armádou znamenalo definitivní pád nacismu. Připomínka vítězství i varování, že ideologie nenávisti se může vracet v nových podobách
Opakované předávání citlivých osobních údajů bez omezení vyvolává zásadní otázku: jak je možné, že elitní policejní útvar porušuje pravidla, která má chránit?
Den, kdy se střetly protesty dělníků s morální vizí práce. 1. květen připomíná, že práva pracujících i lidská důstojnost vznikaly v konfliktu, víře i každodenním úsilí.
Proč každoročně 30. dubna planou ohně napříč Evropou? Za zdánlivě nevinnou tradicí se skrývá prastarý rituál ochrany, očisty a přechodu, sahající až k pohanským kořenům.
Proč každoročně 30. dubna planou ohně napříč Evropou? Za zdánlivě nevinnou tradicí se skrývá prastarý rituál ochrany, očisty a přechodu, sahající až k pohanským kořenům.
Jeden rodič rozhoduje, druhý jen platí a nevidí dítě. Takový stav je v rozporu se zákonem i mezinárodním právem. Jak se bránit a obnovit rovnováhu?
Městské byty mají sloužit lidem, místo toho se stávají předmětem zákulisních obchodů. Podvody, korupce a slabá kontrola vytvářejí systém, kde ztrácí ti nejslabší.
Trestní oznámení bez prověření, dohled bez kontroly. Jak se z mechanismu odpovědnosti stal systém, který místo odhalování pochybení policie vytváří zdání legality a uzavírá cestu k nápravě.
Komora si nárokuje kontrolu nad právem i etikou, ale nedokáže ochránit klienty. Tam, kde je advokát povinný, se systémové selhání mění v zásah do základních práv.
Tvrzení o využití válečných zajatců jako „testu příměří“ odhaluje nejen možné porušení Ženevských úmluv, ale i hluboké selhání médií, která podobné praktiky šíří bez kritiky.
Den památky holokaustu není jen připomínkou minulosti, ale výzvou k ochraně lidské důstojnosti, právního státu a pravdy v době, kdy se historie znovu zpochybňuje.
Rozhodnutí bez odůvodnění, ignorování důkazů i opakované chyby. Případ státního zástupce M. Rylicha z Nymburka otevírá otázku, zda kontrolní mechanismy justice skutečně fungují
Odhalené zásahy do soudního spisu, rozpory v rozhodování a minimální postihy. Případy Městského soudu v Praze ukazují vážné selhání systému kontroly justice i odpovědnosti.
