Původ Maslenice je spojen se staroslovanskými agrárními rituály na rozhraní zimy a jara. Šlo o obřadní cyklus, jehož cílem bylo symbolicky ukončit období temna, chladu a neplodnosti a přivolat návrat slunce. Zima byla v archaickém vědomí chápána jako čas smrti přírody; jaro představovalo znovuzrození. Maslenica byla rituálem přechodu – kolektivním potvrzením, že starý cyklus končí a začíná nový.
Jedním z nejvýraznějších prvků slavnosti je pálení slaměné figuríny, která zosobňuje zimu. Figurína bývá nesena vesnicí či městem, doprovázena hudbou, zpěvem a tancem, a nakonec spálena na hranici. Oheň zde plní očistnou a transformační funkci – zimní stagnace je symbolicky zničena, aby mohla nastat obnova. Tento motiv má paralely i v jiných slovanských oblastech, zejména v českém zvyku vynášení Morany.
Morana (Morena, Marzanna) je v západoslovanském prostoru personifikovanou bohyní zimy a smrti. Na jaře bývá její figurína vynesena z obce a utopena či spálena. Strukturálně jde o velmi podobný rituál: odstranění zimy prostřednictvím destrukce jejího symbolu. Rozdíl spočívá v mytologickém kontextu. Zatímco Morana je konkrétní mytická postava, Maslenica není jménem bohyně, ale označením celého svátečního týdne. Figurína při Maslenici představuje zimu obecně, nikoli nutně konkrétní božstvo. Časově se navíc oba rituály mírně liší – Maslenica je vázána na pohyblivé datum před půstem, zatímco vynášení Morany se zpravidla koná kolem jarní rovnodennosti. Přesto lze oba chápat jako varianty téhož archetypálního modelu: rituální smrt zimy a otevření prostoru pro nový život.
Významnou součástí Maslenice jsou bliny – tenké kulaté palačinky. Svým tvarem a zlatavou barvou připomínají slunce. Konzumace blinů má nejen gastronomický, ale i symbolický rozměr: jde o oslavu světla, tepla a hojnosti. Hostiny, návštěvy příbuzných a společné stolování posilují komunitní vazby před vstupem do asketického období.
Po christianizaci východní Evropy nebyla Maslenica potlačena, ale začleněna do liturgického kalendáře. Její původní agrární symbolika byla reinterpretována v duchu přípravy na půst. Veselí a hojnost získaly nový význam – představují poslední radostné dny před obdobím pokání a zdrženlivosti. Vrcholem týdne je tzv. Neděle odpuštění, kdy si věřící navzájem prosí o odpuštění a vstupují do půstu smířeni. Z hlediska religionistiky jde o příklad synkretismu, tedy propojení předkřesťanských tradic s křesťanskou spiritualitou.
Dnes se Maslenica slaví především v Rusko, Ukrajina a Bělorusko. V městech probíhají festivaly, jarmarky, folklorní vystoupení a veřejné pálení figuríny; na venkově má slavnost často rodinnější charakter. Součástí bývají tradiční hry, jízdy na saních, zpěvy a tance. V pravoslavných chrámech se současně konají bohoslužby zdůrazňující pokání a smíření.
V českém prostředí není Maslenica tradičním svátkem, avšak její význam lze pochopit právě skrze paralelu s masopustem. Masopust je obdobím před postní dobou a vyznačuje se hojností jídla, maskovanými průvody a symbolickými akty ukončení zimy. Stejně jako Maslenica stojí na pomezí veselí a nadcházející zdrženlivosti. Oba svátky vyjadřují hlubokou zkušenost cyklického času: po temnotě přichází světlo, po smrti obnova, po hojnosti očista.
Maslenica tak představuje most mezi archaickým světem agrárních kultů a křesťanským chápáním pokání a duchovní přípravy. Oheň spalující figurínu zimy, zlaté bliny připomínající slunce i prosba o odpuštění před půstem tvoří jeden celek – obraz proměny. V tomto rituálním napětí mezi radostí a askezí se zrcadlí univerzální lidská zkušenost: že každá nová etapa začíná tehdy, když je stará symbolicky uzavřena.
Zdroj:
1. Maslenitsa jako staroslovanský lidový svátek s pohanskými i křesťanskými prvky a popis tradic Maslenitsa (2026). In Wikipedia. Available at: https://en.wikipedia.org/wiki/Maslenitsa
2. Akademická
studie o Maslenitse jako jevu reflektujícím synkretismus pohanských a
křesťanských tradic:
Turdaliev, D. (2025). MASLENITSA HOLIDAY AS A REFLECTION OF PAGANISM.
Social and Humanitarian Sciences Journal, Fergana State University.
Available at: https://journal.fdu.uz/index.php/sjfsu/article/view/6882
3. Informace
o historickém a kulturním pozadí Maslenitsy z univerzitního zdroje:
Shenandoah University (2022). Maslenitsa, Russian Mardi Gras.
Available at: https://www.shu.edu/arts-sciences/news/celebration-of-maslenitsa-russian-mardi-gras.html
